Protikorupční policie vs. Julínek
Jan Bartoň

Nedávno prošlo médii, že by se měl bývalý ministr zdravotnictví Julínek zodpovídat za "předraženou" zakázku na leteckou záchrannou službu. Rozdíl byl protikorupční policií vyčíslen na několik set miliónů v neprospěch privátních záchranek. Ihned se spustil pokřik všech spravedlivých, jaký že "tunel" to Julínek schválil, a čtenáři články doslova hltali.

Julínek se vyjádřil tak, že náklady armády i policie na vrtulníkovou hodinu nebyly nikdy kompletní, ačkoliv to požadoval. Nyní, po několika letech, tedy armáda vyčíslila své náklady na leteckou hodinu na řádově 120 tisíc korun, pokud by se k nákladům připočetly i odpisy (ty se ve státní správě neaplikují), hodinový náklad na vrtulníky by v armádě vyšel až na 160 tisíc korun. Policie stále tvrdí, že není schopná úplné náklady na provoz vrtulníků vyčíslit.

Rázem se situace jeví zcela jinak. Místo "tunelu" se tak mohl Julínek zasloužit o skutečnou úsporu ministerstva zdravotnictví řádově v desítkách miliónů ročně. Případ je však již nezajímavý. O dalším rozviřování této aféry nemají protivládní písaři evidentně zájem. Museli by totiž, v případě objektivity, napsat, že se mýlili a že se Julínkovi omlouvají. Oni se však omlouvat nikdy nebudou a zvláště ne Julínkovi, hlavně za ty poplatky.

A mimochodem, střízlivé odhady mluví o tom, že se kvůli hejtmanuRathovi a jeho politice placení zdravotnických poplatků v krajských nemocnicích utratila z rozpočtu krajů řádově miliarda korun. Za to mohly být opraveny silnice v majetku krajů v řádu tisíce kilometrů. Místo toho jezdím po krajské silnici mezi Mimoní a Mnichovým Hradištěm a po zimě to byl bezmála kilometrový tankodrom. Teď to nové vedení Libereckého kraje nechalo za pár korun vyspravit, ale stále je ta silnice v havarijním stavu. Liberecký kraj, mimochodem jediný kraj, kde nevládnou rudooranžoví, dělá, co může a připravil plán na rekonstrukci krajských silnic. Ten obsahuje i opravu silnic na Frýdlantsku poničených povodněmi z roku 2010. Ty už mohly být dávno opravené, kdyby to soudruzi a přátelé nerozdali na poplatcích.

a to ještě pan Julínek

a to ještě pan Julínek nepoužil ten nejvyšší trumf - existuje totiž údajně směrnice EU, která přímo zakazuje vykonávat leteckou záchranku státním orgánům...??
Ví o tom vůbec ??? Ví o tom vůbec někdo z "povolaných" ??.... např. pplk. Ibehej ???

Moc nerozumím, nezákonný

Moc nerozumím, nezákonný výsledek hlasování je nesmysl - to by nezákonná musela být už ta otázka, o níž se hlasuje. Chtěl jste napsat falšování nebo zmanipulování výsledků?

Od 1. ledna 2009 je platné

Od 1. ledna 2009 je platné následující rozložení stanic a jejich provozovatelů:

Leteckou záchrannou službu na stanicích Kryštof 04 v Brně, Kryštof 09 v Olomouci, Kryštof 12 v Jihlavě a Kryštof 13 v Českých Budějovicích zajišťuje společnost Alfa-Helicopter, na stanicích Kryštof 05 v Ostravě, Kryštof 06 v Hradci Králové, Kryštof 15 v Ústí nad Labem a Kryštof 18 v Liberci pak společnost DSA. Na stanici Kryštof 01 v Praze slouží vrtulníky Letecké služby Policie ČR, zatímco leteckou záchrannou službu na stanici Kryštof 07 v Plzni zajišťuje Armáda České republiky.

Nelze si plést náklady na letovou hodinu s celkovými náklady na zajištění letecké záchranné služby. I kdyby soukromá společnost neměla ani jednu letovou hodinu, budou ji proplaceny náklady za pohotovost.

Rozdíl mezi celkovými náklady policie i armády a soukromých společností je v tom, že u policie a armády je letecká záchrana doplňkovým produktem, kdežto u soukromých společností hlavním, nesoucím všechny náklady. Tak například u policie nesou náklady na výcvik pilotů, nákup vrtulníků, technické zabezpečení a pod. hlavní činnosti. Tak například pro udržení způsobilosti k létání musí piloti ve stanoveném období nalétat určitý počet hodin. U armády a policie se letové hodiny v záchranné službě započítávají a tak se nemusí organizovat speciální cvičné lety. Také celkový potenciál armády a policie je podstatně větší než u soukromých podnikatelů, takže nemusejí udržovat velké rezervy. Ve prospěch soukromých společností sice mluví snaha o úsporu nákladů, ale ty se proměňují v zisk majitele a ne ve snížení nákladů zdravotnictví.

Dosud nebyl publikovány základní informace, a to kolik bylo za jednotlivé roky v jednotlivých oblastech záchranných případů, kolik letových hodin bylo nalétáno, jaké náklady byly vyfakturovány a komu. Není také zcela jasno, kdo tyto náklady hradí - zda stát nebo příslušná zdravotní pojišťovna, nebo pacient.

Všechno hradí daňový

Všechno hradí daňový poplatník, pane Hrbku.

(srdečně zdravím)

___________________________________________________________________________________