Sociální sadismus a masochismus
Vít Šlechta

Ideály sociální spravedlnosti a všeobjímajícího dobra mají obdivuhodnou vlastnost mutovat ve své nechtěné protiklady.

Je zajímavé, že ideologie, které vycházejí z toho, že člověk je chybující, nedokonalý a pomíjivý, se staly zdrojem humanismu. Naproti tomu hlasatelé lidského dobra a spravedlnosti se stali zakladateli nejkrutějších totalit.

Když Karel Marx v roce 1848 hlásal, že Evropou obchází strašidlo komunismu, měl pravdu. S tím rozdílem, že v té době již začala Evropou obcházet strašidla dvě: strašidlo třídního socialismu a strašidlo nacionálního socialismu. Ve dvacátém století se obě strašidla v Evropě vyřádila a dnes již máme dost důkazů o jejich důsledcích. V obou případech se nechaly davy lidí strhnout k představě, že mají nějaká sociální práva, která jim musí někdo jiný financovat. Politici označili v obou případech “viníky”, kteří se  následně stali finančním zdrojem pro sociální programy.

V případě nacismu to byli Židé, v případě komunismu to byli kapitalisté.

Je až s podivem, jak rychle lidé pod vidinou svých sociálních práv byli ochotni popřít občanská a politická práva domnělých viníků – Židů nebo kapitalistů. Výsledkem bylo ideologické odlidštění protivníků, které vyústilo v jejich majetkovou, lidskou a fyzickou likvidaci. Záznamy z koncentračních táborů nebo gulagů svědčí o tom, že vykonavatelé zde nezřídka ukájeli své sadistické sklony. Totalitní režimy umožňovali týmž sadistům, aby za dveřmi táborů a mučíren vedli spořádané a klidné životy, nezřídka v kruhu rodinné selanky.

I dnes se po zádech domnělých “viníků” snaží vyšplhat k moci různí sociální populisté. V celém světě mají jedno společné. Rozdávají, slibují, ale ne ze svého. Kdo jim uvěří, stává se vědomě či nevědomě sociálním masochistou. Nepokrytým projevem takového masochismu je kubánské heslo “Socialismus nebo smrt”. Stejnou cestou se vydalo africké Zimbabwe nebo jihoamerická Venezuela. Robert Mugabe si našel jako sociální zdroj majetky bílých farmářů, Hugo Chávez zase majetek zahraničních koncernů. “Zdroje” však fungují pokaždé pouze dočasně a pak nastupuje přídělový systém, provázený utužením totality, kriminalizací opozice a naprostým popřením politických a občanských práv.

I v Evropě dodnes nevyhasly nabídky sociálních populistů, kteří rádi rozdávají z cizích zdrojů. Tím cizím zdrojem je státní rozpočet. Populisté se k němu dostanou tím způsobem, že se nechají zvolit lidmi, jimž z onoho rozpočtu slíbí cokoliv. Problém nastane v okamžiku, kdy není z čeho splácet. Pak nastává státní bankrot a prudké zhoršení životní úrovně s novým hledáním viníků.

Pokud si dnes musíme dát na někoho pozor, jsou to právě oni sociální sadisté a masochisté, kteří se rojí ze všech stran s ilusemi virtuálního sociálního blaha pro obyčejné lidi. Měli bychom jim občas připomenout moudré zásady našich předků, kteří věděli, že se musí spolehnout jenom na sebe a nekupovali si nic, na co si předtím nevydělali. A z cizího slušní lidé také nikdy nerozdávali.

"... dát na někoho pozor,

"... dát na někoho pozor, jsou to právě oni sociální sadisté a masochisté, kteří se rojí ze všech stran s ilusemi virtuálního sociálního blaha pro obyčejné lidi" -- Mýlíte se, pane autore. Ti vaši "sociální sadisté" (neboli sockomouši všech denominací a barev, včetně modré) pouze "hrají to, co soupeř dovolí", to jest chovají se V MEZÍCH systému přesně stejně legálně, logicky a sobecky jako kdokoli jiný. Není (jenom) jejich vinou, že debilní sebedestruktivní systém jim jejich destruktivní chování dovolí a dokonce odměňuje. ////

Není vinou Paroubka, že byl, je a vždycky bude jenom RaJský papaláš. Ve Švýcarsku v 11.století nebo v Americe v 18.století by mnoho škody nenapáchal, a nejspíš by ani přehnaně dlouho nebyl naživu. Není vinou parazitů, že žijí a prosperují - vinen je ten systém, který jim dovolí škodit. V tomto případě je tím vadným systémem současné české a EUropské pojetí demokracie, které dává většině nemakačenků a nepřizpůsobivých demokratické právo sahat do kapes pracovitým a majetným. A samozřejmě viníci jsou ti "demokraté", kteří ze samých ušlechtilých a ještě ušlechtilejších důvodů tento sebedestruktivní systém udržují při životě, totiž živoření. ////

___________________________________________________________________________________