Revue Politika 5/2013

Je to skoro přesně na den dva a půl roku od doby, kdy ODS po měsíc trvajících jednáních vyšachovala společně s ČSSD z vedení hlavního města vítěze voleb TOP 09. Nyní se situace obrátila a TOP 09 – tehdy tahající za nejkratší konec – se po několika kotrmelcích, které se mezitím v pražském komunále udály, dostala do pozice, kdy si bez nových voleb mohla vybírat, s kým bude v metropoli vládnout. A viditelně si to užívá.

„Pokud se pravicová strana v situaci, ve které v Praze jsme, dohodne se sociální demokracií, přestává pro nás být věrohodným partnerem. A velmi rádi budeme v opozici, protože takováto pravicová strana nemá podle našeho názoru v pražském politickém spektru místo,“ prohlásil po svém odvolání z čela hlavního města Bohuslav Svoboda. Jakoby ovšem pozapomněl na začátek volebního období. Podobně falešně vyznívalo rozhořčení z úst i dalších vrcholných představitelů občanských demokratů. Po událostech, které se od komunálních voleb v říjnu 2010 na pražském magistrátu odehrály, si ODS a TOP 09, co se týče dohod s ČSSD, nemají co vyčítat.

Na počátku volebního období byla, i přes proklamovaný pokus ODS o koalici s TOP 09, dohoda s ČSSD. Mainstreamově byla interpretována (a alespoň zpočátku tak i vypadala) jako dohoda starých mafiánských struktur majících zájem na pokračování éry Pavla Béma. Takovému vnímání dohody napomáhal i fakt, že nebýt Bémova gerrymanderingu, kdy Prahu rozdělil na sedm volebních obvodů, občanští a sociální demokraté by společně většinou v zastupitelstvu nedisponovali. Z dohody s ČSSD pak ODS celkem logicky – oproti situaci v Brně – vytěžila mnohem více, než mohla získat z partnerství s TOP 09: post primátora pro Bohuslava Svobodu a pozici nejuniorního partnera. „Slyšeli jsme hlasy z ODS, že kdybychom jim nechali primátora nebo šest míst v radě, tak by to šlo. Ale vyhráli jsme o sedm procentních bodů a voličům bychom to nevysvětlili,“ konstatoval tehdy pro Lidové noviny volební lídr TOP 09 Zdeněk Tůma.

V květnu letošního roku si už podmínky nediktuje ODS, když po roce trvání koalice ČSSD nahradila TOP 09, ale právě její pravicový soupeř. Role se tak zásluhou zhrzené ČSSD, která oproti ODS nemá na TOP 09 pifku, dokonale prohodily. A ta může – stejně jako ODS na podzim 2010 – ze svého postavení logicky vytěžit víc. A navíc se pomstít. Když v pondělí 20. května večer pražská TOP 09 oficiálně vypověděla ODS koaliční smlouvu a diktovala si pro ODS sotva přijatelné podmínky rozdělení křesel v radě, v rozhodování nejednoho jejího člena souhlasícího s tímto postupem hrála zcela jistě důležitou roli i vzpomínka na dřívější „protrpěné příkoří“. Již zmíněný volební lídr TOP 09 Zdeněk Tůma tak může dát plně za pravdu svým tehdejším dojmům, že ODS neustoupili: „Možná si za dva roky budeme říkat, že jsme do toho měli jít za každou cenu. Ale teď věřím tomu, že náš postoj byl správný.“ TOP 09 tak nakonec bude mít po odstranění ODS poslední rok a půl končícího volebního období konečně v radě zastoupení přináležející vítězi voleb. Bývalý předseda pražské ODS a jeden ze strůjců první magistrátní koalice poslanec Boris Šťastný, stojící v opozici vůči Bohuslavu Svobodovi, se teď může kasat, že došlo na jeho prozíravá slova, když v Lidových novinách obhajoval dohodu s ČSSD namísto TOP 09 se slovy: „Topce jsem od počátku nevěřil, je to další ze stran pravdy a lásky. Stejně by nás třeba po roce z rady vystrnadili.“ Zůstane navždy nezodpovězenou otázku, zdali by se něco takového opravdu stalo, kdyby ODS nebyla tím, kdo druhého z této dvojice jako první vyšoupl mimo.

Občanští demokraté v roce 2010 rozehráli hru, která se jim nyní vymkla z rukou, a poprvé od svého vzniku, po dlouhých dvaadvaceti letech, si v metropoli vyzkouší roli opozice. Může jí to jen pomoci. Během následujícího období se mezi ODS a TOP 09 bude před pražskými pravicovými voliči hrát hra o to, kdo více „zhřešil“ spoluprací s ČSSD, a čí interpretace těchto dějů zvítězí. Výchozí pozice ODS je v tomto ohledu o něco lepší než před posledními volbami, jelikož v osobě Bohuslava Svobody jí vyrostla poměrně silná a populární postava, jakých se jí (nejen) v Praze znatelně nedostává. Navíc se jí povedlo dokonale „zneviditelnit“ lídra Zdeňka Tůmu a ostatní předáky pražské TOP 09. Zdali to ale na podzim příštího roku bude voličům stačit, je věc druhá.