Předvolební otázka
Milan Rohler

Hned úvodem přiznávám, že nejsem ekonom. Takže všechny znalce prosím o shovívavost. Svůj dotaz píši v naději, že lidé znalí, a takoví přece mezi zdejšími diskutujícími jsou, mne jistě uvedou na pravou míru. Předem děkuji. Takže k věci:
Vidím rád, že stát do obchodů pokud možno nevstupuje. Nechává to na trhu. Na druhé straně se obávám, že trh bez jakýchkoli hranic se může zvrhnout někam, kde si ho nikdo nepřejeme. Pokusím se vysvětlit.

Neznám jediný rozumný důvod, proč by stát nemohl, a snad dokonce zákonem, stanovit maximální prodejní marži. Například 30 %. Pokud si jako obchodník nakoupíte zboží za 100 korun (máte na to doklad, třeba fakturu), můžete ho dále bez jakéhokoli dalšího zpracování prodávat maximálně za 130 korun (a zajisté i za méně, což už je ale pouze na vás). Pokud ale oněch 30 % překročíte, dopouštíte se čehosi nezákonného, ba nanejvýš ostudného; vaše pověst v obci propadne tak hluboko, že byste se měl raději odstěhovat.

Zastánci svobodného trhu mi vysvětlili, že tyto odchylky netřeba řešit právní úpravou. Prodejce, který marži nepřiměřeně zvýší, prý na trhu sám automaticky zkrachuje a zůstanou jenom ti rozumní. S tím nemohu souhlasit. Jakožto laik v oboru ekonomiky, jak jsem hned v první řádce ohlásil a přiznal, čerpám své zkušenosti z tržního hospodářství doslova na trhu, konkrétně v holešovické tržnici v Praze. Pokud v daný den kupují prodejci svazek ředkviček od svých dodavatelů za 3 koruny a prodávají ho za 8 a vyskytne se mezi nimi jeden bláznivý idealista s prodejní cenou 6 korun, obávám se, že od svého pultu neodejde živ a zdráv. To myslím naprosto vážně. Takže tohle je tedy ona regulace trhem?

A tak znovu. Opravdu si nemyslím, že by stát měl regulovat ceny. Ale proč nestanoví maximální prodejní marži?  Možná by zákonem stanovená maximální prodejní marže měla nedohlédnutelné důsledky. Proto je nejspíš nejsem schopen dohlédnout. Ale proč něco takového nemá žádná politická strana ve svém programu?

Zdravím virtuálníky. Nakonec

Zdravím virtuálníky. Nakonec jsem se sem přihlásil. Teď k autorovi.

Zákonem stanovenou maximální marži máme už dnes například u léků. Celý farmaceutický obor už dnes podléhá velmi přísné regulaci a svobodné podnikání ve zdravotnictví je prakticky nemožné. Přesto se ptám, pane Rohlere, považujete ceny léčiv v lékárnách za přiměřené a nebo se vám také jako mě zdají vysoké?

To, co popisujete na konci třetího odstavce nemá s fungující tržní ekonomikou nic společného. Pokud někdo konkurečnímu prodejci vyhrožuje fyzickou likvidací, dopouští se trestného činu a tady samozřejmě musí stát zasáhnout, aby ochránil přirozené právo na život a na vlastnictví majetku. Pokud jste byl svědkem něčeho takového a máte i sebemenší indicie, je vaší občanskou povinností se obrátit na polici.

Naše rodina podniká právě v maloobchodě s dámskou módní konfekcí. Naše marže je 150%. Celkový provozní zisk je ale na úrovni kolem 100 %, protože obchodník poskytuje akční slevy, dále vyprovává s výraznou slevou starší zboží. Musíte si uvědomit, že lidé k vám do obchodu budou chodit jen tehdy, pokud budete mít dostatečnou nabídku zboží a váš obchod bude na navštěvované adrese (v našem případě je to Václavské náměstí). Je to právě nájemné a obrovské zásoby (každý kus musíte mí alespoň v sedmi velikostech, neb nejsme všichni stejní), které jsou příčinou tak vysoké ochodní marže. Pokud by nám někdo zákonem nařídil mít max 30% marži, tak bychom museli zavřít a našich 10 kvalifikovaných prodavaček propustit.

