O nedostatku kritického myšlení
Jiří Weigl

O tom, že informační záplavou zahlušení občané nejsou schopni se v současném světě správně orientovat, se hovoří dlouho. Oficiálně šířené spiklenecké teorie to přičítají ďábelské kampani cizích nepřátel a jejich dezinformačních centrál. Spousta nesmyslů šířených ve veřejném prostoru má však evidentně přirozenější vysvětlení – je jí hloupost a nevzdělanost spousty těch, kteří informace interpretují a šíří.

 V poslední době mně fascinovaly dva takové případy, které proběhly bez jakékoliv kritické korekce téměř všemi českými zpravodajskými kanály včetně údajně seriózních veřejnoprávních.

První případ se odehrál před vánocemi. Všechna hlavní média přinesla zprávu, že v utajené schránce v kostele v Milevsku byla nalezena středověká relikvie obsahující hřeb z pravého kříže, na němž byl ukřižován Ježíš Kristus.

Náboženská víra byla základní osou středověké společnosti a uctívání relikvií bylo jejím viditelným projevem. Můžeme pochopit, že středověký člověk ve své hluboké zbožnosti věřil v pravost různých ostatků svatých a předmětů prohlášených církevní a světskou mocí za posvátné. Nečekaný nález takového předmětu je nepochybně zaznamenáníhodným úspěchem jihočeských archeologů a posilou lidí, kteří chtějí věřit. Bezelstné je ale hlupáctví dnešních médií, do jejichž zpravodajství se nevloudí stín pochybnosti o tom, že se hřeb z mytického Kristova příběhu ocitne po téměř dvou tisících letech právě v jihočeském Milevsku. To je dech beroucí naivismus novinářů, který lze těžko omlouvat.

Z podobného soudku je včerejší zpráva, která dehonestuje nejen české sdělovací prostředky, ale i brněnské vědce. Ve všech zpravodajstvích se objevila zpráva, že u nás došlo k průlomovému archeologickému objevu, který prý prokázal, že prvním písmem, které používali staří Slované, byly starogermánské runy.

Brněnští archeologové prý na jižní Moravě objevili zvířecí kost údajně z doby kolem roku 600 n. l. pokrytou vrypy, v nichž vědci rozpoznali starogermánské runy. Jsou-li tato zjištění správná, jde nepochybně o cenný archeologický nález, který potvrzuje, že jižní Morava v době stěhování národů byla místem střetávání různých etnik a kultur a křižovatkou obchodních cest. Nijak z toho ale neplyne, že autory údajných starogermánských run na kosti byli Slované, a nikoliv například germánský kupec na cestách. Výkřiky, že nález prokázal, že první písmo Slovanů nebyla cyrilometodějská hlaholice, ale germánské runy, a tudíž že Slované byli dávno před byzantskou misií součástí západního světa, bych očekával možná v dědictví Himmlerovy organizace Forschungsgemeinschaft Deutsches Ahnenerbe, v éře nacismu blouznivě hledající doklady nadřazenosti starých Germánů a Árijců, ale ne od seriózních archeologů Masarykovy univerzity.

V podobné logice bychom totiž mohli například tvrdit, že před příchodem křesťanských věrozvěstů byli staří Moravané muslimové, protože se na Velehradě ve vykopávkách našly mince z 8. století s arabskými nápisy, a vyvozovat z toho dalekosáhlé závěry pro dnešek.

Opravdu, kritické myšlení nám začíná zoufale chybět, a to bohužel na všech úrovních a nejen ve vztahu k dávné historii.

Jiří Weigl, 12. února 2021

___________________________________________________________________________________