Ke kauze Panama Papers se vyjadřuji nerad. Jen tolik, že od samého počátku je zneužívaná pro politické účely. Připomenu jen to, že pokud někdo své řádně a legálně získané peníze uloží na účet někde v „daňovém ráji“, aby jejich výnos byl zdaňován méně než doma, nepřekračuje tím zákon. Tady bych spíše hledal příčinu a nemusel bych hledat dlouho – naše vysoké daně.

Stejně je tomu i u tzv. offshore firem. Opět je pravdou, že pokud si firmu někdo zaregistruje v „daňovém ráji“, příčina je tatáž – daně, přesněji naše vysoké daně.

Ano, základní podmínkou je to, že jde o poctivě nabyté peníze a přestože se mezi milionáře nemohu počítat, ani zde ani v nějakém daňovém ráji miliony nemám, na rozdíl od mnoha lidí, nepovažuji vlastnictví za zločin. Zločinem je nabýt těch peněz nezákonně, nebo používat přesuny financí k praní špinavých peněz, nebo zakrytí nezákonné činnosti.

A tady je problém „Panama Papers“.

To, že je někdo vlastníkem konta, je od prvního počátku považováno za cosi nekalého, přímo zločinného. To, že kdosi ukradl osobní data, která mu nepatří, zachází s nimi nezákonně a zneužívá je pro politické účely, je podle mě stejný zločin, jako to, co jsem uvedl, praní špinavých peněz, nezákonné krytí ilegálních zisků nepřehlednými přesuny atd.  Zveřejňovat jména a osobní data lidí, kteří se „provinili“ jen tím, že mají konta v bance kdesi na Kajmanských ostrovech nebo v Panamě, jen proto, že v té bance mají peníze i lidé, kteří se snad dopustili něčeho trestného, je totéž, jako by vaše jméno kdosi  zveřejnil a uvedl do souvislosti s drogovou mafií, protože kdosi  odsouzený  pro obchod s drogami, nebo loupežné přepadení,  měl konto ve stejné pobočce České spořitelny jako vy.

Je-li navíc to, že se ani nejedná o vás, protože vaše jméno není nikde v dokumentech „Panama Papers“ uvedeno, jedná se o dvojnásobné zneužití, prvotní zneužití osobních dat majitele konta, a druhotné použití vytvářením „napojení“, které je navíc subjektivně hodnoceno jako neproblémové a pro někoho a podezřelé, nebo dokonce za průkazné pro někoho jiného.

Stalo se módou vytvářet umělé „osy“ a „napojení“, pro která není žádný důkaz, že by jeden ze „spojovacích článků“ měl cokoliv společného s aktivitami toho druhého. A tak se vám může vymstít, že jste chodili do školy s někým, o koho media projeví zájem, zaplatíte si dovolenou u stejné cestovní kanceláře, vaše firma má adresu ve stejné budově pronajímající kanceláře, nebo jste členem stejného tenisového klubu, nebo jste byl kdysi před deseti či patnácti lety členem představenstva firmy, která tento týden za podivných okolností zbankrotovala.   To vše postihlo v minulosti mnoho lidí a pro mnoho z nich to zastavilo a znemožnilo jakoukoliv politickou činnost. Pověsti o tom, že „až se očistíte, můžete se do politiky vrátit“ jsou jen pohádkou. Pověst ztracenou měsíci mediální masáže, popisující cokoliv negativního o vaší osobě, rodině, charakteru a „spojeních“, nenapraví poznámka, za rok, či dva i více, oznamující, že jste byl soudem uznán nevinným. A pokud se dokonce žádný soud nekonal, protože policie, ani státní zastupitelstvo nenalezlo důvod zahájit trestní stíhání, nepamatuji se na jediný případ, že by některý „investigativní novinář“ svůj „omyl“ zjistil a přiznal a omluvil se ve stejném rozsahu, v jakém vaši pověst svými články plnými slov jako „údajně“, či přívlastky jako „kontroverzní“ celo dlouhou dobu ničil. Ostatně ten přívlastek „kontroverzní“ vám zůstane na celý život. Ještě za dvacet let bude pro tisk, pokud bude mít nějaký důvod se o vás zmínit, slůvko „kontroverzní“ , součástí vašeho jména.

