Petr Nečas: Ambice vidím, schopnosti ne


Týden

O víkendu bude po nedávném krajském a senátním volebním výprasku obhajovat post předsedy ODS. Ve stejné době ve sněmovně bojuje o přežití své vlády. Premiér PETR NEČAS říká, že u svých oponentů v ODS vidí velké ambice, ale málo schopností. A je připraven s nimi jít do bitvy bez rukavic.

Tento rozhovor budou číst naši čtenáři celý týden. Bude to po celou dobu rozhovor s premiérem, nebo už s premiérem v demisi? 

Situace je velmi turbulentní a nikdo nic nikdy nemá míti za definitivní. Ale troufám si odhadovat, že oslovení "premiér" bude stále namístě. 

Takže, pane premiére, považujete se za úspěšného předsedu ODS? Za dobu s vámi v čele strana "nevyhrála" už páté volby: sněmovní, komunální, senátní, krajské a opět senátní. A šesté prohrané - prezidentské - jsou zřejmě za dveřmi. 

Já jsem také převzal ODS v určitém stavu. Pokles její voličské podpory a ztráta důvěry začaly dávno předtím, než jsem se stal předsedou. Dokonce si myslím, že se mi nástupem do čela ODS dařilo ten pokles důvěry brzdit. 

Z čeho tak usuzujete? 

Uznávám, že 12 procent v krajských volbách a čtyři senátoři jsou neúspěch, ale není to největší neúspěch vládní strany v krajských nebo senátních volbách. Připomínám, že ČSSD v době svých vlád získala v roce 2000 jediného senátora a o čtyři roky později dokonce ani jednoho. A ODS v roce 2008, za Topolánkovy vlády, získala jen tři senátory. Říkám tomu železný zákon politického cyklu, tedy že vládnoucí strana uprostřed volebního období prohrává krajské či senátní volby. 

Bude vám stačit jako obhajoba na kongresu, že někdy někdo dopadl ještě hůře? Může si ODS dovolit mít předsedu, který opakovaně prohrává volby? 

To je legitimní otázka, o níž rozhodne kongres. V politice někdy platí, že nevybíráte mezi dobrým a špatným řešením, ale ze dvou řešení to méně špatné. 

A vy jste to méně špatné? 

Jsem přesvědčen, že se nám od roku 2010 strašně moc věcí podařilo, ale současně je obrovské množství problémů před námi. Věřím, že trajektorie poklesu důvěry v ODS je zvratitelná, a vím, jak ji zvrátit. Ať to kongres posoudí. 

Cítíte vážné ohrožení své pozice? V minulosti prohrané krajské volby rozkolísaly pozici premiéra Zemana, neúspěch v evropských volbách vedl k pádu premiéra Špidly a namále měl po krajském a senátním výprasku i premiér Topolánek. 

To není tak úplně pravda. U Zemana to nemělo nijak dramatické následky, u Špidly to bylo použito spíše jako záminka. A Grosse srazilo něco úplně jiného než špatný výsledek krajských voleb. Pozici předsedů po krajských volbách bohužel pořádně rozkolísává jen ODS: jak v roce 2008 Topolánkovu, tak teď mou. 

Čekáte na kongresu velký personální uragán? 

Minimálně verbálně to velký uragán určitě bude. Jestli se přetaví i do uragánu personálního, to dnes asi ještě neví nikdo. 

Myslíte, že se ještě do kongresu objeví váš protikandidát? Nebo až přímo na kongresu? 

Pokud do toho nějaký protikandidát chce jít, pak teď je ten okamžik, kdy se má zvednout a říct: "Chci být předsedou ODS a premiérem, chci dojednat novou vládu a mám takový program." Představa, že se jako králík z klobouku někdo vytáhne až na kongresu, je spíše na hranici puče než legitimní volby. I když by volba byla z formálního hlediska legální, politická legitimita takového předsedy by byla dramaticky oslabena. 

Kongres ODS může také rozhodnout o rozdělení funkcí předsedy strany a premiéra. Pokračoval byste jen jako premiér? 

Tuto variantu prakticky vylučuji. Nedovedu si představit, že by ODS dlouhodobě mohla působit jako dvouhlavá bytost, ty jsou jen v pohádkách. 

Nebylo by výhodou, že by premiér mohl nepopulárně vládnout a předseda by získával body pro partaj? Jako to dělal v letech 2001 až 2002 tandem Zeman-Špidla? 

