Pět melounů na stole a skalpel na krku
Vojtěch Pospíši

Při jedné debatě mně můj známý sdělil, že kandidát do Senátu ucházející se o přízeň voličů v obvodu Prostěhjov pod hlavičkou TOP 09 – pan doktor Aleš Nevrla – byl prý ke kandidatuře dotlačen výhružkami (vyhazov?, ztráta primariátu?) týkajícími se jeho zaměstnání (Nemocnice Prostějov?, Agel?, Chrenek?).

Napodruhé jsem zbystřil – od člověka z úplně jiného prostředí jsem se znovu dozvěděl to samé, že prý mu doktor Nevrla sdělil, že jeho kandidatura není nic jiného, než podlehnutí tlaku z nemocnice. Potom mně totéž řekl ještě třetí člověk. Hrozné, že? Nějaká vlivná zájmová skupina si vybrala slabší typ, který se pod tíhou výhružek podvolí dnes a logicky i zítra v Senátu; nazvěme to třeba „prodloužená ruka zájmové skupiny“. Zároveň je to člověk u voličů oblíbený, který z hloubi kandidátky při posledních komunálních volbách drtil svými preferenčními hlasy všechny kandidáty před sebou.

K dokreslení ještě odbočka. Před tím vším mě doktor Nevrla požádal, zda bych mu jako hudebník s kapelou Létající rabín zahrál na jeho předvolební kampani. Odmítl jsem a uvedl několik pádných důvodů. Mezi nimi i ten, že jsem při svých návštěvách na jednání prostějovského zastupitelstva nebyl spokojen s tím, jak hlasuje a že mně přišlo jeho angažmá málo odvážné a slabé (přesto, že jednou z esencí konzervatismu je umírněnost). V prostějovském zastupitelstvu funguje velká koalice (ČSSD – ODS) a opozice se častokrát nechává úplně zbytečně vláčet při hlasováních s koalicí, namátkou mě napadá hloupé „přešaltrovaní“ na statutární město („Co není nutné měnit, je nutné neměnit!“, praví moudře lord Falkland), nebo mnohem závažnější a účelové změny územního plánu objednané různými „kamarádíčky“. Lhostejno, zda je hlasování zastupitele ovlivněno jeho neschopností odolat tlakům, nebo jen neznalostí (nenastudováním předem poslaných materiálů a zjištěním všech souvislostí). Tedy, kdo není schopen ukopat slušný výsledek v třetiligovém Prostějově, jak asi bude vypadat jeho hra mezi žraločí elitou ve vrcholné politice? Doktor Nevrla se v debatě příliš neobhajoval, jeho obhajobu vzali do rukou naši spolusedící u stolu a kandidát na senátora se po tom všem zmohl jen na dvě polohlasné námitky: „Proti přesile velké koalice stejně nic nezmůžeme.“ a dále „Ale vždyť to statutární město není tak hrozné.“ Slabota.

Nyní zpět k jádru problému. Není možné, aby nám vládly různé zájmové skupiny, které výhrůžkami instalují na kandidátky slabší jedince, kteří sebou takto orat a vláčet nechají. Tím je pošlapán základní princip zastupitelské demokracie. Jak tyto principy hájit? Konzervativec má jen jedinou zbraň: volby a otevřenou diskusi. Pokud jsou tedy svobodné volby možné a svoboda slova garantovaná – což obojí v naší zemi zatím je.

Náhodou jsem pak potkal doktora Nevrlu znovu. Narovinu jsem se ho zeptal, zda mu někdo v zaměstnání vyhrožoval a nutil jej, aby kandidoval. Samozřejmě to popřel. Zřejmě mě už po té minulé debatě považoval za excentrika, který nebude jen chápavě přikyvovat, ale bude v problematice hledat hlubší morální a politické souvislosti. Musela to pro něj být hrozná chvíle, protože u stolu seděl náš společný známý, kterému před tím tvrdil pravý opak. Ten dotyčný byl pak trochu otřesen a sdělil mně, že o věcech začíná přemýšlet jinak. No, alespoň něco...

Debata ale pokračovala dál, začal to pan doktor Nevrla:

- Každý kdo dostane tu možnost a moc, tak krade.

- Prosím? To přece není pravda. Každý ne.

- Každý.

- A vy byste taky kradl, kdybyste měl možnost?

- Cože???

- Vy byste kradl, kdybyste měl možnost!?!

- No, já ne, ale…

- Vidíte, já také ne. Sedíme u stolu čtyři a dva z nás jsou přesvědčeni, že by nekradli za žádných okolností, ta teze že každý kdo dostane možnost, tak bude krást, je hloupá.

- Ale vy jste nikdy nebyl postaven před situaci, kdy by před vás někdo položil na stůl pět miliónů!

- Pět miliónů pro mě není žádná výzva. Výzva je třeba dramatická situace, kdy člověk volí třeba mezi morálním postojem a záchranou svého života. Ale pět miliónů na stole…!?

 

Z celého tohoto příběhu i závěrečné debaty se dá vyvodit několik takřka učebnicových závěrů:

Pokud se nebudeme aktivněji zajímat o politiku a budeme volit jen podle sympatií k obličejům na plakátě nebo podle stranického loga, budeme jako ovce volit stále stejné typy – buď přímo korumpující a anebo zkorumpované jedince vláčené kdovíkým.

Pokud nebudeme komunikovat a na politiky stále vyvíjet tlak, ptát se a poskytovat jim zpětnou vazbu, nevytvoříme nikdy účinnou protiváhu tlakům manipulátorů.

 

Konzervativec (a vlastně žádný slušný člověk) nemůže připustit, že všechno je špatné a že všichni kradou. Mám stokrát ověřeno, že takovou zvrácenou tezi vždy proklamují lidé, kteří sami mají máslo na hlavě (snad aby obhájili svá selhání oním častým „vždyť to dělají všichni...“). V boji proti nepravostem nám naopak pomůžou pozitivní příklady, které mohou být inspirací a dodat odvahu nám samým i ostatním.

Pět v českých na stole - tato

Pět v českých na stole - tato technologie má prý být použita i na Dalíka.

Dnes ráno to rozčísla Česká - tedy jejich - televize:
"Podezřelý Marek Dalík a jeho pravá ruka Mirek Topolánek."

Obávám se nového svědka,

Obávám se nového svědka, který někde od vedlejšího hospodského stolu slyšel, jak Dalík žádá půl miliardy pro sebe a Topolánka. Takových svědků je možno vyrobit desítky. Váhám svědčit, že jsem šel okolo a slyšel jsem Dalíka jak říká : nechci nic ani těch 500 melounů. Třeba se toho chopí Novotný z Bystřice p.P., který s tím má praxi z volby Klause za prezidenta. Nebo ta jedna paní, co slyšela příslib Dalíka s Večerkem Kořistkovi, že bude velvyslancem v Bulharsku.

Sebechvála smrdí ... co ale

Sebechvála smrdí ... co ale dělat, nikdo nepochválí, a tak se pochválím sám, že, sadebníku pravicového programu.

___________________________________________________________________________________