Rada ČT a Rada ČTK – najdi pět rozdílů
Pavel Foltán

 

Je to vskutku nesnadný úkol. Hodný nasazení týpků typu Ethana Hunta? Když by možná někdo někde mohl použít i příměr z Hollywoodu jako že „mission: impossible“. Mít snahu zvednout úroveň právního vědomí a procedurální praxe alespoň do toho logicky povinně základního rozměru „de lege artis“ – toť vskutku takřka sisyfofská práce. Kdosi odkudsi mi (už na počátku té mojí mise) po komsi poslal vzkaz: „Tak se nám zdá, že tu funkci v té Radě ČTK máš asi za trest, žes už hodně a moc dlouho tu nemocnou moc zlobil. A to ta nemocná moc nikdy nemá moc ráda. Znáš to.“ Znám, a to dost zblízka a dobře. Na vlastní kůži. Už asi tak padesát let. A jak mi u nás doma v našem „rudém koutku“ už začátkem 90. let řekl přítel Karel Kryl: „Ty jsi prostě rebel už geneticky.“ A měl recht, jako vždycky, a z lednice vyndal dva lahváče. „Jo, tak od Tebe to teda pinklich sedí.“ Obratem jsem Karlovi vrátil ten jeho kompliment. A ty naše vychlazené lahváčky jiskrně zacinkaly. (Mluvili jsme tehdy spolu o našich otcích a dědech.) Dost často si na to vzpomenu. Avšak nejenom na to, ale na všechno, co jsme tehdy spolu probírali. Tyhlety vzpomínky už během předchozího čtvrt století ke mně přicházely čím dál častěji. A poslední dobou jsou tu zas, i několikrát denně. Zhusta se mě lidi ptají: „Co by na to dneska řekl Karel?“ A já jim (i při té mé příslovečně vrozené skromnosti) odpovídám: „Karel by na to řekl zhruba to, co říkám já.“ (A zatím jsem k tomu ještě neměl ani jedinou reklamaci.) Něco málo – co zatím šlo zveřejnit – jsem o tom (a nejen o tom) už napsal do své knížky o Karlovi, a o té naší anabázi „bez bázně a hany“, co jsme spolu prožili hned v těch prvních letech euforismu–ovečkismu po hentom onom převratu (alias Velkém Vítězném Listopropadu). Ta knížka je tím ostře nabitá a ty své Smith & Wesson má proklatě nízko. I proto ji čertíci do dvou měsíců po jejím vydání (asi programově symbolicky = k datu 25. Února) zahnali do klece klatby a interdiktu mezi henté oné libri prohibiti. Jaká čest! A to teď myslím vážně – děkuju jim za to, neboť právě i tímhle = touhle cenzurou a touhle šikanou zase mládnu asi tak o to půlstoletí a násl. J

Předmluvu a pomluvu (dříve tzv. „doslov“) k té knížce napsali dva našinci od fochu, a to „Žanťák“ a „Standovec“. A jak někdo někde směrem k tomu ocitoval: „No, zřejmě slušnej oddíl, no.“ A tu knihu křtil v Brně nestor Jarda Bobek, no a den před tím v Praze ji pokřtil i nejčtenější slovenský spisovatel Jožo Banáš (např. autor bestselleru „Idioti v politike“, a románu „Prebijem sa! Štefánik“ a dalších neo-totalitě protivných titulů), samože našinec Jožo je tedy rovněž i na Slovensku persona non grata – jak jinak, že (?) milé děti.

A henten oný „Žanťák“ je mimo jiné i mým kolegou v té Radě ČTK – a tak tam spolu sedíme, a kroutíme tam vespolek už třetí rok. A už třetí rok nám oběma jdou hlavy kolem i nad tím, „co všechno nemožný je tady v tý Radě ČTK možný“. A jak po celý život (co já si pamatuju) velmi moudře říkával můj otec: „Možný je tu všecko, ale jistý je tu jen to, co už bylo.“ A měl pravdu. Imrvere mě o tom kdekdo z okolí (včetně těch „masmédií“) dál utvrzuje, což činí každodenně i každovečerněnáčelníku, můžu to tak napsat?   

 

Takže in medias res: A zcela vážně – není to plezír (spíš je to cosi jako „mission impossible“) – být coby erudovaný právník, se zkušenostmi ze čtyř desítek let praxe (vč. mediálního práva od jeho tuzemských počátků a cca. dvou desítek let praxe na špičce mediální regulace státu v této republice), čili být s výbavou a výcvikem na zmíněné úrovni vysazen coby „sám voják v poli“ resp. ve dvojici s Žanťákem, asi jako ty legendární mise Silver A / Silver B a další (a kdo to zná, tak ten ví, že těch dvoučlenných misí bylo víc), čili být vysazen zcela bez pomoci rovnou do jámy lvové, kde protivník má super týlové zabezpečení s kompletní infrastrukturou (za těch předchozích cca. 30 let Maginotově opevněnou). No, a teď Ethani Huntové ukažte, co umíte. A časem pak sami zjistíte, že vám tady nikdo nepomůže. Pilátová, podej lavor, mejdlo s jelenem a ručník. Žeano, někteří páni poslanci, páni lobbyisti, a neo-post tržní komsomolci? Inu, opět aktuálně aktuální realita? Nicméně (a zejména pak od časů moše Einsteina) všechno je relativní, včetně henté oné absolutně relativní relativity … A každej ať si to přebere sám.

