Kdysi dávno vysílala tehdejší Československá televize jeden dokumentární cyklus z žánru cestopisů s názvem „Kamera na cestách“. To bylo zhruba v roce 1985 a tehdy mohlo být Bc. Davidu Soukupovi odhadem asi skoro 14 let, takže by si ten zajímavý pořad ještě možná mohl pamatovat. Na grunt zmíněného pořadu navázala v roce 2005 (to už ale bylo v České televizi) tzv. „Toulavá kamera“ a lze předpokládat, že i tento pořad (vysílaný dodnes) by si Bc. Soukup asi pamatovat mohl. A možná, že si pamatuje oba ty pořady. A když ne vědomě, tak možná, že podvědomě. Protože asi v duchu názvů obou vzpomínaných pořadů teď Bc. Soukup v jednací místnosti Rady ČTK provozuje stěhování záznamové, respektive i přenosové kamery. Doposud nám oficiálně přesně nikdo neřekl, čí ta kamera je. (Možná je to kamera ČTK, možná ne, kdo ví.) Každopádně ještě před několika měsíci tam ta kamera nebyla. Pak se tam objevila - aniž by o tom Radu kdokoliv informoval, a aniž by o tom Rada předem rozhodla. Pak se to tak nějak zametlo pod koberec, že se jako ta zasedání Rady budou tzv. streamovat on line po internetu. Ale ta kamera už tam byla po několik měsíců před tím. Inu, asi čísi nové svěží větry zavanuly. Avšak těch několik měsíců té dřívější přítomnosti té oné anonymní kamery doposud stále nikdo nevysvětlil, ani nezdůvodnil. Inu, asi to nikdo (ani z pouhé serióznosti - natož pak i vzhledem k příslušným ustanovením platné právní úpravy) jaksi nepovažuje za slušné. A když by se na to třeba nějaký ten šťoural někdy zeptal, tak se to zase jako obvykle bude ignorovat, popř. i nějak jinak se to zahraje do autu. To už je i v téhle Radě u někoho taková ta staro-nová tradice, že …

Ta bludná kamera se tam už před tím z ničeho nic záhadně ocitla podobně, jako ještě dříve - už za předchozího předsedy - kdy rázem někdo rozhodl nainstalovat do zasedačky profi techniku pro audio záznamy jednání. Ostatně, k těm se ještě někdy příště blíže budeme věnovat, a ani to nebude bez právní a věcné zajímavosti. Nicméně všechno má svůj čas, takže i nyní popořádku. Kdo ví, možná by se leckdo leckde logicky mohl domnívat, že ta bludná kamera se pak dožila své další funkce, když pak (nyní zhruba asi tak devět měsíců) možná někomu může poskytovat hodinku slávy jednou měsíčně svým statickým záběrem - jak se říká „na plnou díru“ - což by možná i ten leckdo leckde logicky mohl vnímat i jako nefalšovanou synergii v rámci gratis části průběžné kampaně kamsi do zastupitelstva? Kdo ví? Inu, touhy po zviditelnění mohou asi být i různé.

Tak například - není to zase až tak dávno, co mě kdosi kdesi upozornil i na to, že Bc. Soukup mi v jakémsi rozhovoru někde v médiích mimo jiné určoval i tzv. dress-code. Inu, různí lidé by asi mohli mít různé ambice, a někteří je možná i mívají, přičemž by si možná mohli i zcela mylně namlouvat, že instalací do nějaké funkce jsou nadřízeni všemu a všem v nějakém orgánu. Což samozřejmě a pochopitelně v případě Rady ČTK tak není ani omylem. Ale k tomu blíže také až jindy. Nyní ještě k oné (už tehdy i posléze) úsměvné etudě ala „dress-code“ to bee continued: Život někdy přináší roztodivné situace, často v půvabných souvislostech (tzv. „to nevymyslíš, to se prostě musí samo stát“) a nezřídka i způsobem, který klasik už kdysi adekvátně definoval termínem „kouzlo nechtěného“. A právě v souvislosti s tím „dress-code“ v konfidenci (čili aby jako nebylo nejasno - ve spolupráci) s tou bludnou kamerou zafungovalo to kouzlo nechtěného minule při zasedání Rady ČTK (tedy koncem srpna), kdy tam nastala svým způsobem karmická situace, když ta asi poněkud aktuálně přemístěná kamera v řadě dlouhých záběrů zobrazovala zezadu jisté pozadí s místy poněkud neposedným efektem - na což mne krátce poté upozornila řada všímavých lidí s tím, jestli to třeba není nějaký nový dress-code. Inu, to já vskutku nevím - a ani mne to osobně nezajímá. Tyhle řekněme detaily jdou mimo mou rozlišovací schopnost, a to zejména v některých případech. Možná by to někdo mohl brát jako preventivní, či přirozený reflex, ale to už není moje věc, takže to není ani můj problém. Nicméně, možná by se i leckdo leckde mohl domnívat, že si toho v rámci své standardní investigativy bystře všimne bulvární bulvár, a že pak zase hezky udeří ty hromy blesky - třebas jako letos den před (možná rádoby) výročím revolučního Února. Avšak nebylo tomu tak a hromy blesky neudeřily na adresný cíl, a jak prý poté k tomu kdosi kdesi poznamenal, tak zdá se, že i bulvární bulvár má svůj politický selektor. A jak v takových případech trefně říkával Karel Kryl „to je jeho pivo“ a jak jsem pak dodával já „jo, rozlitý“.

Zdá se, že sem tam ta bludná kamera má talent pro zachycení situací, když kouzlo nechtěného zaúřaduje. Například i v závěrečné fázi toho minulého zasedání objektivu té kamery neušla ani vcelku půvabná coda, když ty A/V záznamy měly být vypnuty (kvůli neveřejné části jednání), ale profíkům asi z Četky se to delší dobu ne a ne podařit, což tam kdosi spontánně okomentoval, že se jim tohle stalo už i dřív. Tehdy ta hlasovací koalice myla hlavu Foltánovi (co tam zrovna nebyl), aniž by tušila, že je právě v režimu tzv. „on air“, resp. „on line“ - čili že to ta kamera pouští prostřednictvím toho jejich streamu do éteru, tedy do veřejnosti. (Zanedlouho poté mě na to upozornilo i několik lidí s tím, že se při tom náramně pobavili, a to nejenom obsahem henté ctihodné pavlače, ale rovněž paralelní spontaneitou prezentace technické vyspělosti dotčeného osazenstva.) „Vot, těěěchňyka.“

JUDr. Pavel Foltán