V hlomozu doprovázející hledání podpory pro vládu „známých Miloše Zemana“, bychom neměli zapomenout na policejní akci z 10. června, na to jak se kdo zachoval a co řekl. Slova agenta K z filmu Muži v černém přesně vystihují názor politiků, prezidenta nevyjímaje, zda i pro jejich jednání platí nějaká pravidla. Jsou to přece politici, kdo všechno ví, vše řídí, o všem rozhodují. Považují se za kastu nedotknutelných, pro něž platí jediné pravidlo, že pro ně neplatí žádné pravidlo. V případě poslanců obviněných z přijetí trafik není vůbec důležité, že jsou již propuštěni a usnesení o zahájení trestního řízení je zrušeno. Jde o principiální věc, a to zda ti co vytvářejí pravidla, nějakým pravidlům podléhají.

K střetu perverzního politického myšlení s novou realitou došlo již po zatčení Davida Ratha. Opravdu k popukání byly úvahy poslanců, zda přítomnost policistů v jednacím sále Sněmovny nevedla k znevážení parlamentu. Nikoliv vlastní fakt lapení poslance ze sedmimilionovým úplatkem v rukou, ale eskorta policie urážela jemnocit jeho kolegů a kolegyň.

Miroslava Němcová, kandidátka na premiérku Česka, je médii i svými spolustraníky prezentována jako jeden z mála lidí ve vedení Občanské demokratické strany, který si zachoval normální vnímání reality. Opak je pravdou. Bezprostředně po zásahu policie na Úřadu vlády se rozhořčovala, že jako ústavní činitel nemá k celé akci žádné informace. Žádná pravidla, v tomto případě trestní řád, však policii a státní zástupcům nestanovují povinnost podávat hlášení nějakým ústavním činitelům. Předpokládejme, že Miroslava Němcová nechtěla informace pro nějakého kmotra. Potom k čemu, kromě uspokojení vlastní zvědavosti či ješitnosti, je tedy vlastně potřebovala? V rozhovoru pro Hospodářské noviny (21.6.2013) své názory ještě přitvrdila. Uvedla, že pokud by se stala premiérkou, pověří ministry vnitra a spravedlnosti aby analyzovali co se stalo a jak se to napravit, neboť je přesvědčena o narušení ústavních principů. Po těchto větách lze jen pevně doufat, že se Miroslava Němcová první premiérkou Česka opravdu nikdy nestane. Ostatně soudím, že v případě získání postu předsedkyně vlády by její role i pozdější osud byl stejný jako Vlasty Parkanové.

Dnes již bývalý ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS), nelenil a ještě než doministroval, nařídil vypracování „Zprávy o adekvátnosti a dodržování zákonnosti v trestních věcech zahájených akcí ozbrojených sil a státních zástupců v noci z 12. na 13. 6. 2013". Vláda vzala tuto informaci jednomyslně na vědomí. Samotné pojmenování zprávy s užitím dramatických obratů jako „akcí ozbrojených sil“, kde snad chybí jenom fráze o „poučení z krizového vývoje“ evokuje domněnku, že v Česku v onu červnovou noc došlo k pokusu o státní převrat. Odůvodnění vzniku zprávy z úst ministra Pavla Blažka „…analýza má určit, jestli státní zastupitelství nehledělo napravo nalevo a učinilo všechny kroky, které mělo učinit, nebo ne. Toť vše.“ (MFDnes 22.6.2013 Musíme zjistit, zda byl zásah přiměřený) se velice podobá rétorickým výplodům Milouše Jakeše. Mimochodem, nebylo to jenom v tomto jednom případě. Doufejme, že policie a státní zástupci se budou opět držet pravidel a jakéhokoliv ministra s jeho snahou o nezákonné šetření vypoklonkují. A jestliže bude hodně úporný, tak proti němu zahájí úkony trestního řízení pro snahu ovlivňovat trestní řízení. Ministr ani vláda totiž nemá zákonnou možnost prověřovat, přesněji vměšovat se do postupu policie a státního zastupitelství.

Pevně věřím, že myšlenkových toků Pavla Blažka budeme s demisí vlády co nejdříve ušetřeni a jestliže si jej ODS hodlá ke své škodě ponechat ve vedení, určitě by jej už neměla pouštět na veřejnost.

Politici a to bez ohledu na stranický dres, by rádi policii a státní zastupitelství opět znormalizovali, to je základní poselství těchto zlostných výpadů..