recenze
Boží pravda zvítězí
06.02. 2015
Josef Mlejnek
Je podivuhodné, jaký zájem široké veřejnosti vyvolala kniha Miloše Doležala o umučeném katolickém knězi Josefu Toufarovi a o „číhošťském zázraku“. Jako bychom dnes zemřít měli. Navíc kromě čtenářského zájmu inspirovala zhruba dva roky po svém prvním vydání už k druhému scénickému opusu. Po opeře Aleše Březiny Toufar z roku 2013 měla letos v lednu premiéru inscenace Alžběty Michalové a Barbary Herzové z tvůrčí platformy DOK.TRIN Zpráva o zázraku (Josef Toufar).
Krvelačnost i autocenzura médií
02.02. 2015
František Schilla
Přednost mívají krvavé záběry dopadů kriminality vůči lidem „zámožným“ („well-off“) ze strany „chudých vrstev nebo menšin“. – Takto formuluje ředitelka zpráv požadavek externímu fotoreportérovi v losangeleské komerční televizi ve filmu z prostředí komerčních médií Slídil (Nightcrawler) amerického režiséra Dana Gilroye.
Faust ztracený a zachráněný
09.01. 2015
Josef Mlejnek
Divadlo F. X. Šaldy uvedlo na komorní scéně Malého divadla dramatizaci klasického Goethova díla Faust v režii uměleckého šéfa Ivana Rajmonta. Inscenace však nijak „komorní“ není.
Konvertuj, nebo kušuj?!
27.10. 2014
František Schilla
„Asi budu taky konvertovat … Je to dobré pro kariéru,“ mudruje před zákaznicí losangeleský taxikář s ambicemi scénáristickými v satiře ze světa filmového průmyslu Mapy ke hvězdám (Maps to the Stars). Režisér David Cronenberg, herec Robert Pattison (v roli taxikáře) i další zúčastnění se dušují, že všechny dialogy z filmu byly předtím proneseny „v reálu“…
Mikuláškova spektrální analýza Cizince
08.08. 2014
Josef Mlejnek
Tvůrčí skupina soustředěná kolem Dory Viceníkové a Petra Štědroně se po několika úspěšných sezonách v brněnské Redutě loni přesunula do pražského Divadla Na zábradlí a kromě několika svých úspěšných kusů v pozměněné podobě si s sebou přinesla z minulého působiště svébytný divadelní rukopis a poetiku. To je zjevné i u inscenace Camusova Cizince, poslední premiéry v této sezoně.
Berija, dvojtvářný Janus z Kremlu
25.04. 2014
Josef Mlejnek
Už ve své první knize Novořeč (La Langue de bois, 1987) prokázala Françoise Thomová výjimečnou intuitivní vnímavost vůči sovětskému fenoménu. Od té doby jen v ještě větší míře prohloubila své filosofické a historické pojetí. Velice podrobně se přitom zabývala ruským tiskem, bádáním v archivech a rozborem aktuálních událostí. Její knihy Okamžik Gorbačov (1989) nebo Cíle komunismu (1994) byly v rozporu s tehdy obecně rozšířenými.
Rumunský film – náš vzor?
16.12. 2013
František Schilla
„Než kohout, vůz i husárek / buch bác! letí do kouta,“ líčí báseň Polednice vztekání dítěte … V rumunském filmu Pozice dítěte (Pozitia copilului / Child´s Pose, z roku 2013) odmrští vzdorovitě do kouta jisté nosní kapky syn bezmála čtyřicetiletý. Marně mu matka vysvětluje, že běží přesně o ty kapky, pro které ji poslal – jenomže ve verzi „forte“, tedy verzi s daleko silnějším účinkem …
Pravé velikosti nabýváme na kolenou
04.10. 2013
Josef Mlejnek
Nastal čas ohlédnout se za první várkou knih o novém papeži Františkovi, které docela rychle doputovaly na české pulty.
Po zvolení Josepha Ratzingera papežem před osmi lety označil věhlasný francouzský historik Alain Besançon v komentáři věnovaném situaci katolické církve za jedno z klíčových rozhodnutí Jana Pavla II. jmenování svého pozdějšího nástupce do čela Kongregace pro učení víry.
Když klejete, nekoktáte!
24.05. 2013
Josef Mlejnek
O oscarovém filmu Králova řeč (2010) se můžeme dočíst, že byl natočen podle prý neuvěřitelné „skutečné události“, což je nemístná a poněkud zavádějící zkratka. Britsko-americký dramatik David Seidler, autor filmového scénáře, napsal svůj text nejprve jako divadelní hru, ta však byla dána do oběhu až v roce 2012. Nejde tedy, jak by se při současné inflaci podobných počinů mohlo zdát, o scénický remake původně filmového díla.
O odpovědnosti umělce – Maritain aktuální po padesáti letech
18.01. 2013
Josef Mlejnek
Francouzský filosof Jacques Maritain (1882–1973) pocházel z francouzských liberálně protestantských vyšších kruhů: byl vnukem významného politika druhého císařství Julesa Favra, který podepisoval po bitvě u Sedanu v roce 1870 Bismarckovi potupnou francouzskou kapitulaci

___________________________________________________________________________________