fejeton

Castaldo

Pavel Landa

Na pultech členů Amatérského symfonického orchestru se objevily zažloutlé noty pojmenované po rodilém Rakušanovi, který žije dodnes v paměti díky ve světě stále hranému, velmi pěknému, svižnému pochodu, jehož autor se narodil před 160 lety. Ale nepřeskakujme.

Úplatek, nebo provize?

Pavel Landa

Všechno to začalo zmínkou o alergii psů, kterou zvěrolékař doktor Žaket označil za epochální objev, jehož geniální autor by zasluhoval přinejmenším Nobelovu cenu, jelikož přivodil našemu veterináři konečně nějaké větší peníze.

Tenkrát v Moskvě

Pavel Landa

Nahoře před vstupem do stanic moskevského metra tenkrát postávali podivní mužští jak vypadlí z Dostojevského románů, dívali se na mne vyzývavě a cvrnkali si ukazováčkem do krku kousek pod pravou čelistí.

Psí život?

Pavel Foltán

No, řekni sama, paničko. Co to je za výběh, těch jejich 500 metrů? Kerej henten oný "perimetr" jim to měřil? No, asi "podle sebe soudím tebe".  To je leda tak pro ty navoněný plyššáččky těch bafuňářskejch pipinek. Ale nic pro pořádnou poctivou nefalšovanou bojovou amazonku. A co teprve barváři, anebo honiči, chrti, a další atleti?! A pak, že na velikosti nezáleží.

Sólo

Pavel Landa

Pokud existuje nějaká orchestrální pohroma, pak je to takzvaná scénická hudba.  Není to ani opereta, ani muzikál, jenom se prostě k nějaké činohře přilepí třeba malinkatý hudební úvod, sem tam popěveček, nenáročný taneček, sborové finále nakonec a výsledek je scénická hudba.

Mapy lžou

Pavel Landa

 „Představte si dámské sprchy v domově důchodců a v nich samé potetované babičky“ představoval si k úžasu štamgastů nepříliš vzdálenou budoucnost vinárník pan Troníček. Představa zástupu nahých potetovaných seniorek ho prý děsí ve snech. A zjevuje se mu prý i jedna bývalá ministryně.

Tosseliho serenáda

Pavel Landa

„Pamatuji si, jak se hasičům nesmělo říkat hasiči, ale požárníci, a policajtům ne policajti, nýbrž příslušníci, protože jinak měl z toho člověk mrzutosti,“ vzpomínal zvěrolékař doktor Žaket (viola) s krátkým doutníčkem v ruce. „Dneska máme totéž s cikánama,“ dodával. „Těm se zas teďko musí říkat Romové, protože jinak byste byl rasista, darebák a bůhvíco ještě.“

Americká pohádka

Pavel Landa

Pan Polák (violoncello) se vrátil z dlouhého výletu do Ameriky. Dcera a zeť ho pozvali k nim domů, do Texasu, do Dallasu, který není hlavním městem toho bohatého státu, jak se mnozí domníváme, ale stejně stojí za vidění. Pan Polák poznal Texasany, takže už ví, že své klobouky nikdy nesundávají z hlavy, jelikož v nich nejspíš i spí.

Ze zkoušky orchestru (5)

Pavel Landa

 „Počkejte, pane doktor,“ ohradila se bába Boublíková, mediální partnerka pana starosty, takto obecní drbna. „To nejsou žádný fakta! To se moc mejlíte. Vůbec ne. Kdepak fakta. To se dovopravdy stalo!“

Ze zkoušky orchestru (4)

Pavel Landa

 V souvislosti s plánovanou a prý dokonce placenou účastí na slavnosti v jakémsi západočeském městě nacvičuje Amatérský symfonický orchestr krom jiného také hymnu Spolkové republiky Německo. Kdekomu ta hudba něco připomíná, takže o rešerši byl požádán zvěrolékař a violista doktor Žaket, kterého zeť vybavil internetem.

Syndikovat obsah

___________________________________________________________________________________