(MF DNES)

Předseda ODS Petr Fiala svolal na příští víkend kongres strany, kde chce představit nový program a říct si o větší pravomoci. Už předtím profesor bouchl do stolu: v kritickém projevu řekl, že ODS není nad propastí, ale v propasti. Už dnes ví, jak stranu zachránit?

Jak se vám coby politologovi líbí příměr, že vaše bouchnutí do stolu – červnový projev – kdosi přirovnal k referátu Nikity Chruščova z roku 1956, v němž sovětský vůdce popsal zločiny předchůdců? 

S těmi příměry je to vždy složité, a protože jsem původně historik, tak historické analogie moc rád nemám. Já jsem se ve svém projevu nesoustředil tolik na minulost jako na budoucnost. Snažil jsem se svým přátelům ve straně říct, že pokud nebudeme postupovat výrazně jinak a pokud nebudeme dávat najevo, že jsme se změnili a jsme znovu aktivní, nemůžeme prostě uspět. Splnilo to svůj účel. 

A co byl hlavní účel? Jestli probudit ospalou, rezignovanou stranu, tak se zdá, že ODS pořád tápe, jak dál. 

Být aktivnější, motivovanější. A také říct dost! Přece nepůjdeme jako ovce na porážku, nebudeme se pořád dívat, jak někde padáme a něco se nám nedaří. Samozřejmě, leckdo je skeptický, jestli je ještě šance v situaci, kdy politický systém vypadá, jak vypadá. Já během léta objel zemi, navštívil regiony a viděl jsem řadu skvělých komunálních politiků ODS, kteří jsou několik volebních období úspěšní, těší se důvěře místních, žijí skromně a realizují veřejnou službu. Viděl jsem, že to má smysl. 

Vás evidentně štve, že jste dnes nejvíc kritizován dlouholetými – za úpadek zodpovědnými – členy strany. To na ně míříte vzkazem, že "pokud si někdo v ODS myslí, že budeme postupovat jako za Klause nebo za Topolánka, tak přišel z Marsu nebo ztratil schopnost přemýšlet"? 

Myslel jsem tím, že není cesty zpátky. To nebyla kritika předcházejících předsedů a nikdo to tak nepochopil. Chci říct, že žádné recepty z minulosti, které vezmeme a překlopíme, nebudou fungovat. Doba je jiná, společnost je jiná, politika je jiná, my jsme jiní. My musíme odpovídat na otázky, které dnes trápí občany. A musíme na ně odpovídat tak, aby tomu dnes lidé rozuměli. Proto jsem v nadsázce řekl, že mě do čela ODS zvolili, aby mi mohli pořád radit nebo něco doporučovat. 

Nepřednesl jste svůj kritický projev, jenž měl stranou zatřást, pozdě, pět minut po dvanácté? 

Naopak mám pocit správného načasování, nebylo to náhodné. Bylo to po evropských volbách, po mém hlubším poznání procesů uvnitř ODS a zároveň dostatečně dlouho před komunálními a senátními volbami. Myslím, že členové strany mi porozuměli. 

Myslel jsem to tak, že během vašeho poznávání strany sílila konkurence. Pravicové hřiště ovládl Miroslav Kalousek z TOP 09 a posílil Petr Mach ze Strany svobodných. 

Konkurence je a bude. Projekt obnovy ODS, který jsem nabídl a s nímž mě zvolili předsedou, je na delší dobu. Nekončí ani říjnovými komunálními a senátními volbami. Mým cílem je znovu ovlivňovat politiku z pozice jedné z nejsilnějších stran. To nejde během několika měsíců, protože otřes, jímž ODS prošla, a zklamání našich bývalých voličů, byly příliš velké, a navíc nám tu vyrostla poměrně velká konkurence. Ale dnes jsem si jist, že jdeme správným směrem a šance je. 

Vy řešíte změnami vnitřní potíže strany, ale navenek to moc vidět není. Pokud nepočítám stěhování z drahého nabubřelého sídla nebo přesunutí kongresu z luxusního hotelu. Což je možná víc než snaha o skromnost vynucená prázdnou pokladnou, ne? 

To, že se chováme skromněji, není něco, k čemu by nás dovedl tlak. Jde o výraz naší politiky. My jsme se opravdu poučili ze signálu, který nám dali voliči. Chceme znovu nabízet program, řešení a ideje. Chceme opustit jakoukoliv nabubřelost a cokoliv, co nás spojuje s jednáním, jež lidé nepromíjejí a provokuje je. 

Takže jste rád, že ODS opouští řady jejích bývalých tváří? 

Odchody pánů Jančíka, Mlejnského a dalších, kteří dnes kandidují za jiné politické subjekty, jsou přece odpovědí na to, co se odehrálo v ODS. Přitom tady nesedí žádná očistná komise, která by se zbavovala členů. Jsme demokratickou politickou stranou. Lidé, kteří v ODS hledali jen cestu nahoru, cestu k moci, cestu k vlivu, dnes odcházejí. Těch lidí škoda není. Co dnes ODS může nabídnout? Realizaci idejí, kterým společně věříme. Nejsou to řady funkcí ve státní správě a jinde. Možná je to dobře, možná jsme to potřebovali, abychom se znovu našli. 

Platí předchozí charakteristika i na Janu Nagyovou, která až po vaší výzvě odešla z ODS a přidala komentář, že "slabošsky kopete do ženy, která leží na zemi"? 

Já rozumím složité situaci – osobní, psychologické, společenské – ve které jsou manželé Nečasovi. Opravdu nemám žádný důvod nějak obsáhleji komentovat otevřený dopis Jany Nečasové. Respektuji její rozhodnutí, u toho bych zůstal. 