To bylo něco jiného, Zeman až pár měsíců před volbami po předem ohlášené dohodě oznámil, že už nebude kandidovat na předsedu. Dnes, v polovině volebního období, by to stranu naopak oslabovalo. Kdo by řídil vládní politiku? Premiér, který před důležitým hlasováním volá předsedovi, jestli má jeho požehnání? Nebo předseda strany, který nese odpovědnost za vládu, ačkoli ho její rychlá rozhodnutí staví před hotovou věc? Premiér musí být předsedou nejsilnější strany, to by jinak nefungovalo. 

A nepomohla by 
ODS i výměna premiéra a sestavení nové vlády s novými lidmi na stejném koaličním půdorysu? V tomto případě po vzoru roku 2005, kdy poplivanou Grossovu ČSSD dokázal Jiří Paroubek nastartovat málem k volebnímu vítězství? 

To není dobrá paralela. Gross odešel proto, že byl uvláčen skandály, to nebyla standardní výměna předsedy a premiéra. Postavit dnes novou vládu s novými lidmi opět považuji za čistě teoretický model, který má v politické realitě mizivé šance. Kde jsou ty osoby, které si o to svou prací říkají a jsou připraveny pozítří zformovat novou vládu? Nepochybuji o tom, že mezi mými oponenty jsou lidé, kteří tyto ambice mají, ale ambice musí být podloženy i schopnostmi - a ty tam moc nevidím. V úspěch takového modelu nevěřím, čímž neříkám, že se vláda nemá personálně obměnit a občerstvit, to bezesporu ano. 

Jaká vůbec bude sebereflexe koalice po volebním výprasku? Naznačujete tím personálním občerstvením větší rekonstrukci vlády? A co dál? Předefinujete programové prohlášení a vládní priority? 

Zaprvé: určitě dojde k některým personálním krokům, koneckonců některé demise jsou teď na pořadu dne. A bude-li vláda pokračovat, bude to vyžadovat i další personální změny. Za druhé je v polovině mandátu vlády potřeba podívat se na programové prohlášení a realisticky ho zhodnotit včetně toho, že se zúžil koaliční půdorys z někdejších 118 poslanců na těsnou většinu. Musíme realisticky zvážit, co je prosaditelné z časových důvodů i z hlediska politické síly koalice. A třetím přirozeným krokem, který reflektuje výsledek krajských voleb a porážku pravice, je vyzdvižení některých jiných priorit a akcentů vládní politiky. 

Zkuste být konkrétnější: co všechno z původních plánů se chystáte vzdát? 

Je tam celá řada věcí, které už z časových důvodů nejsou zvládnutelné, třeba komplexní reforma vysokých škol. Jiné kroky mají zase tak závažný dopad na příjmovou nebo výdajovou stránku státního rozpočtu, že jsou ve stávající situaci nereálné. Ale to je logické, vládní prohlášení přece vzniklo v létě 2010, za naprosto jiných makroekonomických podmínek. 

Jsou mezi finančně náročnými projekty, které se chystáte opustit, i důchodová reforma a církevní restituce? 

Důchodovou reformu a její druhý pilíř nemůžeme opustit, ty už byly schváleny. Pouze z mně ne zcela pochopitelných důvodů vznikl problém kolem technického zákona (vetoval ho prezident, pozn. red.), který propojuje všechny prvky nového systému, aby se mohl rozběhnout. 

Takže nejistý start penzijní reformy, který je naplánován na 1. leden, nebude jednou z těch priorit, které odpískáte? 

Start je samozřejmě ohrožen, ale neschválení této prováděcí normy by přineslo desítky tisíc soudních sporů, arbitráží a problémů státního rozpočtu, protože výpadek příjmů ze sociálního pojištění by činil až 20 miliard korun. 

A církevní restituce? 

Kdyby to byly jen restituce, byla by to věc politicky menšího významu. Tato norma ale fakticky vede k odluce církví od státu, v dlouhodobém horizontu významně šetří státu peníze a současně má odblokovat rozvoj dvanácti set obcí a měst. Z politického i ekonomického hlediska je ten zákon pro českého daňového poplatníka jednoznačně výhodný. 

Je to ale věc politicky velmi výbušná. Troufá si vláda, která se opírá v lepším případě o 101 poslanců, narýsovat vztah státu a církví na desetiletí či staletí dopředu? 