  

Protože tu mediální problematiku, i to mediální prostředí znám „jak svý boty“ důvěrně už po dobu zmíněné řady desetiletí (s velkou spoustou svých osobních zkušeností k nezaplacení, ze všech možných úhlů pohledu), a protože mám osobní (profesní praktickou, ale i akademickou a další) zkušenost i z oblasti mediální regulace – jak na státní úrovni, tak i na úrovni veřejné – můžu (na rozdíl od jiných různých funkcionářů, apod. osob) srovnávat velmi dobře a přesně – tuhle komplexní výhodu má (v reálu nejen teď a tady) skutečně jen málokdo. „Můžeme o tom pochybovat, můžeme o tom vést spory, ale to je asi tak všechno, co se proti tomu dá dělat.“ J Takže pochopitelně a na rovinu ani teď a tady neříkám, že jsem nevěděl, kam jdu – čili co je ta ČTK a co je ta její Rada – nicméně ani v divokém snu by tu leckoho asi nenapadlo, v jakém stádiu „funkční“ regulace a tedy i v jakém stádiu právního vědomí (spíš bezvědomí) to tam je.         

 

Prostě a jednoduše – když si realisticky vyhodnotíte srovnání zájmového nastavení a vývoje koexistence Rady ČT se zájmy vedení ČT a stejně tak i Rady ČTK se zájmy vedení ČTK, tak se nedá přehlédnout jistá podobnost. (Aby ne – má to společný jmenovatel. A nejen to. Ale o tom konkrétněji až někdy příště.) Zatím tedy obecně k té podobnosti. Už delší dobu (zejména od přelomu tzv. milénia, kdy v ČT došlo k oné tzv. „spacákové okupaci“) se poukazuje na to, že Rada ČT nehájí zájmy veřejnosti (což je ze zákona její hlavní poslání a účel její existence), ale že hájí zájmy vedení ČT (což je v rozporu s jejím zákonným principem a účelem). Dlouho se to dařilo pomíjet a zahrávat do autu. Až poslední dobou se začalo mírně blýskat na časy, že by se snad něco mohlo pohnout směrem k tomu zákonnému záměru. A je z toho „poprask na laguně“ – inu, blíží se podstatné volby, a leckterá kavárna by se ráda zavděčila jistým lobby, a na jejich vlně vyvezla i své surfaře – přičemž ty staré ohrané pohádky ovčí babičky o „boji za nezávislost ČT“ se k tomu některým těm rádoby Andersenům zdají být asi uvěřitelné. Jenže ta situace už se za těch 20 let někam posunula. Čili také to mínění veřejnosti se nějak změnilo. A právě to může ta veřejnost už příští rok formou volebních výsledků dát znát politické scéně, i jejímu zákulisí. Nicméně, politikům je už pár měsíců jasné, že i jejich přístup k oné mnohaleté zájmové symbióze vedení Rady ČT s vedením ČT bude muset inklinovat spíš k tomu, co stojí v zákoně, a potažmo tudíž i k tomu, co stojí reálně blíž k zájmům veřejnosti.

A podobný vývoj situace už brzy nastane i v nutnosti procitnutí politiků, i v případě syndromu toho druhého „siamského dvojčete“ veřejné služby v médiích – tedy v případě letité symbiózy jistých zájmů mezi Radou ČTK a vedením ČTK (přičemž dominantní jsou zájmy toho vedení a zájmy vedení toho vedení, a zájmy vedení vedení toho vedení, atd.). Totiž sama ta veřejnost, (jejíž zájmy jsou ze zákona jasně primární a závazné jak pro ČTK, tak pro Radu ČTK, tak i pro politiky), tak sama ta veřejnost už si delší dobu začíná čím dál víc všímat skutečnosti, že i v oblasti Rady ČTK a vedení ČTK tu „něco nehraje“ – lidem už i na téhle frontě začíná svítat, a je čím dál víc jasných podnětů, že veřejnost už chce řešit situaci bez okolků také na tomto poli.

