Sedm dní smutku s Polskem
Josef Havránek

…přišlo některým spoluobčanům  zbytečně moc. Mnohé  okoralé duše zjevně  obtěžovaly ty celý týden trvající projevy solidarity, souznění…

Katyň - před týdnem znovu tak dramaticky připomenutá, že i samozřejmého ateistu  napadají slova o vyšší moci. Tahle další šílená katastrofa po sedmdesáti letech, provázená až mystickými okolnostmi, si žádá patřičný odstup, takže jen velice okrajově…

V neděli jsem v těchto souvislostech zaznamenal nemilosrdnou kritiku České televize. Nechci znovu připomínat, to co už ve svém blogu dobře popsal Roman Šmucler pod příznačným titulkem - Jak Česká televize pohřbila pohřeb, omílat znovu tu jednoznačnou kritiku překladů z polštiny a tak podobně. Mnohé z těch výtek považuji za spravedlivé.

Naopak, velice mne však potěšilo , že ČT v neděli, při přenosu z Krakova, velice rozumně, nepoužila ty obligátní, známé - provařené mediální tváře redakce zpravodajství a publicistiky. Ten, pro mne zcela neznámý moderátor působil přesvědčivě - důstojně. Dařilo se mu, navzdory všem těm výhradám,  citlivě provázet televizní diváky těmi smutnými chvílemi.

Nutno rovněž ocenit  programové změny České televize, neboť patrně nešlo na ten sobotní večer vymyslet vhodnější program, než byla právě Katyň - nezapomenutelný, otřesný film režiséra Wajdy.

Viděl jsem Katyň už potřetí. I tentokrát jsem při sledování filmu ztratil pojem o čase. Jen ten děsivý konec - ty příšerné scény lidské - komunistické zvrácenosti jsem si odpustil.

Až příliš mi to připomíná dávný  dětský , traumatický zážitek z jatek - kafilérie, kde jsem nedopatřením musel sledovat, jak tady postávající krávy, koně - organizovaně, jako na běžícím pásu, pobíjeli velkými kladivy či sekyrami - všude plno zoufalství, bolesti a krve…

Tak na tohle už jsem neměl znovu silu…

Nebudu se plést Polákům do

Nebudu se plést Polákům do toho, kam měl být prezident Kaczyński pochován, ani nebudu srovnávat prezidenta Masaryka s kýmkoli jiným.

Jen mi připadlo nápadné, jak polští komentátoři důsledně označovali prezidenta Kaczyńského slovy "Pan prezident, což je v diametrálním rozporu s těmi hulváty z České, tedy jejich, televize, kterým málem huba upadne, když jen řeknou slovo Klaus a vypadají při tom, že by nejraději místo Klaus řekli "ten lump".

Holt dcery a synové národa lokajů a služek nezapřou, že nemají ani ponětí o tom, co to je "kinderstube".

Myslím, že nemám okoralé

Myslím, že nemám okoralé srdce, ale instituci okázalého oficiálního státního smutku nevěřím. Pocit smutku je vnitřní záležitost, rozumím smutku a pocitu ztráty u rodiny a nejbližších přátel, včera jsem se hluboce vcítil do strašné situace matek čtyř devánectiletých mládenců, zahynuvších při dopravní nehodě, dneska přijde třeba zase jiná tragedie.
A tak to půjde dál, pokud svět bude světem.
Při letmém nahlédnutí na nedělní pohřeb jsem žádný smutek necítil, snad účast s příbuznými a dojetí nad starou paní Kaczynskou, která přežila své dítě. Nic horšího snad člověka v životě potkat nemůže.

Vážený Bobe, vše záleží na

Vážený Bobe,

vše záleží na morálním profilu lidí a státních orgánů. Tak například TGM si vysloveně přál, aby byl skromně pochován na venkovském hřbitovu v Lánech a ani jemu, ani jeho rodině nikdy nepřišlo na mysl, že by měl být pochován v Památníku osvobození (i když takové návrhy byly) natož ve Svatovítské katedrále.

