Při povodních držme pohromadě
Tomáš Chalupa

Českou republiku zasáhly povodně. Osmé za posledních šestnáct let. Přestože dnes stále řešíme důsledky těch aktuálních, které ještě stále nejsou u konce, již nám přinášejí mnohá poučení.

 
Když Vám voda potřetí vyplaví byt, máte dojem, že nám nic jiného než voda nehrozí. Bohužel, Česká republika se více než s vodou potýká a bude potýkat se suchem. To však dnes nikoho z postižených asi moc neuklidní.
 
Říkám to však z jiného důvodu. Chci, abychom k současné situaci přistupovali s maximální racionalitou a také vážností. Nechci, abychom dnes říkali, že voda nám již nehrozí, když existuje předpověď dalších srážek. Stejně tak nemá smysl dramatizovat a dále znervózňovat občany, že nám hrozí něco velkého, abych nepominul žádné hrozby, ani ty, které s nejvyšší mírou pravděpodobnosti nenastanou.
 
K současným povodním a řešení jejich dopadů přistupuji s maximální znalostí faktů a reálné situace. Nemá smysl dnes řešit, jestli se z kaskád vypouštělo brzy, či pozdě, moc, nebo málo, zda byly předpovědi přesné, či nikoliv. Chci ujistit všechny, že ti, kdo mají co do činění s povodňovou situací i odstraňováním škod, dělají maximum pro to, aby následky byly co nejmenší. Nikdo nemá zájem na partikulárním prospěchu. Všichni od hasičů, policistů a vojáků, přes meteorology a starosty až po pracovníky neziskových organizací jsou profesionálové a svoji práci dělají s maximální snahou pomoci co možná nejvíce lidem.
 
Dostávají se však do styku s nepředvídatelným elementem – počasím – a zde nelze předvídat vše na metr čtvereční a sekundu přesně. Proto mohou nastat situace, které se zpětně jeví jako ne zcela správně řešené. Je však třeba si uvědomit, že pracujeme ve velkém stresu a bojujeme s nepřítelem, jehož zbraně nejsme schopni přesně popsat a předpovědět.
 
Proto je důležité, abychom malicherné hádky o to, kdo co zavinil, jak kdo k problému přistoupil a co mohlo být uděláno lépe, nechali na stav, až voda opadne. Nyní bychom se měli maximálně soustředit na zvládnutí blížící se další krizové situace. Jde v ní o sekundy, a v nich na neproduktivní debaty není čas.
 
Každý, i ten, kdo povodní není postižen, může dnes nějak pomoci. Finančním či hmotným darem, manuálně, předáním informací. Voda postihla sice jen část České republiky, týká se však každého z nás. Dříve povodeň postihla Moravu, příště se může týkat zase někoho jiného. Jak praví známé přísloví – nikdy nevíme, kdy něco podobného může postihnout nás. Proto si pomáhejme, držme pohromadě. Jen tak povodeň zvládneme s co možná nejmenšími škodami.

Jo, jako po Nagánu, hezky :

Jo, jako po Nagánu, hezky : "kdo neskáče není Čech!" Pak se zase sežerme.Na rozdíl od pana Chalupy, bych "malicherných sporů," kdo to zavinil, nezanechal. Naopak bych nechal pracovat nezávislé odborníky/pánbůh nás ochraňuj před parlamentní komisí/ aby zjistili jaké byly možnosti, předpovědi meteorologů,názory hydrogeologů, Povodí, krizového štábu, zásahových jednotek, organizace vůbec. Objasnit obsah smluv o provozování vodních elektráren Povodí - ČEZ a jejich potenciál při vypouštění - nevypouštění nádrží a pod. Horlivost pana ministra, soustředit se na odstranění následků a příčiny záplav bagatelizovat , trochu zapáchá.Jako to naplavené bahno..

Pana Chalupy si za práci,

Pana Chalupy si za práci, kterou během povodní vykonal, velmi vážím. Ale pokud se situace nemá opakovat, je třeba vyvodit co nejpřísnější důsledky za situace, které vznikly a zjednat nápravu, ať to bude kohokoliv bolet.

Převážná část aktivit kolem povodní, počínaje předpovědí počasí a konče likvidací následků škod byla a bude z veřejných prostředků a daňoví poplatníci mají plné právo vědět, kdo, kde a kdy selhal.

___________________________________________________________________________________