Budeme o té věci ještě jednat, ale já tvrdím, že koaliční strany včetně ODS už politické náklady za tento zákon zaplatily, tudíž neodhlasovat ho by bylo velmi krátkozraké. Ale rozhodne samozřejmě sněmovna svým hlasováním. 

To je právě věc, kterou vám vytýká i prezident: z někdejších 118 koaličních poslanců je dnes jen "stojednička", nebo dokonce menšinová vláda, ale vy tuhle fatální změnu ignorujete a snažíte se dál vládnout takzvaně "na sílu". 

Není tomu úplně tak. Vláda teď jen dotahovala do konce některé věci, které byly uzavřeny ještě před jarním rozštěpením Věcí veřejných, tedy s podporou 115 poslanců. Nové věci už dohadujeme a budeme dohadovat jiným způsobem. S tím já nemám problém, jako ministr práce v Topolánkově vládě s těsnou většinou jsem byl stoprocentně úspěšný při navrhování zákonů, jakkoli často nepopulárních. Znamenalo to předjednávat je individuálně s celou řadou poslanců. Současně ale platí, že u věcí, které již byly dohodnuty, není možné, aby je jedna z koaličních stran následně zpochybňovala. To dnes dělá z ODS velmi neseriózního partnera. Vždy jsme si zakládali na tom, že držíme dohody, a drželi jsme úplně do konce třeba i opoziční smlouvu, i když jsme kvůli tomu prohráli volby v roce 2002. 

Mluvíte o konsolidačním balíčku, kvůli němuž může padnout vláda. Rozhodne se definitivně už před kongresem, nebo až po něm? Nebylo by logické, aby si ODS nejdříve vyprala svoje špinavé prádlo, a až pak se hlasovalo o daňových pohybech, které se týkají všech lidí v zemi? 

V tuto chvíli (ve čtvrtek 25. října, pozn. red.) ještě není rozhodnuto, obě možnosti jsou otevřené. Je pravda, že kongres je nejvyšším orgánem ODS, takže jeho slovo by mělo být pro všechny naše politiky zákonem. Na druhé straně je to i otázka politických dohod a taktiky, o níž rozhodne sněmovna. 

V posledních dnech se objevily úvahy o různých nestandardních řešeních. Třeba že by rebelové z ODS podobu balíčku pozměnili díky hlasům opozice a celek by pak schválila koalice. Anebo že by hlasy rebelů koalici pomohli nahradit někteří poslanci VV. Byl by pro vás přijatelný takový kočkopes u zákona, s nímž vláda spojila svou důvěru? 

Nechci teď předjímat, jaká bude výsledná dohoda a jak se bude hlasovat o kterých pozměňovacích návrzích. Řekl bych, že je to dokonce nedůležité. Důležité je, jaký bude celkový finanční objem balíčku. Pokud bude jen symbolický, v hodnotě několika miliard, bude to dramatický zásah do státního rozpočtu. Balíček přece není žádný samoúčelný krok, žádný politický kapric. Má umožnit schválení rozpočtu v parametrech, které vláda považuje za správné. 

Neudělal jste z balíčku kapric tím, že jste s hlasováním o něm spojil důvěru vládě? Jako vůbec první premiér, který kdy tento ústavní institut využil. 

Ano, ale to právě souvisí s rozpočtem. Vláda je v situaci, kdy je ohrožen tento nejdůležitější zákon roku, na němž stojí všechny ostatní plány vlády. V takovém případě se kabinet musí přesvědčit, zda má pro svou rozpočtovou politiku stále důvěru. 

Není to spíše výraz politického fanfarónství či hysterie? Balíček je přece pouhá technikálie a vlády nepadají kvůli jednomu procentu z DPH. 

To je spíše dotaz na šestici poslanců ODS, zda jednoprocentní pohyb DPH je tím pravým důvodem, proč nehlasují s vládou, zejména když symbolický pohyb o jeden procentní bod s cenovou hladinou neudělá prakticky vůbec nic. 

Vláda současně ze sněmovny stáhla svůj návrh rozpočtu. Z toho je přece zřejmé, že ministr Kalousek je schopen za tři týdny napsat úplně nový rozpočet i bez balíčku. 

Ano, ale ten rozpočet bude pro tuto zemi mnohem horší, než měl být ten založený na balíčku. Bez něj bude třeba chybějící peníze zajistit rozpočtovými škrty. A i když je rozpočet projektován na výši výdajů 1185 miliard, všechny fakultativní výdaje, v nichž lze něco škrtat, tvoří jen 200 miliard. A z nich my teď musíme poškrtat přes 20 miliard, tedy desetinu. To půjde na úkor investic do dopravní infrastruktury, vědy a výzkumu, pravděpodobně i do školství, tedy na úkor všech prorůstových opatření. 