Byl si totiž vědom toho, že přeokázalý státní smutek a vystavování pozůstatků je především doménou diktátorských režimů a ne režimů demokratických.

Jak by se třeba Rakušané tvářili na to, aby např. zesnulý rakouský prezident byl pochován v Kapucínské hrobce? Jsou totiž místa posvátná, posvěcená historií.

Jinak mi nejde na rozum, jaký "hrdinský čin" právě pan prezident a jeho choť vykonali, a jak to, že národními hrdiny nejsou všichni ostatní, kteří se již do Wawelu nedostali.

Osobně si myslím, že když už, tak měl být postaven (nebo v některém kostele vytvořen) památník obětem této nehody, kde by byla pietní připomínka této tragédie.

S pozdravem

S pozdravem

škoda, že jste jim to

škoda, že jste jim to neporadil.

Pro Vás bych to samozřejmě

Pro Vás bych to samozřejmě nanavrhoval

Co takhle nechat to na

Co takhle nechat to na Polácích, jak se zařídí. My jsme poslední, kdo jim má co radit.
Co se *hrdinského* činu pana prezidenta týče, zahynul ve službě. Jel uctít památku zavražděných Poláků a byl to především on, kdo usiloval o odstranění katyňské lži. Tato neplánovaná oběť prolomila nezájem a mlčení o tomto zločinu , a to je dobře.

Samozřejmě, že je to věc

Samozřejmě, že je to věc Poláků. Tak to také pochopila většina Evropy.

Jinak definice, že "hrdina" je ten kdo zahynul ve službě, mi připadá jak za starých komunistických časů, kdy žádní hrdinové nebyli a museli se vygenerovat. Tak jsme měli nejrůznější "hrdiny".

Takže pan Dubček, který zahynul při autohavárii byl za to "hrdina" ! Státní pohřeb, to dovedu pochopit, ale hrdinství?

Štefánik nebyl hrdina protože havaroval při přistání, ale za to, co osobně v boji za osvobození Čechů a Slováků vykonal.

Jak je vidět, tak je málokdo

Jak je vidět, tak je málokdo reagovat věcně. Pro člověka, který viděl pohřeb TGM, pohřeb Heydricha, pohřeb Beneše, pohřeb Gottwalda, pohřeb Zápotockého a viděl co při této příležitosti lidé říkali a dělali to není nic nového.

Kdepak jsou asi potomci těch cca 500.0000 Čechů, kteří v roce 1942 zvedali na Václavském náměstí pravici? Zato po válce bylo najednou více "odbojářů" než obyvatel.

Kdepak jsou potomci těch miliónů Čechů, kteří upřimně truchlili nad úmrtím Gottwalda a chodily v zástupech se klanět jeho mumii? Zato po roce 1989 bylo "bojovníků proti komunismu", že by s nimi bylo možno dláždit

Podívat se pravdě do tváře a ne na ni plivat chce jednak znalosti, jednak zkušenosti, jednak odvahu

Ale pane Hrbku, stačilo přece

Ale pane Hrbku, stačilo přece napsat, že nemáte rád Lecha Kaczyńského.

Budete se tomu možná divit,

Budete se tomu možná divit, ale mohl mi být a je mi, jako osoba, zcela ukradený. V prezidentských volbách by proti panu Komorowskemu asi již neobstál.

Pokud si někdo libuje v pompě, tak je to nakonec také jeho věc. Jak vidno fašistická a komunistická pompa zanechala v českém národu přece jen nějaké kořeny. Jinak odkazuji k pilné četbě Švejka.

S pozdravem

pan Hrbek bude asi příznivcem

pan Hrbek bude asi příznivcem lajtnanta Duba...

Možná reinkarnace?:-)

Možná reinkarnace?:-)

___________________________________________________________________________________