SUPR problém
Jan Bartoň

Boris Šťastný spolu s Janou Bobošíkovou "ladili noty" pro návrat Václava Klause do politiky, a to už do blížících se předčasných voleb na konci října. Podle zprávy z tisku se má strana profilovat jako SUverenita a PRosperita, SUPR Klausovci. Pokud by Václav Klaus s kandidaturou za tuto stranu souhlasil, je Jana Bobošíková podle svých slov připravena vzdát se předsednictví Suverenity a křeslo předsedy předat Klausovi.

Boris Šťastný tvrdí, že ví o dalších bývalých členech ODS, kteří by chtěli přejít do této nové formace. Mimo jiné si ještě dloubl i do Miroslavy Němcové, kterou označil "za příčinu současného rozvratu ODS". Podle ankety u dalšího článku na toto téma by bylo tuto stranu ochotno volit asi 11 % osob, kteří se ankety účastnili. Bylo by však velmi odvážné na základě této čtenářské ankety předvídat, jak by tato formace dopadla u voleb a zda by vůbec překročila práh volitelnosti 5 %.

Sám Václav Klaus hodnotí současnou politickou situaci jako "beznadějnou". Pokud by přeci jenom kandidaturu za formaci SUPR Klausovci přijal, velmi mnoho by riskoval a velmi málo za tento riskantní krok potenciálně získal. Především, případný neúspěch, tj. nedosažení 5 % hlasů odevzdaných ve volbách, by byl pro jeho další politickou dráhu velkým problémem. Ukázalo by se, že poptávka po jeho osobnosti v současné společnosti není vysoká. A, popravdě řečeno, vůbec bych to Václavu Klausovi nepřál. Jeho politická dráha má za sebou řadu odvážných kroků v devadesátých letech, kdy prosadil díky úspěchu ODS ve volbách roku 1992 způsob ekonomické reformy, dokázal se ve složitých jednáních s Vladimírem Mečiarem dohodnout na klidném rozdělení Československé federativní republiky na dva samostatné státy k 1. 1. 1993. Klausova hvězda začala blednout koncem devadesátých let, kdy čelil vzpouře svých stranických kolegů na čele Rumlem a Pilipem, což vedlo k pádu jeho vlády a k prvním předčasným volbám na jaře roku 1998.

Ani čtyři roky opoziční smlouvy ODS a Klausovi zvláště neprospěly. Uzavřel sice se Zemanem dohodu o změně volebního systému do poslanecké sněmovny s více většinovými prvky výměnou za dohodu o vzniku krajského uspořádání. Kraje nám zůstaly (bohužel, dodávám), zatímco zákon o volbách zrušil Ústavní soud. Po porážce od ČSSD vedené v té době již Vladimírem Špidlou Klaus rezignoval na předsedu ODS a začala éra Mirka Topolánka. Během ní se Klaus od ODS stále více distancoval a poté se dokonce vzdal funkce čestného předsedy. Poslední roky v pozici prezidenta už neměl pro ODS nic než tvrdou kritiku. Jeho možný návrat do ODS jsem od počátku považoval za prakticky vyloučený a vývoj mi dává za pravdu.

Budu překvapen, pokud se Klaus do podzimního volebního klání skutečně aktivně zapojí. Jeho volební strana může získat hlasy skalních příznivců Václava Klause a částečně i od některých bývalých voličů ODS. Zda to bude stačit na dosažení 5 % ze všech odevzdaných hlasů ve volbách, si zdaleka nejsem jist. Pokud by se to i podařilo, bude pro Klause role vůdce přehlížené parlamentní menšiny stačit? Nebo snad počítá s tím, že by ho Miloš Zeman navzdory svým nedávným prohlášením nakonec přeci jenom jmenoval premiérem? To už je hodně přitažené za vlasy. Uvidíme!

Stejně aktuální, jako staré

Stejně aktuální, jako staré noviny.

___________________________________________________________________________________