A je už úplně jedno, zda  odtajnění  šokující informace, že právě tenhle ze všech nejzelenější, nejmorálnější  - Martin Bursík,  byl v  obchodním spojení  -  na vedlejšák -  čile spolupracoval s Mosteckou uhelnou, která o kontroverzní  prolomení těžebních limitů už celá léta otevřeně usiluje, má na svědomí premiérův poradce Mlynář, (ostatně, další z kandidátů galerie Svatoušků) nebo snad  jde o pomstu   uhlobaronů…


Na samotném faktu, že Bursíkova firma vyinkasovala od těch ničemných  těžařů   za jakési  poradenské služby hodně přes milion, to přece vůbec nic nemění!
Martin Bursík se obhajuje, že se tehdy  přímo  nepohyboval v politice. Nicméně, v tom čase byl   poradcem ministra životního prostředí   a o svých  aktivitách  raději nikoho  neinformoval. Nevím, takové jednání možná  skutečně  není v přímém  rozporu se zákonem, ovšem,  je tu ještě etická stránka  této poněkud nechutné záležitosti.

Pan  Bursík teď kolem sebe zoufale kope - obviňuje premiéra, jeho poradce, současnou vládu  -  s drzostí jen sobě vlastní  se stylizuje do role mučedníka. Prý jen  tak nějak zatáhl, za záchranou brzdu. Dost mi to připomíná  jeden podobně  pitomý vlakový  incident Josefa Švejka…


Je  docela zvláštní, že zrovna tihle  nejhorlivější hlasatelé morálky a pravdy, kteří   dokáží tak neomylně a nelítostně odhalovat nepravosti jiných, se  sami cítí tak příšerně  uraženi, zrazeni, když jim někdo připomene, aby si  občas zametli i  před vlastním prahem…