Osudná domýšlivost intervencionismu
23.09. 2014
Bohumír Žídek
Tažení Islámského státu (IS, též ISIL nebo ISIS) Irákem a upevňování jeho pozic v Sýrii vede k debatám, jak mají Spojené státy americké a jejich spojenci reagovat. Opět se začíná diskutovat i o tom, v čem byla západní politika v oblasti Blízkého východu špatná. Zejména intervencionisté se snaží tvrdit, že jim krize dává za pravdu. Byli jsme málo důrazní, prohlašují. Neintervenovali jsme v Sýrii. Příliš brzy jsme opustili Irák. Nebombardovali jsme Írán. Tváří v tvář některým skutečnostem to působí jako osudná domýšlivost.
Svržení Saddáma Husajna
Jedním z klíčových bodů intervencionistické kritiky naší dosavadní západní politiky je, že jsme nezvládli naše angažmá v Iráku. To je sice pravda – zpackaná irácká mise má na současné krizi výrazný podíl, ale ne tak, jak si intervencionisté myslí.
Kdykoliv promýšlíme západní politiku na Blízkém východě, je třeba mít na paměti základní předpoklad: Džihádistům, salafistickým extremistům a teroristům svědčí chaos, nestabilita a mocenské vakuum. V takových podmínkách dochází k jejich vzestupu. Vedeme-li tedy po 11. září boj především právě proti terorismu a džihádismu, neměli bychom mu svým konáním vytvářet co nejlepší podmínky k růstu.
Invaze do Iráku byla z tohoto pohledu naprosto nepochopitelná a zcela se vymykala koncepci války proti terorismu. Spojení mezi tehdejším iráckým režimem a al-Kájdou ani jinými džihádisty neexistovalo, ačkoliv se je zastánci intervence snažili najít. Dlouhodobá stabilita režimu kromě jiného znamenala, že tyto skupiny na území Iráku nevyvíjely žádnou činnost.
Otázkou proto dodnes zůstává, co vlastně bylo cílem irácké operace v kontextu protiteroristické kampaně. Snaha zasáhnout proti lokálnímu diktátorovi, podezřelému z vlastnictví zbraní hromadného ničení do něj přece jen úplně nezapadá.
Vlastní gól v utkání proti terorismu
Pomiňme skutečnost, že se důkazy o ZHN v Iráku nakonec nenašly. Řekněme, že se jich Husajn v předvečer invaze zbavil a předal je režimu ideově spřízněného syrského prezidenta Assada. Byl tohle snad náš cíl? Je naše civilizace po destabilizaci regionu bezpečnější než v případě, že by v Iráku nadále vládl Saddám, držící ZHN?
Po svržení Saddámova režimu se v okupovaném a destabilizovaném Iráku konečně mohly začít rozvíjet džihádistické skupiny včetně místních filiálek al-Kájdy. Přítomnost americké armády v další muslimské zemi znamenala pro al-Kájdu přímo renesanci. Dařilo se jí získávat nové a nové rekruty, připravené působit Američanům a spojencům těžké ztráty v Iráku, stejně jako nečekaně udeřit v londýnském metru nebo na španělské železnici.
A tak zatímco cíle mise byly nejasné, nezamýšlené důsledky byly tragické. Je třeba ještě jednou zdůraznit, že všechny zmíněné věci se děly před stažením z Iráku a byly přímým důsledkem našeho angažmá v regionu.
Tragikomické je, že největším zloduchem v regionu pro zastánce intervencí byla téměř vždy bašta šíitského islamismu Írán. Vedle sunnitských extremistů na jedné straně přitom v zemi s velmi početnou šíitskou populací rostl i vliv Islámské republiky. I proto bylo v následujících letech často slyšet volání po zásahu právě proti tomuto státu.
Odchod z Iráku
V průběhu naší přítomnosti v Iráku postupem času vykrystalizovaly nové cíle:
- předat správu země do iráckých rukou
- stabilizovat situaci v zemi natolik, aby západní asistence již nebyla zapotřebí
- bezpečně se stáhnout
Zastánci intervence mají pocit, že teprve v této fázi operace došlo k selhání. Nemají však tak úplně pravdu. Jak bylo řečeno, k invazi neexistovaly dostatečné racionální důvody. Po destabilizaci Iráku a vzestupu extremismu na jeho území byly tři výše uvedené cíle logické. Šlo však pouze o snahu uhasit požár, který jsme sami založili.