Mimochodem, to je nějaká česká specialita, že se české politické strany rozejdou se svými bývalými předsedy? V ODS Klaus, v ČSSD Zeman a Paroubek. 

Snažím se, abychom s bývalými předsedy už problém neměli. Vždyť oni byli nejen předsedové ODS, ale také premiéři země, vyhrávali volby, dosahovali ve své době velkých politických úspěchů. Ať už dnes máme odlišné názory na řadu věcí, za tuto část historie jim musíme být vděční a hledět na to s úctou, byť další kroky byly problematické. V zahraničí se politická strana svého předsedy také klidně zbaví, protože se jeho doba přežila, ale za rok s ním mluví s úctou a rozhodně není ze společenství strany vydělen. Některé typy hodnot a pravidel hry je potřeba se naučit a pěstovat je. 

Pozval jste "s úctou" všechny své předchůdce – Klause, Topolánka a Nečase – příští víkend na mimořádný kongres ODS? 

My jsme se tentokrát rozhodli, že žádné hosty speciálně zvát nebudeme. Kongresu se mohou účastnit všichni členové ODS. 

Těch je osmnáct tisíc a zatím zájem o účast na kongresu projevilo osm set z nich. To ODS nemá víc straníků, kteří mají zájem o dění ve straně? 

Naopak, jsem tím číslem potěšen. Jsem lidský i politický realista. Podívejte, ne každý může, ne každému se hodí termín, ne každý se chce takhle velké akce zúčastnit. Já jsem ve větší počet ani nedoufal. Půjde o hodně jiný kongres, než byly ty předcházející. Představíme program, budeme ukazovat naši akceschopnost a sílu. 

Vy chcete za týden představit nový program? Jak moc jste řešili dilema, jestli jen oprášit staré pravicové ideje, které jste ovšem ne vždy plnili, nebo vsadit na nějaké překvapivé změny třeba po vzoru cameronovského "zezelenání" britských konzervativců? 

Ta otázka ukazuje dilema, které, a to se přiznám, jsem až tak neměl. Ze změny, kterou prováděl David Cameron s konzervativní stranou, bych si vzal nutnost změny a nutnost mít odpovědi na nové otázky 21. století. Ale už bych nemluvil o zezelenání. Cesta ODS teď není o posouvání se do středu, rozkračování, ale v jasné pravicové politice. Je to nutné, protože ve společnosti jsou náš život a individuální svoboda čím dál víc omezovány. 

Vy jste sice dilema neměl, ale hlavní potíží ODS je přece ztráta důvěryhodnosti. Sedm let u vlády ukázalo, jak moc velký rozdíl byl mezi rétorikou strany a konkrétními činy. Kdo vám dnes uvěří, kdybyste chtěli zavést rovnou daň? 

Ano, s touto výtkou se setkávám. Říkám, že není správné dobré myšlenky hodit za hlavu, protože jsme je v minulosti neprosadili, a vymýšlet nová lákadla. Vládli jsme v koalicích a logicky dělali kompromisy. Ale hlavní problém byl, že ODS nedokázala kompromisní řešení vysvětlit nejen veřejnosti, ale dokonce ani vlastním členům. To se nesmí opakovat. 

Podpora ODS se pohybuje kolem sedmi procent. Máte nějaké datum, dokdy chcete, aby se čísla zvedla, s nímž spojujte své setrvání ve funkci předsedy? 

Po říjnových komunálních a senátních volbách máme období dvou let bez voleb, během něhož se musíme dostat do vrcholné formy. Nezříkám se odpovědnosti za to, co se děje, ale vážnou zkouškou toho, jak jsem uspěl, budou krajské volby v roce 2016. Náš návrat není automatický. Nestačí spoléhat se na to, jestli někdo z politických soupeřů udělá chybu, protože konkurentů je víc, než jsme mívali. Musíme být sami přesvědčiví a atraktivní, jinak se k nám voliči nevrátí. 

Jak vážně hrozilo, že ODS finančně zkrachuje – konkurence skoupí milionové dluhy po předchůdcích a pošle stranu do konkurzu? 

Abych to řekl opatrně, finanční situace nebyla dlouhodobě únosná. Primárně nebylo důležité, jestli ji někdo může zneužít. Hlavní je, že jestliže hlásáme ekonomickou kompetenci, od jiných chceme, aby hospodařili s vyrovnaným rozpočtem, a říkáme, že je špatné žít na dluh, tak musíme jít sami příkladem. Ve změnách hospodaření, které jsem prosadil, jsme šli docela daleko. 

Nastala od ledna, co jste předsedou ODS, někdy chvíle, kdy jste s tím chtěl praštit a říkal si, do čeho jsem to vlezl? 

Neúspěch si nepřipouštím. Jsem přesvědčen, že moje cesta má smysl, a věnuji jí veškerou energii. Chci být spíše nositelem naděje. Nestěžuji si, šel jsem do toho dobrovolně, ale v české v politice to není nějak extra příjemné. Zvlášť když jdete z pozic, kde na vás lidé hleděli jinak. V tomto směru je ta mise hodně složitá. Vy jste zvyklí, že politici tady šermují bonmoty a vykládají vyostřené nesmysly. Já to nedělám. Já tady v klidu argumentuji, jak to je, mám na to větší znalosti než spousta jiných. Poslouchejte, co vám říkám, co celý život dělám, pojďte za mnou, a když mi uvěříte, nedopadnete špatně. 

(Autor: Václav Dolejší)