Sociální inženýrství škodí sjednocení Evropy
31.10. 2012
Bohuslav Svoboda
Pomazánkové máslo, které se z rozhodnutí Evropské komise tak již nesmí jmenovat, je drobnost, ale nikoliv podružnost. Je totiž dalším z řady příkladů toho, jak se evropské instituce všemi prostředky snaží napěchovat historii a zvyky, ale i současný život různých národů do jedné konfekční velikosti. Proč? Aby se snáze vládlo.
Standardizace evropských společností sice ulehčuje vládnutí, nezaručuje však jeho kvalitu. Co je užitečné z hlediska bruselských úřadů, ztěžuje mnohdy život v členských zemích.
Kupříkladu při stavbě páté části pražského metra A do Motola narostla kvůli směrnicímapožadavkům EU cena stavby minimálně o čtvrtinu na 18,7 miliardy korun.
Praha sice obdrží z bruselských fondů osm miliard, tato dotace je však vázaná na splnění celé řady nákladných podmínek. Patří k nim mimo jiné stavba autobusového terminálu za dvě miliardy korun.
Rozhodnutí o tom, jak má vypadat organizace pražské dopravy a tvář hlavního města, je sociální inženýrství ve velkém. Označení lokálních výrobků je ve své podstatě totéž v malém.
Do stejné kategorie patří i společná měna. Představa, že různě rozvinuté ekonomiky mohou prospívat se stejnou měnou, se právě neuvěřitelně nákladně reviduje.
Generace evropských integrátorů věřily a věří, že evropská sounáležitost vznikne pod vlivem celoevropských ekonomických a politických institucí a unifikace společenských procesů.
Standardizace prostředí má sjednotit způsob života a posléze i myšlení občanů. Úplně stejně uvažovali v minulosti naši komunisté, kteří si mysleli, že socialistická společnost zrodí socialistického člověka.
Naděje, že po sjednocení institucí a životních podmínek dojde i ke sjednocení myšlení občanů kontinentu směrem k evropskému vlastenectví, se nesplnila. Vposledních letech se děje pravý opak. Skotové, Katalánci a Vlámové chtějí vlastní stát. Lidé se tedy očividně chtějí identifikovat, chtějí někam jednoznačně patřit. Jak to, že se neztotožní s EU? Protože evropská integrace probíhala od počátku shora, jako technokratické sjednocování států, a nikoliv národů. Výsledkem je propast zející mezi organizačním a psychologickým stavem našeho kontinentu.
Protože chybí evropský národ, tak opět – zejména v krizi – roste význam národní politiky. Nemyslím si, že je to tak velké neštěstí. Evropě se vždy vedlo nejlépe, když v ní panovala různorodost.
Architektonická tvář našeho hlavního města je dokladem toho, že největší bohatství kontinentu byla a je právě jeho různorodost. Jednota naproti tomu není vždy nepochybně prospěšná. A jednota vynucená je dokonce vysloveně škodlivá. Nikdo to neví lépe než občané bývalých socialistických států.
Není divu, že my Češi patříme ke skeptičtějším Evropanům. Dosud jsme nezapomněli historickou lekci glajchšaltování ve jménu lepší věci. Naše dosavadní zkušenosti s integrační politikou bychom proto měli shrnout a zúročit v tom smyslu, že si jednoznačně vymezíme význam, který EU přičítáme. Evropa není bezpečný přístav, nýbrž ani víc, ani méně než mezinárodní spolek, který má sloužit zájmům jeho členů. EU je prostředek, a nikoliv smysl naší politiky.
___________________________________________________________________________________
Velikán Svoboda! ... nebude
Velikán Svoboda!
... nebude on náhodou kandidovat v sobotu proti Nečasovi?
(paní Dědečková, je to od Vás unfair, schválně uveřejnit jeden z nejslabších Svobodových bouder ... nebo že by lepších nebylo?)
Sjednocená Evropa není,
Sjednocená Evropa není, jelikož to nebylo nutné a nebyly k tomu podmínky. Odhad evolučního vývoje, zejména v důsledku ekonomických pravidel v měnícím se globalizovaném světě jasně spěje k jednotné Evropě, jakmile vzniknou podmínky v odstranění jazykových bariér a sjednocujícího procesu se chopí lidé pravicového zaměření, kteří budou usilovat o co nejmenší vlivu federativního státu na občany, zhruba na úrovni dnešních USA. EU se dostala do pasti byrokracie a levicového přístupu, takže chce rozhodovat v naprostých margináliích a praxe třeba v USA, kde existují státy s trestem smrti i rozdílné zákony je pro dnešní představitele EU nepředstavitelná chiméra. Bude to ovšem chvíli trvat, než se protnou všechny nezbytné podmínky, aby šlo o přirozenou trvalou záležitost.
Mýlíte se podle mého názoru v
Mýlíte se podle mého názoru v tom, že se na problém díváte dnešním poznáním. Předpokládám, že rozhodujícím bude ekonomický pragmatismus, který bude muset čelit výhodám supervelmocí(Severní,Jižní Amerika,Čína,Indie) nejspíše omezenou federací.
Jak bude shoda na jednom evropském jazyku, bude klesat vliv národního uvědomění, jak třeba vidíme u Lužických Srbů i jinde. Postavení třeba Baskicka, Katalánska, Andalusie ap. se v EU spíše posílí, než je tomu ve Španělském království.
Jde o ekonomickou nutnost a nikoliv o národnostní otázku, která navíc s amerikanismy i novými elektronickými vymoženostmi každým rokem ztrácí na prestiži. Příklady netřeba uvádět z dnešní mluvy mladých.
To ja radeji budu zit v
To ja radeji budu zit v nedemokratickem (mineno "neunijnim") ale svobodnem Cesku, nez v demokratickem gigantu Indii.
Vas prispevek je plny absolutnich klise. Diktatura se projevuje i v banalitach jako je nazev pro potraviny. A casto se vydava za nejdemokratictejsi na svete, sveho casu udelali v SSSR nejdemokratictejsi ustavu, papir to vydrzel, lidi ne.
:-))))..... takhle si
:-))))..... takhle si šlápnout na mozek...... " vzhledem k demokratickým zkušenostem (?????) a dosavadním výsledkům...... je ta cesta ...optimistická.....
co je to "demokratická
co je to "demokratická zkušenost", lidový filozofe ?
"Pokud jim tato svoboda,
"Pokud jim tato svoboda, občanská i ekonomická, bude NABÍZENA v EU, rádi se v ní rozpustí" ;-);-);-)
To se vám, vážená brekeke, vopravdu povidlo!
(chybí tady jakási ČPI)
prostě , sociální inženýrství
prostě , sociální inženýrství škodí.. sjednocování Evropy smrdí sociálním inženýrstvím na tisíc honů.