Je třeba uvést, že tento boj stál především Američany obrovské množství energie, peněz a v neposlední řadě mladých životů. Výrazné rozčarování z vývoje války mezi americkou veřejností bylo více než logickým vyústěním.
Kampaň Baracka Obamy, která hovořila o nesmyslné válce v Iráku, ve které Američané plýtvají kapacitami, které jim pak zoufale chybí ve smysluplné válce v Afghánistánu, našla silnou odezvu. Není však pravdou, že by – podle mnoha lidí předčasný – odchod z Iráku byl výsledkem Obamova rozhodnutí. Naopak.
Datum definitivního odchodu bylo určeno v U.S.–Iraq Status of Forces Agreement, který v roce 2008 podepsal prezident George W. Bush. Podle tohoto dokumentu se měli Američané k 30. červnu 2009 stáhnout ze všech větších iráckých měst a k 31. prosinci 2011 definitivně opustit zemi.
Obama byl vázán tímto dokumentem a navíc mu odmítavý postoj k irácké válce vyhrál volby. Tváří v tvář nedostatečné stabilizaci země se však do poslední chvíle snažil pobyt vojsk prodloužit. Jednání s Malíkiho vládou však zkrachovala a na konci října Obama oznámil, že se Američané stáhnou podle plánu.
Byla to tedy vůle iráckého vedení, nikoliv americké veřejné mínění, co vedlo k definitivnímu opuštění Iráku. I tak zůstává otázkou, zda by další setrvávání v Iráku dokázalo přinést kýženou stabilizaci situace.
Letecká kampaň v Libyi
Bez ohledu na fiasko v Iráku levicoví i pravicoví intervencionisté horovali pro další vojenské zásahy po vypuknutí tzv. arabského jara. Jako nejpříhodnější pro intervenci se jevila Libye, která nabízela srozumitelný a mediálně vděčný narativ o všelidovém povstání proti krutému a navíc protizápadně orientovanému diktátorovi.
Západ leteckými údery proti režimním silám podpořil rebely, jejichž motivace, ideové pozadí a složení bylo poměrně nejasné. Díky západní podpoře se opozici podařilo Kaddáfího porazit. Destabilizována tím však byla nejen Libye samotná. Chaos se šířil do Nigérie, Mauretánie a Mali, kam nekontrolovatelně proudily zbraně a radikální islamističtí bojovníci.
Část Tuaregů, kteří se podíleli na svržení Kaddáfího, pak v Mali zahájila povstání s cílem vytvořit nezávislý stát na severu země. Povstání pak vyvolalo armádní převrat proti jednomu z nejdemokratičtějších a nejmírnějších režimů v Africe. Navíc se v Mali začaly prosazovat džihádistické skupiny včetně organizací al-Kájda v islámském Maghrebu (anglická zkratka AQIM) a Boko Haram, které bojovaly jak proti vládě, tak proti nacionalistickým Tuaregům.
Francie, která nejvíce tlačila na intervenci v Libyi a tím pádem nesla za krizi v Mali hlavní vinu, pak prosadila rezoluci OSN, která jí umožnila společně s dalšími africkými zeměmi v čele s Čadem proti islamistům zasáhnout. Tím sice odvrátila úplnou katastrofu, zabránit rozvratu jedné z nejnadějnějších afrických zemí tím však nemohla. Rozvrat Mali je tak jedním z nejviditelnějších výsledků libyjské kampaně.
Kromě toho se samotná Libye stala přístavem pro džihádisty a salafistické extremisty. 11. září 2012 pak islamisté zaútočili na americkou ambasádu v Benghází, v důsledku čehož zahynuli čtyři američtí občané včetně amerického velvyslance a zraněno bylo dalších deset lidí. I tato intervence byla v kontextu boje proti terorismu zcela nelogická a především kontraproduktivní.
Syrská občanská válka
Vedle destabilizace Iráku bylo významným předpokladem vzestupu Islámského státu vypuknutí občanské války v Sýrii. Pro intervencionisty nabízela Sýrie podobný narativ jako v Libyi. Assad je navíc jakýmsi ideovým dvojčetem svrženého iráckého prezidenta Saddáma Husajna.
Po zkušenostech z Iráku a především Libye byl však Západ k intervenci skeptický. Navíc zde byly ve hře i zájmy Ruska, na které bylo nutné brát zřetel. Britský parlament intervenci odmítl, když se proti ní postavila část poslanců koaličních konzervativců i liberálních demokratů. Americký prezident Obama si rovněž chtěl případnou intervenci nechat řádně posvětit Kongresem, jak mu nařizuje Ústava, ačkoliv to v posledních letech nebývalo zvykem. Poté, co se ukázalo, že velká část demokratických i republikánských kongresmanů je proti, z hlasování o vojenském zásahu sešlo.
