Mediálním prostorem prolétla informace, že Ing. Hana Lipovská (členka Rady ČT) na předchozím zasedání rady upozornila na to, že generální ředitel ČT porušil zákon, a to tím že příslušným způsobem ignoroval svou povinnost vůči Radě - a tuto jeho chybu reflektuje i odpovídající usnesení Rady v rámci projednávání dotčených stížností na činnost ČT a podobně. Zdá se, že je to skutečnost pozoruhodná. A možná je i hodná vskutku zvláštního zřetele. Nota bene, když na ni alergicky reaguje i bulvární bulvár.

Inu, skutečnost je taková, že všechny statutární orgány (včetně generálních ředitelů v médiích veřejné služby a podobných právnických osobách) musí dodržovat zákony a další závazné normy a předpisy. To se vztahuje i na usnesení jejich kontrolních orgánů - a zejména těch orgánů, které zastupují (a mají hájit) zájmy veřejnosti v organizacích veřejné služby - a tam v případě ČT zcela nepochybně patří Rada ČT - no a v případě ČTK tam stejně tak patří i Rada ČTK „jako přes kopírák“. Jasně a bez jakékoli diskuse.

Takže o co tu jde? V případě té Rady ČT bulvární bulvár člence rady a ekonomce Ing. Haně Lipovské poněkud nervózně vyčítá to, že poukázala na skutečnost, že generální ředitel Ing. Petr Dvořák porušil zákon, a že (světe, div se!) tato Rada dala tomu jejímu názoru za pravdu ve formě usnesení. Inu, za ta desetiletí (zejména od té oné „televizní okupace“ na přelomu milénia) až konečně tato sestava této Rady ČT si dovolila až tak velkou troufalost vůči generálnímu štábu Kavčí tvrze & spol. Řečeno s hláškou z filmu: „A stafraporte, to jsou událostě.“ Dneska už většinu veřejnosti (ani tu její část, co si z nudy letmo „jedním tam a druhým ven“ skoukne masmediální pavlač) nepřekvapí ani to, že tapetáři z „redakcí“ bulvárních bulvárů nechápou ani základy, natožpak princip funkcí společenských systémů, natož aby měli alespoň základní přehled v tom, co to je, když se řekne právní řád, zákony, a nota bene mediální právo. To na pavlači není. Ale to ještě ani zdaleka neznamená, že tím virem panmedie toho právního bezvědomí (šířeného z těch bulvárně bulvárních pavlačí) se nakazila už většina veřejnosti. A zdá se čím dál víc, že je tomu právě naopak.

Konkrétně a zcela jasně: Pokud ze zákona vyplývá, že generální ředitel je (a osobně) povinen poskytnout Radě ČT adekvátní součinnost ve věci agend stížností, pak to ten generální ředitel musí udělat, aby neporušil onen závazný právní rámec (vč. zákona). A když to neudělá, no tak potom tedy logicky něco porušil A za to pak logicky nese (v rámci výkonu své funkce) i svou osobní odpovědnost. To jsou obecně známé věci (a principy), co většina veřejnosti zná ze své vlastní praxe, např. v zaměstnání, apod. O tom není potřeba jakkoliv diskutovat. Že to neznají tapetáři pavlačí bulvárních bulvárů, anebo že to odmítají znát a respektovat na kavčích ochozech & v okolí, tak to už pak je pouze jejich osobní (a samozřejmě i funkční) riziko.

Za těch předchozích bezmála už 30 let si ty struktury, určující a ovládající vedení těch médií veřejné služby - čili jak to vedení v ČT, tak i to vedení v ČTK - stihly zvyknout a zařídit do budoucna opevnění (zvící „Maginotovy linie“) svých zájmů a praktik až do té míry, že celé generace předchozích sestav těch mediálních rad (zejména v ČTK, ale i v ČTK vzorově) neplnily své povinnosti kontrolních orgánů ve smyslu zákona - čili ani nehájily zájmy veřejnosti (podle zákona) - ba právě naopak - hájily zájmy vedení těch médií veřejné služby, a zájmů stojících za nimi. No, a tohle zhruba čtvrt století té jejich absolutně nekontrolované nadvlády už pomalu, ale jistě končí. A to je to, co jim vadí - zcela pochopitelně. Takže se tomu brání, co to dá.

