Národní galerie

Politiky dosazený Jiří Fajt: „Politika do Národní galerie nepatří!“

Jana Dědečková

Ve výkladovém slovníku jsem kdysi našla krásný příklad, vysvětlující význam jednoho slova, jímž Židé obohatili mnohé evropské jazyky: chucpe je, když ten, koho soudí za vraždu rodičů, žádá soud, aby byl k němu shovívavý, protože je sirotek. Když jsem 25. července 2013 v Lidových novinách zahlédla titulek „Politika do Národní galerie nepatří,“ pokračující v textu větou „soudí kunsthistorik Jiří Fajt,“ pochopila jsem ovšem, že designovaný generální ředitel Národní galerie v Praze dokáže dát slovu chucpe nový rozměr.

Národní galerie a Jiří Fajt – zoufalí muži dělají zoufalé věci...

Jana Dědečková

Hned několik čtenářů mě včera odpoledne upozornilo na rozhovor, který pod názvem Jiří Fajt: Nevím, že by někdo zpochybňoval moji kvalifikaci (ZDE) připravil Fajtův věrný propagandista Peter Kováč. Přečetla jsem si tento text několikrát a s hrůzou jsem si uvědomila, že má designovaný generální ředitel Národní galerie v Praze Jiří Fajt ve veřejném prostoru strašlivého nepřítele – Jiřího Fajta. Tolik věci na sebe ve vzteku vyžvanit naráz, to je umění. 

K Národní galerii v Praze: je nutné obnovit prestiž ministerstva kultury

Jana Dědečková

Směšnost české politické scény začíná dosahovat netušených rozměrů. Odlétala jsem na Ibizu 29. června 2013 netušíc, že se ještě i ve Španělsku budu muset zabývat Národní galerií v Praze. Předpokládala jsem automaticky, a jistě jsem s tímto názorem nezůstala osamocena, že po samovolném rozpadu grémia, které si ministryně kultury najmenovala, aby jí pomohlo „vybrat“ nového generálního ředitele Národní galerie v Praze, a po uplynutí doby, kterou paní Hanáková sama vymezila své setrvání v úřadě, ji už ani nenapadne někoho do čela této významné národní instituce jmenovat.

Národní galerie v Praze: o zákulisních praktikách Jiřího Davida, Noemi Smolik a o naléhavé potřebě pravidel

Jana Dědečková

Někdy kolem 6. nebo 7. června 2013 ke mně začaly docházet z nejrůznějších míst od Bratislavy přes Brno až po Plzeň a Cheb zprávy o jakémsi hanopisu, který prý sepsali Jiří David a Noemi Smolik proti jednomu ze tří uchazečů o post generálního ředitele Národní galerie v Praze, Markovi Pokornému. Kdykoliv jsem ovšem žádala o text nebo odkaz, rozhostilo se buď ponuré mlčení, nebo přišla odpověď, že mezitím byl problematický příspěvek stažen a že tedy není vhodné s ním polemizovat.

Temné pozadí zápasu o Národní galerií: Jiří Fajt by měl ve vlastním zájmu raději mlčet

Jana Dědečková

Tento článek v úctě připisuji mgr. Aleně Hanákové, ministryni kultury České republiky, a jejímu ekonomickému náměstkovi ing. Martinu Sankotovi, Ph.D.

Národní galerie v Praze: co vlastně potřebuje?

Jana Dědečková

Dnes večer se již podruhé sejde komise, která má ministryni Aleně Hanákové pomoci při hledání nového generálního ředitele Národní galerie v Praze. V úterý, a to relativně pozdě, se přitom komise schází z důvodu nadmíru bizarního: její člen Karel Srp by už ve středu na zasedání přijít nemohl, neboť musí odletět do Basileje na veletrh umění Art Basel, který začíná ve čtvrtek.

Stíny nad Národní galerií: nezapomínejme na „Třeštíkova“ Picassa!

Jana Dědečková

Současné počínání ministerstva kultury ve věci Národní galerie v Praze zdánlivě postrádá logiku. Na rozdíl od jiných institucí, naposledy Národního divadla, nevyvolalo odvolání jejího generálního ředitele Vladimíra Rösela žádné negativní reakce. Zvnějšku to vypadá, že instituce až na omezení daná záplavami (ZDE) funguje normálně.

Přesto se ministryně kultury Alena Hanáková rozhodla pro značně nestandardní krok. Na zítřek svolala první schůzku podivně sestavené – viz můj článek na toto téma a odkazy v něm obsažené (ZDE) – komise, která by jí měla poradit s výběrem nového generálního ředitele Národní galerie v Praze.

Národní galerie, Meda Mládková a Jiří Fajt: další pokus, jak obejít řádné výběrové řízení

Jana Dědečková

Shodou okolností právě v den, kdy jsem upozornila na pokus Jiřího Fajta o spolupráci s firmou Diag Human  (ZDE), vydala Meda Mládková v MF DNES (přepis ZDE) oslavnou ódu na velkého evropského kurátora. Na první pohled to vypadá jako báječná přímluva: Jiří Fajt s Museem Kampa nikdy nespolupracoval, jeho odborný zájem směřuje někam zcela jinam než sběratelské aktivity paní Medy, a mohlo by se tedy zdát, že tu ani nemůže být nějaký utilitární zájem, který by slavnou sběratelku motivoval.

Europa Jagellonica v evropském kontextu: Jiří Fajt a Diag Human

Jana Dědečková

Nejen knihy, ale ale také články mívají své osudy. Následující text jsem měla prakticky dopsaný několik dní před nečekaným odvoláním ing. Vladimíra Rösela z postu generálního ředitele Národní galerie v Praze. Chtěla jsem si jen ověřit některé detaily a především si nechat vysvětlit od zasvěcených, v tomto případě od právníků, problematiku imunity dočasně zapůjčených uměleckých děl před zabavením („Immunity from Seizure“), složitou nejen pro laika. Nespěchala jsem s tím, protože se věc nezdála nijak naléhavá. Vlastně jsem jen chtěla uzavřít problematiku, kterou jsem začala rozkrývat v souvislosti s výběrem Jany Šorfové do čela GASKu. Tak se stalo, že mě vývoj události předběhl. Na druhou stranu nenadále dodal mému pátrání na aktuálnosti. Ostatně, posuďte sami.

GASK: Reakce na rozhovor J. Fajta pro Kutnohorský deník ze dne 12. 10. 2012


Vzhledem ke skutečnosti, že i po skončení návštěvnicky velmi úspěšného projektu Europa Jagellonica má pan Fajt potřebu se vyjadřovat k nekompetentnosti řízení celého projektu ze strany GASKu, nezbývá nám než se k této situaci také vyjádřit. Záměrně jsme tak dosud neučinili, abychom význam této výstavy a vynaložené práce nezastínili malichernými mediálním šarvátkami.

pozn. K tématu se vrátím příští týden. JD

Syndikovat obsah

Uložit

Uložit