Velkou otázkou bylo zapojení do konfliktu ve formě financování a vyzbrojování povstalců. Varující byla libyjská zkušenost. I v Sýrii bylo možné zaznamenat viditelně velkou divergence jednotlivých protivládních frakcí. I zde vedle „umírněných“ existovaly také radikální skupiny, které byly zárodkem budoucího IS. Vyzbrojování umírněného křídla bylo riskantní, neboť nebylo možné vyloučit fluktuaci bojovníků mezi umírněnými a extrémními skupinami. Jinými slovy, hrozilo nebezpečí, že pomoc určená „správným“ se dostane k těm „špatným“.
Přes tato rizika začaly Spojené státy, Spojené království a Francie rebely vyzbrojovat. Některým z nich se dostalo i výcviku. Vedle toho rebely politicky a logisticky podporovaly Saudská Arábie, Katar a Turecko. Saudská Arábie byla také asi jejich největším sponzorem. Stinnou stránkou věci je, že z Kataru a Saudské Arábie proudily i soukromé finance, které nezřídka skončily v trezorech budoucího Islámského státu.
Vzestup Islámského státu
Myšlenka, že případná intervence v Sýrii, která by povstalcům pomohla svrhnout Assada, mohla předejít vzestupu IS, je mylná. Představa, že umírněné skupiny představují demokraty západního typu, je pak zcela iluzorní.
Hranice mezi umírněnými povstalci a extremisty je tenčí, než jsme mnohdy ochotni připustit. Byla to např. umírněná opozice, kdo džihádistům prodal jednoho z později zavražděných amerických novinářů Stevena Sotloffa. I výše uvedený příklad Libye poukazuje na to, že podobné akce rozmachu radikálů spíše svědčí.
Lze tedy problém s Islámským státem nějak řešit? Je to vůbec žádoucí? Nemůžeme tím vyvolat další nezamýšlené důsledky? Musím souhlasit s americkým senátorem Randem Paulem, že v Iráku v tuto chvíli neexistují žádná dobrá řešení.
Letecké zásahy proti IS v kombinaci s podporou Kurdů na rozdíl od předchozích akcí skutečně dávají smysl. Je však třeba neustále opakovat, jak moc se tento případ od těch minulých liší. Tady totiž skutečně bojujeme s džihádistickým terorismem, místo toho, abychom mu připravovali podmínky pro růst.
Dále je třeba ještě jednou zdůraznit, že zde bojujeme s požárem, který jsme sami pomáhali svými neumělými a nesmyslnými zásahy zažehnout.
Snaha intervencionistů reinterpretovat minulé události, aby z toho jejich názory vyšly jako ty správnější, je v rozporu s realitou. Právě oni nás do dnešní situace dostali.
___________________________________________________________________________________
Nálety Spojených států na
Nálety Spojených států na území tzv. "Islámského státu" nejsou ničím jiným než otevřeným porušením státní suverenity Sýrie, navíc spáchaným zcela provokativním způsobem. Jsou pouze pretextem k budoucí revizi hranic, kterou po vyčerpání možností náletů dojedná jménem Spojených států s islamisty Turecko a Saúdská Arábie (kteří ostatně ty nejmilitantnější z nich, tedy "Islámský stát v Iráku a v Šámu" a "Džabhat Nusrá") stvořily. Po vzoru Mnichovské dohody budou posléze tyto oblasti odtrženy od Iráku a Sýrie a na území tzv. Džazíry, tj. území mezi řekami Eufrat a Tigris bude vytvořen loutkový stát, jehož hlavním úkolem bude dohlížet na tranzit katarského plynu a saúdské ropy pro Evropu. Účet zaplatíme, jako ve většině případů, my, Evropané.
http://www.prvnizpravy.cz/zpravy/zpravy/markvart-spojene-staty-intervenu...
====================
Rozhovor, který jenom posiluje můj změněný pohled na americkou zahraniční politiku. Není nepodstatné, že zpovídaný je PRÁVNÍK. Gardnes mi vyčítá nepochopení ruské anexe KRYMU a poukazuje na hrubé porušení mezinárodního práva. Roli USA v podpoře syrských opozičních sil proti státu Sýrie nepovažuje za flagrantní porušení mezinárodního práva? Jaký je výsledek? 2 mil. uprchlíků, 200.000 mrtvých. O hmotných škodách mlčím.