V případě ČT a potažmo tedy i Rady ČT se to projevilo trochu dřív. Protože je to víc na očích, jde tam o dělení větších peněz mezi větší počet zájmových skupin, takže je tam i větší pravděpodobnost konfliktů a jejich eskalací na veřejnost. Zatímco v případě té poněkud „za bukem“ v relativním klídku a pohodě vegetující ČTK a tedy i té (doslova a do písmene po 30 let) solidárně její Rady ČTK se to dařilo tutlat delší dobu. A málokdo by si toho všiml (resp. i někdo byl ochoten všimnout), kdyby před 3 lety Sněmovna do této Rady ČTK nezvolila 2 členy, jimiž jsou Foltán a Žantovský - coby velmi zkušení a nebojácní harcovníci mediální scény a mediální regulace v tuzemsku. No a tím došlo nejen k rozkrytí řady problémů v činnosti jak Rady ČTK, tak i ČTK samotné, ale došlo tím i k tomu, že i v oblasti problematiky okolo jak Rady ČT, tak i ČT samotné už bylo nutno trochu přidat. Ony totiž ty třicetileté schematismy v té quasi samo-regulaci obou těch médií veřejné služby v jakési té historické symbióze s těmi sestavami těch jejich mediálních rad se ve své podstatě podobají jako vejce vejci.

Ale nezřídka je tomu tak i v některých tzv. jednotlivostech - a leckdo leckde by možná mohl říct, že „skoro jako přes kopírák“. Tak třeba v konkrétním případě Ing. Lipovské - kdy generální ředitel ČT ignoroval svou zákonnou povinnost vůči Radě ČT - tak jaksi poněkud analogicky také generální ředitel ČTK dlouhodobě přistupuje k Radě ČTK a k jejím agendám v rámci její kontrolní činnosti, plynoucí tu ze zákona, jímž je vázán i generální ředitel ČTK (coby statutární orgán ČTK - čili i odpovědná osoba vůči radě, jakožto kontrolnímu orgánu veřejnosti).
Tak třeba v případě těch stížností (vzhledem k nejbližší podobnosti s tím aktuálním, či spíše akutním případem z iniciativy Ing. Lipovské) je v Radě ČTK už po dlouhou dobu zavedená stará „dobrá“ (pro ně) praxe, že generální ředitel ČTK těm členům té Rady ČTK (prostřednictvím zpravidla velmi loajálního předsedy té rady) vzkáže, resp. určí, jak mají tu kterou stížnost vyřídit a je to. Čili v praxi - na pár řádcích jim napíše, že se vlastně nic nestalo, že Četka je v pohodě, že nedošlo k porušení zákona, či tak nějak a všelijak podobně. No, a když proti tomu ti rebelové Foltán a Žantovský mají nějaké ty své výhrady, no tak je těch zbylých 5 členů v čele s tím samozvaným „předsednictvem“ té rady prostě ukřičí (a to v případě jisté členky doslova) a pak se to přehlasuje 5:2 a podobně. No, a když člen rady (např. posledně ten rebel Foltán) dá nějaký podnět, a ta rada to náhodou musí odhlasovat a uložit generálnímu řediteli dodání podkladů, (aby se ten bod mohl na příštím zasedání řádně projednat), no tak ten „generál“ to prostě a jednoduše nesplní a tomu předsedovi té rady až den před zasedáním (a to odpoledne) napíše, že vůbec nepochopil, co po něm ta rada chce. A té radní „pětce“ je i to úplně jedno, a se skloněnou hlavou se tomu podřídí. No, a když ten rebel Foltán zase něco mele o nějakých povinnostech ze zákona et cetera, no tak ho ta hlasovací mašina „AntiFoltán“ prostě a jednoduše zase přehlasuje 5:2 jako obvykle.

Avšak jejich repertoár je širší. Tak například „generál“ nesmí zasahovat ani do zápisů z jednání rady, apod. - ALE zápisy jednak neodpovídají skutečnosti, jednat cenzurují rozdílná stanoviska (rebela Foltána - koho jiného, že) a navíc jako bonbónek - stalo se i to - za předchozího předsedy, že zápis vůbec nebyl zveřejněn (lhůta nelhůta) a kvůli tomu, že „generál“ s ním nesouhlasil (sic!) - ostatní členové, i sekretariát, i předseda, i generál & spol., se při tom tvářili jako by nic - no, a když jsem ten průšvih na dalším zasedání otevřel, tak to ten předseda úplně klidně přiznal (a zase - jako by se ani snad vůbec nic nestalo). Inu v tom jejich stylu: „My to tu prostě celou tu dobu tak děláme.“ A jen tak mimochodem: Ten tehdejší předseda teď chce kandidovat do Rady ČT …