Neupnuli jste se příliš na deficit a rating? Ekonomicky je to možná správně, ale jak je to politicky, ukázaly volby. Vláda, jež je jen vládou tříprocentního deficitu, je pro občana nesrozumitelná. 

Může se stát, že až tato vláda skončí, přijde jiná, která řekne, že rozpočtová odpovědnost je fetiš, a začne se chovat jinak. Pak uvidíme, co to udělá. Já mohu jen říci, že tím, že je naše rozpočtová politika věrohodná, jsme daňovým poplatníkům ušetřili desítky miliard korun na dluhové službě. A ta je dnes po výdajích na důchody a po platech zaměstnanců veřejného sektoru třetí největší položkou na výdajové straně rozpočtu. Výnosy našich desetiletých dluhopisů byly minulý týden nižší než například dluhopisy Francie. To všechno nám šetří peníze. Kdybychom měli za naše dluhopisy stejné úroky, jako má Polsko, pak na dluhové službě platíme o 15 až 20 miliard korun navíc. 

To, že náš hlavní problém není v deficitu, ale v chabém růstu, daňové a politické nejistotě, případně v korupčním prostředí, netvrdí ale jen vaši političtí oponenti, nýbrž i uznávaní ekonomové, podnikatelé nebo prezident Klaus. 

Něco jiného jsou akademické koncepty a názory z mikroekonomického pohledu či podnikatelské sféry, a něco jiného je pohled makroekonomický a především politická odpovědnost. Troufám si říci, že kdyby česká rozpočtová politika přestala být pro svět důvěryhodná a začala by se zvedat cena dluhopisů, ti samí ekonomové by nás za to ostře kritizovali. A právě proto, abychom podpořili ekonomický růst, jsme v konsolidačním balíčku usoudili, že mírné zvýšení nepřímých daní, které zdaňuje spotřebu, je pro ekonomiku menším zlem než další škrty v prorůstových faktorech státního rozpočtu. 

Když pravice tolik dbá na rozpočtové deficity, proč za tři roky Topolánkovy vlády a dva roky té vaší nebyla schopna zkonsolidovat veřejné finance tak, aby se země dále nezadlužovala řádově o 100 miliard ročně? 

Je to způsobeno celkovými makroekonomickými podmínkami, tím, že je nižší ekonomický růst, než jsme očekávali. Každý pokles růstu o jedno procento HDP znamená pokles příjmů veřejných rozpočtů zhruba o 12 až 13 miliard korun. Je evidentní, že k trvale vyrovnaným rozpočtům není možné se pouze prospořit a proškrtat, tam se to bez ekonomického růstu neobejde. 

Jak dlouho by tedy ještě musela vládnout pravice, abychom byli na nule, tedy ekonomicky soběstační?
 

Neumím říci. To velmi závisí na vnějších podmínkách a celkovém ekonomickém prostředí. Jsme dnes malá, otevřená a silně proexportně orientovaná ekonomika, takže výkon hospodářství hodně závisí na vnější poptávce, kterou neovlivníme. Můžeme ovlivnit vládní spotřebu, můžeme částečně ovlivnit spotřebu domácností, ale představa, že vláda drží prsty na kohoutcích ekonomiky, je mylná, vláda má v tržní ekonomice jen velmi omezené možnosti. 

Zpět k balíčku a kongresu ODS: obhajoval byste o příštím víkendu funkci předsedy i jako premiér v demisi? 

Nechci říkat, co by bylo, kdyby... Jsem přesvědčen, že na kongres pojedu jako premiér, ne jako premiér v demisi. Vždycky jsem měl jasnou hierarchii politických hodnot: na prvním místě je naše zem, na druhém ODS, na třetím vláda a koalice a až na čtvrtém místě já sám a můj politický osud. V této hierarchii se budu rozhodovat i tentokrát. 

A kdybyste neobhájil funkci předsedy ODS, skončíte v politice úplně? 

Pevně věřím, že pozici předsedy obhájím. A ačkoli nechci rozvíjet hypotetické spekulace, potkávám celou řadu bývalých premiérů v různých politických pozicích. 

