To, že Škromacha podpořil šéf komunistů Vojtěch Filip, podle některých zdrojů agent bývalé vojenské rozvědky, normálního člověka nepřekvapí.

Takový návrh je ovšem zločinný ve své podstatě a je jasné, jak by takové referendum v Česku, kde je závist neschopných a líných epidemicky rozšířená, dopadlo. I řada zdejších blogerů a jejich příznivců jedná ve stylu, ne já se mám snažit, abych se měl dobře, ale druzí ať se mají ještě hůř. Viz ono čecháčkovské, nechci mít lepší prase, než má soused, ale chci, aby mu chcíplo. Takoví neschopní zamindrákovaní závistivci také šíří bez důkazů nesmysly o tom, že všichni úspěšní jsou zloději, protože jinak to není možné, aby byli bohatí. Jenomže potírání schopnosti a šikovnosti, je cestou do pekel.

Takové referendum by se v České republice ani konat nemohlo, protože i podle ústavního návrhu, nesmí být lidové hlasování v rozporu s ústavně zaručenými právy a tohle je jasné porušení a omezení vlastnického práva v rozporu s Listinou základních práv a svobod, která je součástí ústavního pořádku České republiky.

Nikomu nic není po tom, jaké jsou v privátních společnostech platy, kromě jejich majitelů. Nezpochybňuji právo jejich zaměstnanců na vyjednávání o mzdách. To je jejich právo dohadovat se o výdělcích a tady i respektuji odbory, i když je jinak nemusím. Zvláště když se pletou do věcí, do kterých jim nic není, například železniční odboráři do dopravní politiky státu. Samozřejmě protestuji, jestliže šéfové státních společností, které prodělávají a jsou dotované státem, si vyplácejí milionové odměny. To se mně jako daňovému poplatníkovi nelíbí, protože se mě to osobně dotýká.

Na druhé straně se fakt nestarám o to, kolik berou manažéři v úspěšných privátních společnostech, jako jsou třeba Škoda Auto, českobudějovický Bosch, jihočeská Madeta apod. Do toho lidem, kteří nejsou jejich majitelé nebo akcionáři, nic není.