Babička Mary a Rabi Löw
Vít Šlechta

Babička Mary je nezdolná česká vesničanka, která i v požehnaném věku sta let dokáže zkrotit hřebce a nahání strach místním pirátům. To, co ji nakonec připraví o život, jsou dosud netušené záludnosti volebního boje. Tak nějak se to zpívá v populární trampské písničce.

Jako by byla babička Mary prototypem českého člověka, netknutého politikou po celé dlouhé století. U vědomí, že všechno je těžší, než politika, zvládá jako ostatní  čeští šikulové různé fyzické dovednosti a s psychologickým uspokojením se realizuje ve spolkovém životě. Ve věku sta let se najednou probouzí její politické nadšení a teprve tehdy zjišťuje, že politika je něco jiného, těžšího, složitějšího, načež zmožená babička Mary zmírá v Praze v polovině nesplněného politického úkolu. Podobně jako  většina obyvatel této země –  byla politicky naivní, netrpělivá, předčasně rezignující ...

Pozoruhodné je, že již v 16. století žil ve stejné Praze člověk, který vyslovil ty nejmodernější zásady politické práce, ve svých formulacích dosud nepřekonané. Jmenoval se Rabi Löw, neboli pražský Maharal. Ve své knize „Cesta života“ věnuje celou pasáž práci ve jménu „veřejného prospěchu“. Člověk, který politicky reprezentuje veřejnost, musí mít na paměti, že zastupuje nejenom lidi spravedlivé, ale i lidi průměrné a hříšné, tedy zlé. Starosti o věci veřejné jsou při tom na takové náboženské úrovni, jako by se staral o „záležitosti nebes“. V osobním životě je starost o věci veřejné jedním z projevů snahy o poctivý život. Politik se však nesmí chovat jako „vrchnost“! Vrchnost je totiž od běžných smrtelníků, kteří tvoří veřejnost, oddělena a chce je pouze ovládat. Mocní vládci se totiž nepovažují za součást veřejnosti. Podobně je to u „přisluhovačů vrchnosti“, kteří radí a slouží proti zájmům celku. Velké ponaučení plyne ze slov rabiho Löwa, který říká: „Proto spravedlnost těch, kdo se zabývají veřejnými věcmi ve jménu nebes, obstojí navěky.“ Dá se tedy říci, že snaha o spravedlivou službu veřejnosti stojí na jednom z nejvyšších míst společenské a duchovní prestiže. Velká to výzva pro politiky všech dob a staletí! Současně je to výzva pro „obyčejné české lidi“, aby se snažili více zapojovat do demokratického systému společenské odpovědnosti. Velká výzva pro voliče, aby si vybírali nepopulistické politiky, kteří jsou schopni našeho veřejného zastupování a jsou jim vzdáleny vrchnostenské manýry.

"výzva pro voliče, aby si

"výzva pro voliče, aby si vybírali nepopulistické politiky" -- Autor zapomněl (nebo nikdy nevěděl?) že vrcholnou ukázkou "nepopulistických politiků" byli exoti z někdejšího OF (později OH, později všechno možné). Ti všechno věděli nejlíp a nějaké názory jakýchsi voličů je nezajímaly ani zbla. Nikdo nebyl od populismu vzdálenější nežli oni. Ale jsem rád, že se nad nimi (většinou) už zavřela voda. Pan autor by je možná chtěl zpátky? ////

___________________________________________________________________________________