Faktem bohužel je, že některým zájmům se po dobu cca. 25 let (tj. po předchozí čtvrt století) dařilo držet onu zájmovou symbiózu Rady ČTK s vedením ČTK pod pokličkou zcela mimo neformální, reálnou a účinnou kontrolu v zájmu veřejnosti, a mimo její pozornost – a bohužel i mimo pozornost odpovědných politiků (a jejich kompetentních struktur). Ale i to bude muset už brzy skončit. Ony ty (velmi důležité) sněmovní volby se blíží – podzim příštího roku už je dost citelně na dohled. A politici patrně (i nejen vzhledem k tomu) nebudou mít moc prostoru k dalšímu přehlížení toho, že kolem ČTK, ale ani kolem Rady ČTK, není ta reálná situace ani zdaleka tak růžová, jak se to tu za předchozí čtvrt století prezentovalo navenek, až tomu řada (ta většinová, resp. mainstreamová) těch politiků jakoby uvěřila, přičemž i mainstreamovým médiím tehdy ještě důvěřující část veřejnosti se nechala ukolébat. Inu, ti „uspávači hadů“ zdá se nejsou žádní diletanti. Ale – jak se říká, tak všeho do času. No a ten čas právě teď nastává.

 

Rada ČTK byla čtvrt století pod pokličkou. Čili programově resp. účelově i zcela mimo zájem veřejnosti a odpovědných politiků, co do kontroly důslednosti provádění její kontrolní funkce. To se změnilo zhruba před třemi lety, když začátkem března 2018 byli do Rady ČTK zvoleni dva staří mazáci z oboru mediální regulace atd., a to (podle abecedy) Foltán a Žantovský – no a od té doby se nejen v Radě ČTK a kolem ní, ale i v ČTK samotné a kolem ní začaly dít věci v neprospěch té staré účelové zájmové symbiózy rady a vedení Četky, ale naopak ve prospěch zájmů veřejnosti podle zákona. Takže už skoro ty tři roky je v téhle mediálně regulační oblasti kolem Četky a její Rady taková jakoby malá revoluce v zájmu zájmů lidu. A těm staronovým strukturám se to samozřejmě velmi nelíbí, takže už sešikovaly (zájmovou i hlasovací) koalici „antifoltán“ & „antižantovský“ (jak to část veřejnosti vnímá).

Foltán & Žantovský už před 3 lety v Radě ČTK a v okolí v podstatě začali dělat stejnou práci (pro zájmy veřejnosti), jakou letos pár měsíců dělá v Radě ČT trojka nových členů – (tj. podle abecedy a bez titulů) Lipovská, Matocha, Veselý, kteří sice nemají takové letité a odborné zkušenosti z mediální regulace, mediálního práva, mediální analytiky, infrastruktury, politiky, atd. – nicméně mají přeci jen výhodu v tom, že problematika Rady ČT a potažmo i vedení ČT je tu celou veřejností zatím ještě o dost sledovanější, než problematika Rady ČTK (a potažmo i vedení ČTK a jeho souvisejících problémů). Nicméně zdá se, že tu nelze vyloučit už ani to, že dost brzo budou jedním z hlavních témat veřejné pozornosti otázky nápravy (pro veřejnost negativních) bodů, vzniknuvších a zafixovaných právě za ty desítky let opomíjeného zájmu o problematiku vztahů Rady ČTK s vedením ČTK, ale asi i další věci kolem ČTK jako takové a hlavně kolem otázek další budoucnosti ČTK – a právě na toto téma by se pozornost (obecné i odborné) veřejnosti měla zaměřit především. A to bez odkladu. A velmi podrobně a pozorně. Za těch uplynulých zhruba 25 let v ČTK žádná z těch sestav Rady ČTK tam totiž efektivně a odborně (přinejmenším však alespoň na úrovni de lege artis) neprováděla účinnou kontrolu v zájmu veřejnosti. A co já osobně v té radě pamatuju, tak za ty předchozí bezmála 3 roky to nedělala řádně (resp. vůbec) ani sestava pod ročním předsedováním dr. Augustina, ani pak ten další necelý rok pod „předsedováním“ dr. Wenigerové, a nedělá to (už celý další rok) ani tato tzv. „antifoltán“ sestava pod předsedováním bc. Soukupa – naopak, je to tam čím dál horší.      

Takže lze předpokládat, že jak obecná, tak i odborná veřejnost, (ale už i politická scéna) brzy bude muset v reálu akceptovat, že akutní problematika ČT i aktuální problematika ČTK (vč. obou jejích rad) je stejná, a že musí dojít k řešení toho zjevně už nadále neudržitelného stavu. Totiž veškerá média veřejné služby v tuzemsku jsou majetkem veřejnosti. Takže záleží právě a jenom na vůli veřejnosti, co s nimi bude, jak budou fungovat, jak jí budou sloužit. A právě v tom směru není dlouhodobě ani aktuálně mezi Radou ČT a Radou ČTK žádný rozdíl. Snad jen, že veřejnost – a to jak ta obecná, tak i odborná, (ale bohužel pohříchu i politická scéna, která za to nese jak objektivní = stranickou, tak i klubovou, ale i subjektivní = poslaneckou – přímou osobní odpovědnost) si to zatím v případě ČTK a kontrolní Rady ČTK ještě ne zcela uvědomuje, takže doposud v potřebném rozsahu adekvátně nezareagovala. Nicméně, už je na čase. Kdekdo leckde prý už říká, že v Radě ČTK je stav už o 5 rozdílů horší, než v Radě ČT

 

___________________________________________________________________________________