Hehe, musím říct, že docela

Hehe, musím říct, že docela chápu autorovo rozhořčení, ačkoliv jeho "řešení" je nesmysl. Nejvíc mě ovšem pobavila jím navrhovaná 30% marže. Je vidět, že pán si k obchodu na český způsob nikdy ani nepřičichl.
Kdysi jsem měl tu čest vidět několik položek, za kolik naše obchodní řetězce nakupují a vím za kolik prodávají. Marže v jejich případě jsou v rozmezí 500-100%.
Můj šéf v mém bývalém zaměstnání řádíl jak černá ruka, když mu obchodník prodal jimi prodávané zboží s marží pouhých 700% - "to se na to můžu vys... za tohle se mi nevyplatí ani chodit do práce..." A to jsme prosím obchodovali v oblasti, kde je konkurence nesmírně tvrdá.
Aby bylo jasno - vím co je marže 700% - za stovku koupím, za 800 prodám :-)

"Opravdu si nemyslím, že by

"Opravdu si nemyslím, že by stát měl regulovat ceny." -- Pan autor je dalším z dlouhé řady těch, kteří nevnímají a nechápou význam slov. Co jiného než regulace cen je autorův debilní nápad? Jak se pozná, že svazek ředkviček nyní prodávaný za 8 je týž, který byl ráno nakoupen za 3? Je prodejce povinen držet doklady od všech nákupů? A i tak, jak by se prokázalo, že zrovna tahle ředkvička je z nákupu za 3, a nikoli ze včerejšího nákupu za 30 ? ////

Takhle to dopadne, když někdo v sobě nemá zábrany strkat rypák do cizích životů a do cizího podnikání. ////

Ale znám hlavního viníka téhle situace: je to školství! To škola vychovala takovéhleho experta, který regulovat ceny současně nechce a chce. Nebo aspoň nechápe rozdíl mezi regulováním a neregulováním. ////

Každá regulace trhu - dokonce

Každá regulace trhu - dokonce každý zásah do trhu, byť nešlo přímo o regulaci - prokazatelně poškodil především spotřebitele. Každá regulace zvyšuje náklady podnikání a tím cenu pro spotřebitele. Každá regulace zvyšuje korupční potenciál prostředí, tím zvyšuje náklady (často vysoko nad jakžtakž přijatelnou míru) a tím zvyšuje cenu pro spotřebitele.
Pokračovat snad netřeba. Jen upozorním, že případné námitky, že sám trh neúměrně zvýšil cenu, jsou - aspoň ve všech případech, které se mi donesly a není jich málo - nekorektní, neboť ignorují některý ze zásahů do tržního prostředí. Příkladem budiž americká realitní bublina, jejímž důsledkem byla nedávná finanční krize: nevznikla vinou chamtivosti manažerů a podnikatelů, ale vinou hypoteční politiky levicových vlád (ale i pravicových, protože neměly odvahu ten levicový nesmysl zrušit) pod heslem "levné bydlení pro každého". Tím byly uměle politickým zásahem deformovány podmínky na trhu a to vedlo manažery k chybným rozhodnutím, půjčovalo se i těm, kdo evidentně nebyli schopni splácet. A když se s takými "bublinovými" hypotékami začalo obchodovat, bylo neštěstí hotovo.

Vážený Gregory, ačkoliv jsem

Vážený Gregory,

ačkoliv jsem příznivcem svobodné tržní volby, musím objektivně uznat, že ne všechny tržní mechanismy mají samoregulační účinky. Pavučinový model funguje jen za podmínek, které někdy nejsou dodrženy (třeba i jinými zásahy, jak vy uvádíte, ale třeba i nemožnosti reagovat na zvýšenou poptávku zvýšenou nabídkou)

O tom, zda náklady podnikání zvyšuje více regulace nebo konkurenční nadvýroba by bylo možno diskutovat. Přesnější je, což i uvádíte, že konečné důsledky nese v praxi většinou spíše poptávající než nabízející.

S pozdravem

koukám, že vysvětlili, ale vy

koukám, že vysvětlili, ale vy jste nepochopil. No nic.

Všechno je potřeba

Všechno je potřeba zregulovat! Protože ti lidi jsou jen telátka, bez velikého Regulátora neví snad ani, kdy mají jít na záchod.

Člověk nemusí být ekonom, aby

Člověk nemusí být ekonom, aby si uvědomoval, že trh tvoří volná tvorba cen. Ke snižování ceny může přispět pouze konkurence, rozbití monopolů a omezování regulací. Trh znamená nejen svobodu nabízet zboží za mnou stanovenou cenu, ale také svobodu v rozhodování, zda zboží koupím nebo se poohlédnu jinde. Na to nepotřebuji žádného regulátora.

___________________________________________________________________________________