Neplatí to samozřejmě vždy a ve všem. Přátelství Václava Havla s dámou, kterou zde nechci jmenovat, abych se nedopustil stejné věci, kterou mediím vyčítám, žalovanou za trestné činy podvodu a falšování úředních listin v souvislosti se sporem o dům na Hradčanech, nikdy nebylo pranýřováno a nikdy nebylo naznačování nějakého „spojení“ a to dokonce ani potom, co ji president Havel omilostnil a zastavil její trestní stíhání. Nestal se kvůli tomu „kontroverzním“ a úzké přátelství s ní politicky neublížilo ani Karlu Schwarzenbergovi.

Zato o tom, že se prezident Klaus stýkal s „kontroverzním podnikatelem“, což media zjistila z úniku zprávy o odposlechu podnikatelova telefonu, (ano i prezidentův telefonní hovor může být odposloucháván). Prezidentův přítel nebyl nikdy stíhán, nikdy nedostal milost, nebylo ani za co, přes policejní vyšetřování, ve kterém policie nic nezjistila, a dotyčný podnikatel nebyl nikdy obviněn z žádného trestného činu. Zůstal ale navždy „kontroverzní“ a jeho „spojení“ s Václavem Klausem bude žít v mediálním prostoru na věky a bude vždy „důkazem“ „údajného“ motivu Klausovy amnestie, ačkoliv nemá s podnikatelem, o kterém mluvíme, žádnou souvislost a zmíněný podnikatel amnestii nepotřeboval, protože nebyl nikdy z žádného trestného činu obviněn, tím méně odsouzen.

Politické zneužití „Panama Papers“ je ostatně okamžitě zřejmé, podíváme-li se na titulky českého tisku. Podle nich je hlavní osobou skandálu  ruský prezident Vladimír Putin. Teprve v článku, který vypočte všechna „Putinova spojení“ s jeho „kontroverzními“ osobními přáteli, zjistíme, že navzdory multitudě novinových titulků, není v „Panama Papers“ Putinovo jméno ani jednou zmíněno. Šikovní investigativní novináři ovšem objevili, že jeden z v dokumentech zmíněných Rusů je „kontroverzní“. Ne zatím kromě celé řady „spojení, „údajně“a „kontroverzní“ nevíme proč, jen má na Rusa příliš mnoho – nevíme kolik – peněz a uložil si je v „daňovém ráji“.  Těch „osobních přátel“ ale bude jistě postupně objeveno mnohem víc, a titulky budou vyprávět příběh Putinovy korupce a „napojení“ na „kontroverzní osobnosti“.

Naproti tomu jiný prezident, ukrajinský Porošenko, v dokumentech  zmíněn je, jako majitel několika „offshore“ firem a kont, ale pokud se to dozvíte, nebude to asi  z titulků, ale z kusých informací ukrytých někde v dlouhém článku pod tím „Putinovým“ titulkem. Ale netěšte se, Porošenko nebude „kontroverzní“, a „kontroverzní“ nebude ani jeho „napojení“ na jiné ukrajinské oligarchy a politiky, včetně několika v Panama Papers zmíněných současných i bývakých členů ukrajinské vlády a majitele největšího ukrajinského deníku, „Kyjev Post“. Alespoň ne do té doby, kdy bude odhozen stranou a nahrazen nějakým novým demokratickým ukrajinským oligarchou.

 Možná si někdo, kdo v minulosti četl moje články, podiví, že právě já, kdo v minulosti kritizoval ODS za to, že se nevyrovnala se svou oprávněnou pověstí propojení politiky s byznysem a „kmotrovství“, odmítá Panama Papers.

Vysvětlení je jednoduché – právě to, že se ODS nikdy nevyrovnala s tím, co vedlo k jejímu mizernému mediálnímu obrazu a ztrátě důvěry, umožnilo mediím likvidovat jednoho jejího politika za druhým. Někdy oprávněně, ale ve velké většině jen na základě oněch kouzelných slov: „spojení“, „údajně“, kontroverzní“. ODS (a nejen ODS) má vedle některých politiků, kteří měli být už dávno mimo, i „rezervoár“ současných i bývalých dnes v politice nepoužitelných kvalitních lidí s medii zničenou pověstí. Je to škoda nejen pro ODS . Tragické je, že se ODS nikdy nebránila, jen se snažila problém „ustát“ a neřešit. Řešila jej za ní media a výsledek známe.

A obávám se, že i problém vyvolaný Panama Papers bude řešen medii a bude mít další velkou řadu obětí. A konečnou obětí budeme my všichni.