Nic proti Markvartovi, názory
Nic proti Markvartovi, názory jsou různé, dokonce tento mi připomíná kdesi zveřejněný názor že bombardování německého zbrojního průmyslu za 2.SV bylo útokem proti lidskosti německého obyvatelstva. Jestli se občané ve svém antiamerikanismu začnou srát do americké obrany demokracie a svobod, můžeme se dočkat špatných konců, protože alternativou za demokracii není nic, než totalita a fanatismus. Americká politika vnitřní i zahraniční není zeolite dokonalá a bez chyb a omylů, ale přijdte až budete vědět o nějaké lepší. Zveličovat nedostatky jedné strany a mlžit či zatloukat větší nedostatky jiným je počátek cesty do hlubin.
Nesrat se do americké obrany
Nesrat se do americké obrany demokracie a svobod! Gardnesi, překvapujete mě čím dál víc... Dal jsem si to do archivu...
Přesně tak: nesrat se. Co je
Přesně tak: nesrat se. Co je vám na tom nesrozumitelné, quislingu-slepejši?
Když nic jiného, sleduji
Když nic jiného, sleduji výsledky USA a NATO v Afghánistánu, Iráku, Sýrii, Libyi atd. atd. Podle ovoce poznáte je... Kam posledních 20 let šláply, chaos... Prezident Reagan, premiérka Thatcherová se musí obracet v hrobě. Je možné, aby v tom nakonec byl i úmysl? Bunga bunga!
Neberte si Reagana do huby,
Neberte si Reagana do huby, vy teda fakt ne.
čekám, kdy se to Turkům
čekám, kdy se to Turkům přestane líbit....aby jim kousek za hranicemi bouchaly hentý oný tomahawky.....??!!
PS. ...to takový Vladimír Vladimírovič už by měl asi povytažené obočí....n-tssss
A doma milion utečených
A doma milion utečených Syřanů a Kurdů.
... už aby si osvěžili technologii (arménské) genocidy.
copak to také....ale kdo má v
copak to také....ale kdo má v tom kraválu spát .....????
Bohumír Žídek kritizuje
Bohumír Žídek kritizuje zahraniční politiku Spojených států. Pro mě je tento článek velkým zadostiučiněním... Gardnes na sobě scholasticky zapracoval a je se svými neměnnými názory spokojený. I tak móžno...
Dokud se mezi sebou mlátí, je
Dokud se mezi sebou mlátí, je jinde relativní klid...
No a o to, abyste měl dobré zdravotní a sociální zabezpečení plus bůček a nohy v teple Vám přece jde, jak jsem z Vašich příspěvků pochopil, nebo snad ne?
Nechci malovat čerta na zeď.
Nechci malovat čerta na zeď. V poslední době metrem jezdím výjimečně...
S tím bůčkem jste to docela trefil a s nohama v teple také. Vy jste třeba rozený válečník, takže takové děsy z Oděsy Vám dělají snad i dobře. Na stará kolena jsem si uvědomil, že válka bolí. Nikdy bych si netrouf' hecovat ty mladé do "boje za svobodu". O rok mladší paprika, Karel Schwarzenberg, si troufá - možná, že se jen tak vytahuje před Janičkou - o to je to horší. Bunga bunga!
Zítra Vás může přejet na
Zítra Vás může přejet na chodníku náklaďák, nebo na Vás může spadnout most a podobně...
Ale rozumím Vám, také letos nenavštívím vánoční trhy ve Strasbourg stejně jako obvykle, z nahromaděné masy lidí mám hrůzu a vyhýbám se jí jak je to jen možné.
Nejsem z principu válečník, nicméně svou rodinu a nejbližší kamarády bych v rámci svých možností bránil. Hlavně nejsem žádný kolektivistický nacionalista (národovec).
Osamělý válečník...
Osamělý válečník...
Jak to, v 10:02 ? - čet´ jsem
Jak to, v 10:02 ? - čet´ jsem to už ráno, Zeolite!
Chtěl jsem k tomu ještě něco
Chtěl jsem k tomu ještě něco dopsat, ale nakonec jsem si to rozmyslel... Tedy nic záhadného.
