Justice

Nezdolné bezpráví

Jan Suchánek

Nyní jedna z nejznámějších obětí justiční konkurzní mafie získala podruhé rozhodnutí, že rozhodnutí o konkurzu jeho rodinné firmy se ruší. Proč podruhé?  Protože, když tak rozhodl odvolací soud, pak zapomněl ochránit ty, co si majetek oběti od správce konkurzní podstaty výhodně koupili. Takže se zinscenovala hra na rozhodování o rozhodnutém, v které byly potvrzeny všechny nevýhodné obchody, které pod dohledem zkorumpovaného soudce zkorumpovaný správce s jeho majetkem udělal. Takže soudy mohou okrádat beztrestně a okradený zůstane okradeným.

Skansen bolševické tuposti

Jan Suchánek

Takový neutrální příklad, jak soudce utrácí státní peníze a poškozuje mnoho občanů je třeba následující. Majitel domu poskytl střechu nad hlavou nemajetnému dlužníku. Dům přepadli vykonavatelé exekutora a dokonce policajti před nimi utekli. Jeden poškozený měl štěstí na soudce a svůj majetek dostal rychle zpět díky uplatnění zásady sporného řízení. Další dva se museli dlouho soudit a smířit se s tím, že to není podle zásad sporného řízení.

O odpovědnosti soudců

Zdeněk Jemelík

V debatě o platech soudců, vyvolané vládními úvahami o škrtech i v této oblasti, nejednou zazněl mimo jiné názor, že veřejnost by měla menší porozumění pro pokusy o jejich snížení, kdyby se opakovaně nesetkávala s různými projevy selhávání justice. Souvisí s tím problém individuální odpovědnosti soudců za kvalitu jejich práce a za vedení řízení bez zbytečných průtahů, a často vyslovované přání laické veřejnosti, aby byli soudci nějakým způsobem trestáni za zmetky stejně jako všichni ostatní.

Co s tím?

Jan Suchánek

Mé texty jsou plny skepse ohledně korupce politiků a justice a fatálních důsledků pro naši ekonomiku. Téměř se zdá, že to nemá řešení. Pro bezbožné asi ne. Ale pokud se na to díváte jako na Boží trest nebo zkoušku, které nás Bůh vystavuje, pak se řešení nabízí sama. Stačí o nápravu usilovat a na zlu se neúčastnit.

Právo, které nám justice ukradla

Jan Suchánek

My, osvobození z čtyřicet let trvající farmy zvířat jaksi nechce přijmout jakoukoliv odpovědnost za svůj stát a protože my jsme lid, který zde má svrchované práva, která nevykonává výměnou za právo zkonzumovat hned to, co z národního bohatství po bolševickém řádění zbylo, nebo za právo si zvolit ty, kteří si na dluh našich dětí na naši okamžitou spotřebu půjčí. V tom nám uniklo, že zemi ovládají mafie, které této naši slabosti využívají. A ukradly nám i právo na spravedlnost.

Pro dobrotu na žebrotu…

Martin Stín

Přísloví „pro dobrotu na žebrotu“ si dnes může připomínat bývalá ministryně spravedlnosti Daniela Kovářová, která se opět octla na mediálním pranýři. Tentokrát si jej vysloužila díky laskavosti, prokázané odsouzeným  Josefu Blažkovi a Rudolfu Tesárkovi rozhodnutím o přerušení výkonu trestu do rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR o stížnosti pro porušení zákona, kterou podala v jejich prospěch.

Kde je nějaká racionální kritika?

Jan Suchánek

  Tak nám elitní soudci z Vrchního soudu v Praze odsoudili ještě elitnějšího místopředsedu Nejvyššího soudu, kterému aspoň jeden, jak mám zdokumentováno, z toho vrchního musí být vděčen, že pokryl a omilostnil jeho zločinné angažmá pro justiční (konkurzní) mafii. Podstatné je však to, že justice tímhle procesem přiznala svoji zkorumpovanost.

Soudci soudili soudce

Zdeněk Jemelík

V úterý 7. září 2010 zakusil nejvýše postavený trestní soudce ČR, místopředseda Nejvyššího soudu ČR Pavel Kučera, pocity, jež před ním zažily a i po něm budou dále prožívat možná tisíce obžalovaných, kteří si s vědomím prokázané neviny přišli k soudu pro zprošťující rozsudek, ale odnesli si nespravedlivý trest. Připomínám  například známý případ Vladimíra Mlynáře. Na rozdíl od Jiřího Čunka, na jehož záchraně před soudním řízením se Pavel Kučera měl údajně podílet, žádný deus ex machina nezastavil včas šílenost, kterou je jeho kárné stíhání.

Soud jako chytrá horákyně

Zdeněk Jemelík

Když jsem 30.srpna 2010 vydal článek Soud jako sfinga, netušil jsem, že část jeho obsahu ztratí aktuálnost  hned nazítří. Uvedl jsem v něm, že Ústavní soud ČR mlčí jako sfinga o ústavní stížnosti Johna Boka z 22. července 2010 proti postupu Parlamentu ČR při volbě veřejného ochránce práv. Ale plénum soudu o ní rozhodlo  dne 31. srpna 2010 na neveřejném zasedání, bez ohledu na ústavní zásadu veřejnosti jednání.

Kájínek charakterizuje naší justici

Jan Suchánek

  Snad každý čtenář detektivek ví, že pořádný Sherlock Holmes vždy pátrá po motivu vraždy. Ne tak v zemi zkorumpované policie a justice a vystrašených politiků. S tou premiérou filmu o Kájínkovi se čtenář i nechtě dověděl, že nikomu žádnou objednávku vraždy u Kájinka neprokázali. Proč tedy Kajínek vraždil? Proč nikomu nevadí, že to policie a prokurátor nevysvětlili a že se soud na to neptal? Proč nikomu nevadí, že soudce může v jednom rozsudku současně motiv, nájemnou vraždu, neprokázat i prokázat.

Syndikovat obsah

___________________________________________________________________________________