Pane Frimle, nějak nám to utíká
Pavel Landa

Před 135 lety, 7. prosince 1879, spatřil světlo světa synek chudého pražského pekaře, budoucí hvězda amerického hudebního divadla Rudolf Friml. Jeho životopis je znám, z některého však vypadl důležitý detail: Friml sice díky prokazatelnému talentu dostal stipendium a mohl tudíž studovat kompozici na pražské konzervatoři u Antonína Dvořáka, jenomže před absolutoriem byl vyloučen „pro hudebně výdělečnou činnost“, kterou měli studenti zakázanou. Vyloučen z konzervatoře se stal kornetistou Národního divadla a pak doprovázel houslistu Jana Kubelíka, i na turné v USA, kde také Friml nakonec zůstal, aby se stal jedním ze zakladatelů amerického hudebního divadla. Na jeho kontě jsou, krom jiného, tři nesmrtelné operety (Rose Marie, Král tuláků a Tři mušketýři). Z filmu Španělská vyzvědačka je Frimlova Oslí serenáda, kterou v naší ukázce zpívá Perry Como, americký zpěvák a velká televizní osobnost:
https://www.youtube.com/watch?v=FNJQhdPpqlc


Víte, kde je Novosibirsk? Město bylo založeno v roce 1893 při stavbě transsibiřské magistrály, dneska je největším městem Sibiře s téměř 1,5 miliónem obyvatel, sídlo významné státní univerzity, opery, baletu, a také Novosibirské filharmonie. Poslechněte si, jak se její komorní orchestr zmocnil velkého evergreenu, Frimlovy Indiánské písně lásky:
https://www.youtube.com/watch?v=_dLr3eCq1JI


Ještě není všechno ztraceno. Ještě existují lidé schopní dělat sobě i druhým lidem radosti, aniž by na tom nutně museli vydělávat. Třeba muzikou. Třeba tak, že na ulici postaví piáno, aby si na něj zahrál pianista, když půjde kolem. Přesně tohle udělal pražský kavárník Ondřej Kobza a s úžasným úspěchem. Už se k jeho nápadu připojují v dalších městech. A obrovskou radost by jistě udělal i Jaroslavu Ježkovi tím, že zprostředkoval pouliční a krásně mladistvé provedení jeho fantastické jazzové skladby. Pane Kobzo, díky!
https://www.youtube.com/watch?v=9DAfsMhX3Xg

Vážený pane Lando, díky za

Vážený pane Lando,

díky za připomenutí Rudolfa Frimla.
Pokud vím, tak po vyloučení z konzervatoře byl korepetitorem baletu Národního divadla
(o tom, že by hrál na kornet nevím). V této činnosti pokračoval i v USA, kde byl korepetitorem baletu Metropolitní opery. Složil také balet "O Mitake San".
Z jeho skladatelských začátků lze připomenout Závišovy písně, ze kterých píseň Za tichých nocí se stala podkladem pro úspěšný český film, který za nacistické okupace (1941) povzbuzoval národní sebevědomí.
Prosadil se ale až svým prvním a posledním klavírním koncertem, provedený New York Symphony Orchestrem roku 1906 v Carnegie Hall pod vedením Waltra Damrosche.
Již jeho první opereta Světluška (The Firefly) z roku 1912 znamenala vrcholný úspěch a byla zfilmována. Pak následovala další série zatím nesmrtelných opusů, které jste již uvedl.
S pozdravem

Pane Landa, to nám

Pane Landa, to nám nedělejte... Tahat sem, na virtually, něco z Novosibirska... Od těch kulturních barbarů... Kulturní svět přeci začíná až na východě, za Beringovou úžinou.... Zdejším amerikanofilům se z toho Vašeho odkazu jistě udělalo zle....

Nikdo tady nikdy nezpochybnil

Nikdo tady nikdy nezpochybnil ruskou kulturu, pitomče...

Eeee?

Eeee?

Á, potřebuje

Á, potřebuje hajzlpapír...tesákovič iljič...

já ne, ale vy byste se měl

já ne, ale vy byste se měl nějak pochlapit v chápání textu..zoufalče.

O vašem IQ jsem si nikdy

O vašem IQ jsem si nikdy nedělal iluze pane Pomalejší....ale že nepochopíte dvě věty myšlené "ironicky" jsem vážně nečekal. Jste trouba..

Zatím ne.

Zatím ne.

___________________________________________________________________________________