Racionalita nacionalismu
Racionalita nacionalismu ........tak tohle asi psal pan Robejšek spešl pro pana Mařáka !!!
http://blog.aktualne.cz/blogy/petr-robejsek.php?itemid=23753
Skotové, Vlámové, Katalánci a
Skotové, Vlámové, Katalánci a mnozí ostatní Evropané chápou pozitivní význam sourodosti uvnitř státu a odlišnosti mezi státy. Posílají odcizeným evropským elitám jasné sdělení: Státy vznikají a zanikají z vůle národů. O spolkových státech to platí dvojnásob. Snahy potlačovat význam národního státu proto nemohou vést k úspěchu.
Hlavní proud mně připomíná se svou argumentací, která páchne falší, totalitní režim ve fázi, kdy "věřit" dokázali pouze ti "skalní". Díval jsem se na záznam na pořad Jílkové Máte slovo ve čtvrtek 18. září. Vydržel jsem asi 15 minut. Ti pánové na levé straně, z mého pohledu, kolik asi přesvědčili o své pravdě lidí? Jak se bude cítit v poměrně krátké době ten lékař, který hystericky hájil neobhajitelné? Dopadne stejně jako řada komunistů po Listopadu 89.
Samé kecy, vůbec nevíte, o co
Samé kecy, vůbec nevíte, o co jde. Všichni jsou v EU parlamentu zastoupeni pod frakcí zelených eurofederalistů a jde jim stejně jako Slovákům o vlastní EU hvězdičku.
je vidět, že pan Mařák buď
je vidět, že pan Mařák buď článek špatně četl, nebo mu neporozuměl....????
Je škoda, že má právnické vzdělání a nezná tedy 2. hlavní termodynamickou větu !!!
Vše směřuje přirozeně a zákonitě k entropii ...a jsme a budeme svědky rozpadu velkých celků, což má na svědomí především jejich nesourodost.
PS. ..EU v tomto nehraje opravdu, ale opravdu žádnou roli ( možná katalyzační ?)...
Termodynamická věto,
Termodynamická věto, vysvětlete mi, proč se všechny ty nové tzv. národní státy tak překotně cpou do EU.
to se zeptejte Barrosa,
to se zeptejte Barrosa, baronky, či charizmatického Rompuye.....co jim slibují ??!!!
Ale většinou to dopadá tak, jako s Ukrajinou......n-tssss
PS. ...ze strany Bruselu je to ovšem logické....jediným jejich příjmem jsou cla a tak potřebují teritorium co nejvíce rozšiřovat.......vy nádobo prázdná.
A kdo, co nasliboval
A kdo, co nasliboval Klausovi, že se tam tak hrnul a dokonce i podpis Přístupové smlouvy si vynutil, ač se s ním dle zavedeného protokolu nepočítalo, ehm...
byla prostě taková doba,
byla prostě taková doba, která si to žádala.....však on to dneska asi těžce nese!!!
Asi jako my všichni, kteří jsme sice hlasovali proti a rozhodla (těsná) vůle lidu....Ufffff
Hovno doba, petrofe.
Hovno doba, petrofe. Socialistická internacionála.
V.K.: "Já jsem vždy vítal „rozšiřování“ EU, protože jsem si myslel, že není slučitelné s „prohlubováním“, které nechci. ... Vede mne to k opačné úvaze: měli jsme vlastně někdy šanci, že nás do té jejich „malé Evropy“ nevezmou?"
Ty a ten Tvůj Klaus, kterému
Ty a ten Tvůj Klaus, kterému jsi založil tu ODS a vybral sis ho jako jejího šéfa? No toto, tolik konstruktivní sebekritiky jsem neočekával.
Náckům nevykám, nezaslouží si
Náckům nevykám, nezaslouží si to.
Asi jim jde v první řadě, aby
Asi jim jde v první řadě, aby se zbavili Madridu, Londýna atd. Od Bruselu očekávají nakonec podporu. Přeci podpora sebeurčení, to je jedna ze základních hodnot, které EU snad neodmítá /tedy až na KRYM, že/.
Přesně tak, stejně jako
Přesně tak, stejně jako Slováci chtějí mít svou vlastní hvězdičku. Nemám problém se svobodnou Moravou, Slezskem, Katalánskem, Bretaní, Alsaskem, Skotskem a podobně, neboť je bude zastřešovat nadnárodní budoucí evropská federace. Máte tam i poslance ze Skotské národní strany, jejíž předseda podal před pár dny demisi ve skotském parlamentu.
http://cs.wikipedia.org/wiki/Evropsk%C3%A1_svobodn%C3%A1_aliance
Nepleť se, nácku, mezi
Nepleť se, nácku, mezi dospělé a raději se podívej na Evropskou svobodnou alianci v parlamentu EU, tedy co to je, koho zastupuje a jaké má cíle. Máš to dokonce i česky:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Evropsk%C3%A1_svobodn%C3%A1_aliance
Blábol kolektivistického
Blábol kolektivistického nacionalisty, jenž stejně jako nácek Janyška zamrzl ve stádiu kmenové společnosti a nepochopil široširé aleandry spontánního řádu lidské interakce společnosti otevřené.
