Prima televizní příběh o zlodějích bytů
Petr Štěpánek

 

Představte si, že jste majitelem (slovo majitelem zdůrazňuji) bytu ve větším domě. Už tři roky spokojeně bydlíte, když tu si ten chlapík, který vám byt prodal, vzpomene, že vám to vlastně prodat nechtěl a v nestřeženém okamžiku se do vašeho bytu nastěhuje zpátky. (Vaše peníze si ale samozřejmě ponechá.) A přijde s teorií, že kupní smlouva, kterou jste před třemi roky podepsali, je neplatná, protože o obchodu nevěděla jeho žena. Je to samozřejmě nesmysl, protože už při prodeji vám onen chlapík předložil notářsky ověřený dokument, že manželka na něho svoji půlku předtím převedla, takže byt vám prodával už jako jediný majitel. Pak se nějaký čas taháte po soudech a výsledkem je, že vaše kupní smlouva je platná. Chcete se nastěhovat zpátky, ale ouha! Povedený chlapík je totiž kamarád s většinovým majitelem domu, a ten vás prostě do baráku nepustí. Zbývá ještě policie. Jenže tam vám řeknou, že je to moc složité a že se do toho vůbec nebudou plést.

 

Takhle nějak by se dal převyprávět příběh TV Vysočina. Majitelem bytu je Regionální televizní agentura (RTA), vykutáleným chlapíkem Jiří Svoboda, jeho spolupachatelem a majitelem domu, který vás nevpustil do vašeho bytu, televize Prima a policií na baterky Rada pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV). Škoda, která RTA během nicnedělání rady vznikla, se pohybuje někde mezi 30 až 50 miliony korun.

 

Spor o TV Vysočina, vlekoucí se skoro sedm let, soud rozseknul – ve prospěch RTA – s definitivní platností v těchto dnech. Ale jako kdyby toho nebylo málo, máme tu další – velmi podobný – příběh, dokonce se stejnými aktéry.  

 

Zůstaneme-li u příměru s domem, pak letos na Nový rok došlo k tomu, že majitel domu (TV Prima) obsadil bez jakékoli náhrady a proti vůli jejich vlastníků i další byty v soukromém vlastnictví (rozuměj všechny další regionální televize ze skupiny RTA). TV Prima si totiž přivlastnila vysílací čas regionálních televizí, čímž zcizila hodnotu v řádu stovek milionů, a Rada pro vysílání jí na to ještě dala razítko.

 

Posloužila k tomu evidentní právní klička, kdy společnost FTV Prima od Nového roku dál vysílá úplně stejný program, leč nyní jakoby na jinou licenci. Licenci s povinností dělit se o vysílací čas s regionálními televizemi (Prima televize) si prohodila za licenci bez této povinnosti (Prima family).

 

Kdo na tuto fintu neskočil, je Městský soud v Praze, který vydání osvědčení o vrácení licence Prima televize v červnu zrušil (rozsudek ZDE). Jeden by si myslel, že to pro RRTV bude dostatečný impuls, aby svůj přístup k celé věci přehodnotila. Chyba lávky! Rada pro vysílání dál srdnatě bojuje na straně televize Prima a podala kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu.

Paradoxní je, za co to nezávislý orgán státní správy, totiž Rada pro rozhlasové a televizní vysílání, vlastně bojuje. Za dodržování zákonnosti? Ale vůbec ne! Bojuje za to, aby televize Prima získala zadarmo něco, konkrétně vysílací a reklamní čas regionálních televizí RTA, co má zcela jasně vyčíslitelnou hodnotu. Postrádá to jakoukoli logiku. Nabízí se proto otázka: Proč členové rady bojují za ekonomické zájmy FTV Prima? Co je k tomu motivuje?

Skutečně nezávislý a nestranný orgán státní správy by postupoval jinak. Je to vlastně docela jednoduché. Stačilo by říct: „Milá Primo, dokud nevypořádáš své licenční závazky vůči regionům RTA, stejně jako jsi je předtím vypořádala s regiony ze své vlastní skupiny, do té doby ti osvědčení o zániku licence nevydáme. Naopak, za to, že na své původní licenci nevysíláš, tě budeme pokutovat. Třeba i opakovaně. Jak to uděláš, je tvoje věc. Během licenčního řízení jsi učinila veřejný příslib, že budeš centrálním programem pro regionální vysílání, tak dostoj svým závazkům. Liberalizace televizního vysílání je tu proto, aby usnadnila vstup nových televizí na trh, a ne proto, aby starým televizím umožnila vydrbat se svými závazky. “

Uložit

Uložit