Předvolební kampaň vrcholí. Jak se zkracuje čas do voleb, množí se nejrůznější útoky, které mají ODS vykreslit nepříznivě v médiích nebo přinejmenším zkomplikovat naši vlastní volební kampaň. Běžné komunikace s médii se tak proměnila vlastně v permanentní krizovou komunikaci. Do novin se tak naštěstí dostane jen část z toho, čemu musíme čelit.

Za samostatný rozbor by určitě stála reakce ČSSD na projevy nesouhlasu na jejích vlastních mítincích. Byla tak nepatřičná a nesmyslná, že se ve výsledku obrátila proti ČSSD. Připomenu jen, že vše odstartovala neodůvodněná perlustrace lidí, kteří přišli na mítink ČSSD do Pardubic pokojně vyjádřit svůj nesouhlasný názor. Představitelé ČSSD v čele s Jaroslavem Tvrdíkem na to rozběhli kolotoč obviňování ODS a Modrého týmu z úmyslných provokací. Byla to ale zejména regionální média, která přinesla reálnější a samozřejmě dost odlišný obraz této události. Pozoruhodně zareagovala ČSSD i na úrok na Bohuslava Sobotku. Zatímco většina ostatních takový útok jednoznačně odsoudila, sama ČSSD se jej pokusila obrátit proti všem ostatním. Nejsem přitom schopen posoudit, zda se jednalo o záměrný marketingový krok nebo projev nervozity pod tlakem vrcholící kampaně. ČSSD označila útok za výsledek štvavé kampaně ODS, dalších pravicových stran i médií. Došla dokonce k závěru, že zavede pro část médií informační embargo a Jiří Paroubek je prostě označil za pravicová.

Předvolební kampaň tak ČSSD "obohatila" o nový fenomén. Její rozhodnutí směřuje zjevně proti principům demokratické politiky, které staví na otevřeném informování veřejnosti. Snad ještě vážnější je ale fakt, že se část médií dočkala nespravedlivé nálepky pravicová. Přísně kritická jsou při tom i ke středové a pravicové části politického spektra. ODS by mohla vyprávět. Pro společnost je takové označení dalším signálem vypjaté předvolební kampaně. Znovu jen stupňuje napětí a rozděluje nejen média, ale i čtenáře na striktně pravicové a striktně levicové. A navíc je tímto striktním vymezením staví do vzájemně nepřátelského vztahu.

Na první pohled se takové informační embargo jeví jako další vlastní gól do branky ČSSD – další krok k vlastnímu oslabení. Více než týden mediální odezva ukazuje, že se Jiří Paroubek a Jaroslav Tvrdík možná tolik nepřepočítali. Po první vlně negativních zpráv a článků nastalo pro ČSSD asi docela příjemné uklidnění. Prostě se o ní píše méně. Vzhledem k tradiční převaze negativních sdělení v médiích se o ní píše i méně negativních zpráv. Navíc se tu patrně u mnoha novinářů uplatňuje přirozená autocenzura. Je totiž těžké a vlastně i nepříjemné psát článek, když předem víte, že nezískáte odpovědi a reakce protistrany a že už proto bude text tak trochu plochý a nevyvážený. I když je to smutné a vůči demokracii nespravedlivé, dosáhla tak ČSSD možná svého – menší negativní publicity. O víkendu Jiří Paroubek informační embargo vůči třem deníkům odvolal. Patrně podlehl výtkám těch, kteří uvnitř vlastní strany jeho rozhodnutí od začátku kritizovali. Pikantní by bylo, kdyby teď ještě dostal prostor, aby své embargo všem obšírně vysvětloval jako spravedlivý trest za "štvavou kampaň pravicových médií".

Širší vysvětlení zasluhuje zveřejnění spekulací o možném útoku na Jiřího Paroubka nebo dokonce na Petru Paroubkovou v závěru kampaně. Zachytili jsme takové informace na několika různých místech. Objevily se dokonce i v tisku. Rozhodující roli potom sehrály události kolem rozhlasové diskuse v Ústí nad Labem a potom kolem Otázek Václava Moravce v Kladně. Jen stručně zrekapituluji, že Českému rozhlasu se podařilo zaznamenat a také odvysílat výpovědi studentů, kteří přiznali, že přišli podporovat Jiřího Paroubka za peníze. Záběry webkamer přitom zároveň zachytily "známé firmy" spjaté s ČSSD, jak potlesk a bučení během diskuse dirigovaly. Druhý den asistent Jiřího Paroubka Petr Benda zorganizoval tiskovou konferenci ČSSD, kde několik lidí média informovalo, že naopak jim někdo nabídl peníze za to, aby lživě vypovídali, že dostali peníze od ČSSD za účast na diskusi. Už z formulace tohoto složitého souvětí je jasné, jak důvěryhodná tato konstrukce je. Na otázky Václava Moravce v Kladně pak přijelo také několik lidí z Ústeckého kraje podpořit Milana Urbana. Někteří se dokonce rafinovaně oblékli do modrých triček s označením ODS jen mírně odlišných od těch, které pro své podporovatele ODS skutečně nechala vyrobit. Ještě před sálem pak tito lidé v modrých tričkách pózovali před objektivy kamer, jak inkasují peníze za účast. Po všech těchto divných předvolebních hrách jsme se rozhodli zveřejnit spekulace o tom, že by v samotném závěru kampaně k promyšlené provokaci namířené fyzicky proti Jiřímu Paroubkovi nebo dokonce jeho ženě a politicky a symbolicky proti ODS dojít mohlo. Snad právě zveřejnění informací samotnému útoku i zvrácené provokaci zabránilo.