Slezský národ si jednou
Slezský národ si jednou svobodu na Moravanech vydobude!
Dobře to napsal ten Germán Robejšek!
Mubarack Hussein Obama :
Mubarack Hussein Obama : .....teroristé nikde nenajdou útočiště ......(sic)
PS. ...kolikrát jsem již slyšeli podobná slova v souvislosti s Al-Kajdou...??? A pak jim arabáci lítali nad New Yorkem a dokonce v jejich letadlech ......n-tssss
Málo protiprdíte petrofe, i
Málo protiprdíte petrofe, i když jinak ucházíte vydatně.
Každé malé dítě ví, že v letadlech nad NY lítali agenti síajej, namazaní krémem na boty - braunem.
Babráček to zajistí snadno,
Babráček to zajistí snadno, neboť je vybaven užitečnou schopností operativně vyhlašovat svoje spojence a svoje nepřátele, ty hnusné fujfuj teroristy, a bleskurychle je střídat. ////
Takže jakmile nějaký terorista někde najde útočiště, třeba v U.S.A. (nebo v Holandsku, ve Švédsku, v Británii), bleskové kouzlo, a z teroristy rázem je hodnej multikulti mohamedán s lidskejma právama. ////
naše "pracovitá" vláda celý
naše "pracovitá" vláda celý den jednala a jednala....pak uspořádala tiskovku, aby oznámila národu : naše armáda se nezúčastní leteckých útoků proti islamistům.....(sic)
PS. ...bohužel ani jeden z přítomných novinářů se nezeptal na to podstatné : ...a čím by se měla asi tak zúčastnit ???
.....ze 14 Gripenů jsou 3 v opravě, 4 nemají nalétané hodiny....a navíc žádný není dovybaven na útoky proti pozemním cílům. Chybí totiž přídavné zařízení pro pumy s laserovým naváděním. Všechna výzbroj je jen vzduch-vzduch.........n-tssss
Pozn. ...to pan ministr Stropnický neví.....????
proč to halit do tak
proč to halit do tak vznešeného slova - intervencionista ??? Jsou to všechno takoví malí Hitlerové.....malinkatí, ale na agrese a vměšování velice šikovní. ( Obama, Kerry, Biden, McCain, Holland, Rassmusen a další )..!!!!
PS. ...je jen otázkou času, než jim to arabáci zase vrátí i s úroky.........tentokrát možná Londýn, Paříž, nebo Brusel.....n-tssss
Posoudit komplexně,
Posoudit komplexně, objektivně a příznivě do budoucna celý konflikt na strategickém Středním východě je prakticky nemožné, protože ve hře je mnoho různých zájmů a vztahů, která sebou nesou silná rizika. Základním faktem je, že pro celkový význam oblasti nelze akceptovat politiku ponechání vše k vývoji a z důvodu měnících se podmínek také politika se musí neustále přizpůsobovat okolnostem. Proto jsem přesvědčen, že neexistuje známá vhodná strategie ani pro nejbližší dobu, natož nějak dlouhodobě. Možná jiná situace by nastala, kdyby při 1.válce v zálivu se Bush st. nezastavil na hranici Kuvajtu po jeho osvobození a pokračoval dále, což teprve musel dokončit jeho syn jako reakci na 11.září s neúměrnými komplikacemi, zda jsou přítomny ZHN.Saddám byl zločinec, kterému Kurdové vděčí za smrt nejméně 200 000 Kurdů, další byli na útěku, jeho politika byla nevyzpytatelná, přestože socialistická strana BAAS ztratila svůj vliv, napojení na Rusko skončilo a bylo také upuštěno od znárodňovacích snah.
Jestliže dnes řada diletantů přichází s náměty na "správný" postup, jde jen o obvyklý folklór těch, co chtějí kritizovat uplatněnou strategii hlavních sil, zejména USA, protože si mohou dovolit ten přepych v hodnocení, když nenesou tíhu odpovědnosti a když nejsou známy důsledky jiného řešení.
Cíle? Nafta, vole.
Cíle?
Nafta, vole.