ODS už se pár dní před kongresem hraje bez rukavic: Petr Tluchoř otevřeně mluví o tom, že vás rebelové chtějí sesadit a sestavit novou vládu stejné koalice. Není načase, abyste i vy začal nazývat věci pravými jmény? Tedy oč skutečně jde ve sporu o balíček, jak to souvisí s chystanou očistou správní rady VZP či jakou roli v tom hraje prezident? 

Já nechci spekulovat o roli pana prezidenta. Toto je vnitrostranická věc, týká se to členů ODS a pan prezident není členem ODS. Bude-li to nezbytné, přijde čas, kdy i já budu hrát bez rukavic, ostatně snad jsem už několikrát předvedl, že když je to nutné, tak to dokážu. 

Ale kdy? Až na kongresu? 

Ten čas si, pane redaktore, s dovolením určím já sám. 

 

(Autor: Miroslav Korecký)

Ambice vidím, schopnosti

Ambice vidím, schopnosti

Ambice vidím, schopnosti ne

Pan Nečas se díval do zrcadla

Je to velmi smutné a navíbc

Je to velmi smutné a navíbc tak trvalé, že to musí mít objektivní příčinu. Ta spočívá v tom, že pravicový volič je vzdělanější, hloubavější o ideologických otázkách až do stadia lpění na detailech, což má za následek soustavnou nespokojenost, kritiku, jelikož na detailech při jejich množství dochází k nesvornosti členstva. K tomu přistupuje obvyklý boj o posty, naplnění ambic a pak celkový stav společnosti, jelikož ve vyspělých zemích tyto vnitrostranické spory jsou podsrtatně ménší a také koalice vlády jsou ideologicky méně rozporné. I ve Švédsku je 5 pravicových soupeřících stran a jedna hlavní levicová a jen 2 x se podařilo Bildtovi sjednotit pravici a ustavit vládu. K pochvale je Francie, kde pravicové strany vytvářejí jednotný volební blok, proto jsou častěji u moci, pouze překvapuje, že se umí dohodnout na kandidátce a lídrovi
A nejhprší vlastnost pravičáků spočívá ve furianství, pokud není zcela naplněn jeho názor, pak za sebou pálí mosty, práská dveřmi a jde jinam, přičemž si neuvědomuje, že to nide stejné, pokud se jeho nová stanice stane hlavním nádražím. Spokojí se i s TOP, která nemá žádnou ideologii, jen si říkají pravice a nasály všechny nespokojence z ODS

Někde jste zaslechl, že

Někde jste zaslechl, že kritizuji koalici s TOP? Nelíbí se mi ten marketinkový přístup Kalouska vytvořit za pochodu novou stranu bez obvyklé stranické demokracie jmenovat vedení, do čela dát lákadlo pro EUhujery a P+L, přizvat starosty, kterýžto spolek zachycuje pár jednotlivců ze 6ti tisíc starostů, ideově nevyzpytatelných, jako by byly zapojeni kominíci nebo zahrádkáři, inženýři či.... Za Topolánka byla vize hájená i jeho přítelem Kalouskem vytvořit něco na způsob CDU+CSU, což se mi docela zamlouvalo, jelikož by nešlo o konkurenční soupeření. Nástupem Nečase, který si s Kalouskem již od dob společného působení na MO příliš nerozuměl (a nelze se divit), se tato možnost vytratila. Skutečností je, že Kalousek s Gazdíkem či Karlem využijí každé situace pustit ODS žílou, což se ze strany ODS mimo pražský magistrát téměř nevyskytuje a sám Nečas je státotvorný, důsledně objektivní ke členům své vlády.Málokdo to oceňuje, když objektivní média v Česku po sametu naprosto uvadla. Ale zaplať pánbůh, že zde TOPka existuje k zachycení těch furiantsky bouchajících a uražených bývalých členů a sympatizantů, kteří jako oni bloudilci z hor hledají a čekají na spásného vůdce a jeho stranu, která bude mít všech 5 P a bude pro ně volitelná. Jen nevím, jak zabrání členství těm všehoschopným dravcům a pletichářům, lobbistům, když rentgen mozku na toto odhalení ještě není a odmítnout stoupence bez viny v demokracii nelze.

Každý netrouba to vidí, jen

Každý netrouba to vidí, jen pravicoví puristé jsou přesvědčeni, že strana s ryze pravicovými dogmaty s preferencemi mezi 5ti a deseti procenty něco ze svého programu prosadí.

