Chápu, že někteří echtkomunisté neustále žijící v bludu, že Prahu zachránila hrdinná Rudá armáda, která na zavolání pražského rozhlasu přispěchala na pomoc bojujícím povstalcům a 9. května ráno osvobodila metropoli nad Vltavou. Nikoliv, to jsou lži a nesmysly.!

Nechci zpochybňovat hrdinství obyčejných vojáků Rudé armády, z nichž mnozí bojovali hlavně za svoji vlast a nikoliv za Stalina a bolševiky. Rudoarmějci byli často chudáci pod velením nelidských maršálů a generálů, kteří nešetřili jejich životy a často je hnali do nesmyslných útoků na dobře opevněné německé pozice. V tom také vynikal maršál Ivan Koněv, který byl velmi necitelný ke svým lidem a jehož I. ukrajinský front vstoupil do Prahy

Naše hlavní město mohlo být přitom osvobozeno už daleko dříve. Jak potvrzuje ve svých pamětech vojenský velitel Pražského povstání generál Karel Kutlvašr, německý vládce Protektorátu Čechy a Morava, státní tajemník Karl Hermann Frank mu při jednáních potvrdil, že Němci jsou připraveni vzdát se Američanům. Třetí americká armáda pod velením generála George Pattona už 6. května osvobodila Plzeň a do Prahy mohla klidně dorazit o den později, protože by prakticky nenarazila na odpor. Zachráněny tak mohly být stovky lidských životů!

Ale pojďme ke klíčovému okamžiku, který se stal pro ukončení bojů v hlavním městě rozhodující. Tím byl datum 8. května! Tehdy Česká národní rada v čele s předsedou Albertem Pražákem a generálem Kutlvašrem v 16 hodin uzavřela s velitelem německých jednotek bojujících v Praze generálem Rudolfem Toussaintem dohodu o zastavení bojů a odchodu německých jednotek v Praze směrem k americkým liniím. Drtivá většina německé armády dohodu respektovala a ještě v podvečer přestala válčit a začala se z metropole nad Vltavou stahovat.

Jednotky Rudé armády druhého den ráno svedly pouze drobné půtky se zbytky ustupujícího nepřítele. To, že si rudoarmějci v Praze moc nezabojovali přiznává i velitel předsunutého odřadu 3. gardové tankové armády Rudé armády generál Ziberov. „Litujeme jen, že jsme v Praze nezastihli velké síly protivníka, abychom zdejšímu lidu ukázali plnou sílu sovětských tanků," řekl.

Dohoda o příměří s Němci byla velkým trumfem představitelů pražského povstání, ovšem v Čechách se úspěch neodpouští. Profesor Pražák a jeho druhé upadli v nenávist československých a sovětských komunistů, protože neumožnili vyniknout sovětským jednotkám. Generál Kutlvašr byl dokonce ve vykonstruovaném procesu odsouzen v roce 1949 za velezradu.

Každopádně pohádka o Rudé armádě osvoboditelce je pouze trapným řiťolezeckým příspěvkem českých komunistů k falšování historie.

Doporučená literatura: Stanislav Kokoška – Praha v květnu 1945 Historie jednoho povstání, Praha 2005