Jednatel společnosti SEZAKO PŘEROV s.r.o. Jan Švrček k tomu uvedl. „My jsme dodali podle smlouvy strojní zařízení a vybavení kamenolomu, zprovoznili technologickou linku na drcení a zpracování kamene. Po úspěšném rozfárání lomu a zahájení těžby jsme koncem roku 2009 začali vytěžený kamen prodávat. Vietnamští společníci však zjistili, jak je to dobrý obchod, rozhodli, se, že nás zničí, zmocní se společnosti a vyženou nás z Vietnamu. Tady začal náš problém. Oni si totiž u místních úředníků zaplatili násilné převzetí našeho většinového podílu,“ uvedl. Celý případ tedy nakonec skončil u soudu.

Ve Vietnamu ale vládne masová korupce a koupit se dá prakticky všechno. V našem případě si místní rodák z provincie Ha Tinh pomocí dárečků a hostin vytvořil pevné a neprůstřelné vazby, koupil si policii, zaplatil soudce, prokurátora a zástupce samospráv. „Dohromady tvoří jednu spřízněnou mafii, se kterou nemůžete vyhrát. Uvedu jeden příklad. Náš vietnamský společník a ředitel Phan Cong Hien jezdí ve firemním autě, které jsme koupili pro společnost Viet Sec. U soudu však tvrdil, že je jeho. A soudce se nás zeptal, jestli s ním jezdíme i my. My odpověděli, že nám ho odmítl půjčovat, a na to soudce, „tak vidíte, když s ním jezdí jenom on, je přece jeho.“ A takové absurdity jsou tam normální. Je proto jasné, že u místního soudu jsme naši žalobu proti řediteli, který nám chtěl ukrást firmu, prohráli. Celé soudní přelíčení u Krajského lidového soudu v Ha Tinh byla fraška, kde jsme neměli šanci proti domácím vyhrát. Navíc mnozí z úředníků se chovají vůči cizincům jako rasisti. Nikdo si nedovede představit, jakým způsobem s námi bylo a je jednáno, jak jsme ze strany některých úřadů a úředníků ponižováni a je zesměšňována naše inteligence, tady rozhodně nejde o rovné zacházení. Naštěstí Nejvyšší soud v Hanoji, na základě našeho odvolání, zrušil rozsudek Krajského lidového soudu v Ha Tinh v celém rozsahu a vrátil případ zpět,“ řekl Švrček

Ten dále přiblížil skutečnost, která je v civilizovaných zemích nemyslitelná, advokát, kterého si česká strana chtěla najmout a kterého jim dokonce doporučil sám pan soudce, potom i s důkazy, které od ní měl, se u soudu objevil jako zástupce žalované strany.

Podle vietnamských zákonů musí být zákonný zástupce firmy člověk, který má v zemi trvalé bydliště nebo se o Vietnam zasloužil:

- bojem za svobodu a národní nezávislost, za socialismus, demokracii a mír

- přispěl k budování a obraně vietnamské vlasti

- jedná se o manželku, manžela, děti, otce, matku vietnamského občana s trvalým bydlištěm ve Vietnamu.

Takže je prakticky nemožné, aby jim mohl být cizinec.  

V rozporu se zvyklostmi z jiných zemí o odvolání ředitele nerozhoduje představenstvo nebo valná hromada společnosti, ale krajští úředníci. „Ano, ti mně v rozporu se zákony Vietnamské socialistické republiky nařídili, že ředitele nesmím odvolat,“ dodal přerovský jednatel. Na náš případ upozorňovala vietnamská ministerstva snad každá oficiální delegace z Česka, která navštívila Vietnam. Stejně tak byly na případ upozorněny delegace z Vietnamu. Vždy bylo slíbeno, že bude případ vyřešen podle zákonů a to velmi brzy. To rychlé řešení trvá už více než tři roky. Významnou pomoc máme od některých europoslanců, současného vedení zastupitelského úřadu ČR v Hanoji a naší nové vlády.

O tento skandální případ se začal zajímat také předseda česko-vietnamského a investičního fóra Ing. Pavel Janásek a osobně přijel do provincie Ha Tinh, kde měl sjednanou schůzku s jejím vedením. Ta však byla na poslední chvíli záhadně zrušena a pan Janásek byl dokonce fyzicky napaden sedmi neznámými útočníky (jak jinak). Inu ve Vietnamu je možné všechno.           

Pan Švrček se svými českými společníky nechal ve vietnamském byznysu 30 milionů korun, kamenolom už tři roky stojí a soud se vleče stejnou dobu. Nestěžuje si však. „ Do Vietnamu jsem šel dobrovolně a je to můj problém. Chci však varovat ostatní zájemce o podnikání před tím, co je může potkat,“ řekl.

Podle něj je nutné být ostražitý před doporučeními některých Vietnamců žijících v České republice a být pečlivý při výběru místních společníků. „Nesmí se udělat chyba hned na začátku,“ zdůraznil.

Situaci však podceňuje i Česká republika, která na oficiálních webových stránkách ministerstva zahraničních věcí a ministerstva průmyslu a obchodu líčí Vietnam jako ideální destinaci pro podnikání. „Nechápu, proč MPO nás pořád uvádí jako úspěšného investora, když nás tam tak deptají,“ zlobí se Švrček. On sám cítí, že česká oficiální místa zlehčují potíže zahraničních investorů ve Vietnamu a dostatečně nevarují před problémy, které v této zemi prokazatelně jsou. „Jediným řešením je důrazný tlak České republiky a Evropské unie vůči Vietnamské socialistické republice k dodržování mezinárodních smluv a ochraně zahraničních investic. Mrzí mě, když vidím, jaké podmínky k podnikání mají Vietnamci u nás. Přesto všechno mám mezi Vietnamci hodně přátel, nemohu a nechci je házet všechny do jednoho pytle. V této zemi chci podnikat i dále, protože když si dáte pozor, tak můžete být i velmi úspěšní,“ zakončil Švrček.