Voni - Zeman, ČSSD, Špidla,

Voni - Zeman, ČSSD, Špidla, Klaus, mí předchůdci, Gross, rebelové, králíci z klobouku, ODS neseriozní partner, ani hádépé se nedaří, my jsme naplánovali a ono se nevybírá, už jsem několikrát předvedl hru bez rukavic, ... JÁ jsem to méně špatné!

Není to málo, Petře Nečasoviči?

Muzeme si vymyslet jeste

Muzeme si vymyslet jeste papezstejsi zakony. Treba ze obsah bioslozek bude jeste vetsi, nez EU pozadovane minimum atd. A kdyz EU prizna, ze to byl omyl, muzeme to u nas ponechat v platnosti.

Necas by mel hlavne rict svuj duvod, proc tak vehementne obhajuje zvysovani sazeb DPH, kdyz ted na cislech z Spanelska vidime, ze ten efekt 21%, ktery ocekava Kalousek, se tam nedostavuje. Proc by to melo u nas byt jine?

Aby to bylo jiné a DPH nižší,

Aby to bylo jiné a DPH nižší, bylo by třeba sáhnout do příliš štědrého sociálního systému.

Zatím, bohužel (i když to prý chystal i Nečas, když byl na ministerstvu), provedl nesmělý pokus o zprůhlednění Drábek a i paní Dědečková ho obvinila z lumpárny,třebaže se v tomto případě zcela evidentně jednalo o "OKsystems strikes back".

Elementary, my dear. Německá lokotka netáhne, tak se holt u nás daně nevybíraj, zatímco dávky se vypláce v plném rozsahu. A jen hrozba zpřísnění přístupu k návykové látce se projevila na výsledcích krajských voleb.

Proč ? Protože nemůžeme být

Proč ? Protože nemůžeme být jednotnou ekonomikou se stejnými podmínkami, specifikacemi.

Jako že u nás je na rozdíl od

Jako že u nás je na rozdíl od Španělska pořád ješte o co oškubat lidi? Pokud tady někdo furiansky lpí na detailech, tak je to Nečas.

Možná by bylo lepší, kdyby si

Možná by bylo lepší, kdyby si věděl rady sám se sebou ...

Pane Janyško, v minulých cca

Pane Janyško, v minulých cca 3 letech jsem několikrát - to když Petr Nečas dobře vystartoval v reakci na zahájení domácí, tedy české, potažmo nebruselské, agresivní partie ze strany "věrných koaličníků" - pochválil tohoto politika; troufám si říci, že pokaždé to zahodil. Skoro jako by jeho figurky táhli polovodiči od Kalóska a spol. Matlák zdeúřední.
Jeho odhodlání "... přijde čas, kdy i já budu hrát bez rukavic, ostatně snad jsem už několikrát předvedl, že když je to nutné, tak to dokážu" je pěkné, realizuje se jedině tak (a velice opožděně) v odvolání ministra "za ODS" a skončí vždy dost brzy - naposled tím výronem v lejtku ... kdyby se dobelhal na Hrad, byl by za hrdinu. Takhle mi připadá jenom jako Anton Špelec s tím smetákem.

Ano, mohou pochopit všichni.

Ano, mohou pochopit všichni. Ale řada politiků, laiků i "zasvěcených" diskutérů na Virtually to pochopit nehodlá, neboť u nich je premiér: ...... (dosadí si dle hloubky nelibosti).
Další krajské sněmy ODS nominovali p. Nečase jako kandidáta na předsedu ODS, tři krajské sněmy nenavrhli nikoho a nechali to zřejmě až na kongres (jak se to tam vyvrbí). Jsem zvědav koho bude nominovat středočeský kraj. Tipuji, že jednoho ze současných "rebelů" p. Fuksu.
Bydlím v karlovarském kraji, což je takový krajský "ocásek" mezi všemi, téměř fackovací panák. Jen KV, Becherovka a rozpadlá Kyselka. Tak mě pochopitelně zajímá koho "oni" navrhnou.
V krajských volbách vyhráli komunisté, koaliční vyjednávání snad probíhá v ilegalitě (v TV o tom nic) a nejspíš se vítězové voleb pod záštitou sjednocení volebních programů hlavně rvou o posty radních a hejtmana. Socialista Novotný se zabydlel a nechce vyklízet šuplíky a sundat ze zdi portrét Bohouše. Ale rvačka o posty radních je typická ve všech krajích.

Uložit

Uložit