recenze

Divadlo a stáda bez pastýře

Josef Mlejnek

V posledním desetiletí se v Městském divadle Brno stalo již tradicí, že novou sezonu tu zahajují inscenace režisérky Hany Burešové a dramaturga Štěpána Otčenáška. Z jejich spolupráce s tamním profesionálně velice silným a zdatným ansámblem vzcházejí pozoruhodná scénická díla, která většinou patří k vrcholům toho, co se během roku odehraje v celém českém divadle.

Alkohol, ruština a domácí násilí v povedené hře

Josef Mlejnek

V Divadle v Celetné mělo minulou sobotu premiéru scénické zpracování úryvku z Dostojevského románu Zločin a trest a jeho povídky Něžná pod zastřešujícím názvem Něžná je noc - v režii a úpravě mladého režiséra Patrika Hartla. První část tvoří monolog bývalého úředníka Semjona Marmeladova, který se vyhrabe zpod „člunu na Něvě“, kde pětkrát po sobě přenocoval, zahání u stolu kocovinu dalším pitím a líčí při tom chmurnou rodinnou historii.

Kardinální kardinál?

Milan Rohler

Snad už nebudeme muset slyšet a číst, že „kardinál je nejvyšším představitelem katolické církve u nás“ a podobné nesmysly.  Pomoci by měl  Slovník církevního práva, který právě vydalo pražské nakladatelství Grada.

Autoři, vysokoškolští učitelé Jiří Rajmund Tretera a Záboj Horák, prokázali své pedagogické zkušenosti: jednotlivé pojmy objasňují co nejvýstižněji, nejstručněji a díky tomu ke snadnému zapamatování. To vše v elegantní grafické úpravě a na pouhých 147 stranách.

Zápas s tzv. stockholmským syndromem

František Schilla

Téma tzv. stockholmského syndromu (kdy oběť, např. rukojmí, cítí vděčnost a jiné kladné emoce vůči pachateli, např. únosci) a zápas s ním se táhne jako červená nit posledním románem Elieho Wiesela Rukojmí, a to na různých úrovních.

Claudel v Dlouhé

Josef Mlejnek

V pražském Divadle v Dlouhé mělo 12. dubna premiéru drama Paula Claudela Polední úděl, jež autor několikrát přepracovával a jež se ve Francii dostalo k divákům až v roce 1948, tedy zhruba čtyřicet let po svém vzniku. Světovou premiéru však mělo v roce 1937 v Praze -čtvrtstoletí předtím, ještě za Claudelova diplomatického působení v Praze, je stihl přeložit do češtiny jeho přítel Miloš Marten

Divadlo Semafor - VOCAĎ POCAĎ

Václav Staněk

S velkým otazníkem jsem šel do Semaforu na premiéru představení (rodiny Stirských) VOCAĎ POCAĎ ANEB ZUZANA MÁ ZEBRU DOMA. Vím, že Zuzana Stirská je fenomenální (a nedoceněná) zpěvačka s obrovským hlasovým rozsahem, s kterým pracuje opravdu mistrně. Ale jaká to bude herečka? Nepůjde o exhibici muzikálních schopností rodinného (jak jinak) než hudebně laděného klanu, jehož muzikálnost bude „kazit“ jen otec Bernie svou milou češtinou, z které čiší, že není jeho mateřským jazykem?

Touha letět předaleko aneb Pičung

Josef Mlejnek

Před nějakými patnácti lety jsem napsal o představení bratislavského divadla Stoka, jehož název si už nepamatuji, do česko-slovenského týdeníku Mosty, že se v představení herci předháněli, kdo řekne víckrát kokot nebo piča. Frekvence těchto a podobných slov mi tehdy přišla nadbytečná. Starosvětsky prudérní šéfredaktorka časopisu Soňa Čechová, dej jí Pánbůh nebe, můj text tehdy ovšem zcenzurovala, a tak se čtenáři mohli dočíst, že se herci předháněli v tom, kdo víckrát řekne nějaké neslušné slovo.

Nečisté ctižádosti

Josef Mlejnek

V krátké době se v Brně objevuje další z děl slavného amerického filmového tvůrce středoevropského původu Billyho Wildera v divadelním zpracování. Po muzikálovém přepisu snímku Někdo to rád horké je to rovněž slavný - byť nepoměrně méně, alespoň u nás - Sunset blvd (Setmělý bulvár) z roku 1949. Ten se v devadesátých letech dočkal rovněž muzikálové podoby, ale u divadelní adaptace, která měla v Redutě premiéru pod názvem Hvězda stříbrného plátna, nejde o pouhý remake.

Kontaktní zvířátka do Noemovy archy

Josef Mlejnek

Trojice komiků a také autorů z americké Reduced Shakespeare Company pojednala už pomalu před čtvrtstoletím v dvouhodinovém „výcucu“ dílo Williama Shakespeara. Po velkém úspěchu se dokázal stejný team podobným způsobem vypořádat i s úplnými dějinami Ameriky. Když se svým Shakespearem hostovali v polovině devadesátých let ve Svaté zemi, vnukli jim prý jejich izraelští přátelé (ti arabští, přesněji muslimští asi těžko) myšlenku, že by se mohli do třetice pokusit rozlousknout ještě tvrdší oříšek, jakým bezesporu je svatá kniha knih neboli Bible.

Zapálená svíce na kanystru s benzínem

Josef Mlejnek

V Činoherním klubu se v posledních letech zaměřili na inscenace mimořádně plodného současného irského dramatika a filmaře Martina McDonagha. V lednu letošního roku zde měla premiéru už jeho třetí hra s názvem Ujetá ruka, která se navíc po své světové premiéře v loňském roce na Broadwayi u nás objevuje přímo v rekordně krátkém čase. Přeložil a zrežíroval (si) ji Ondřej Sokol.

Syndikovat obsah

Uložit

Uložit