Národní galerie

Národní galerie rok a půl poté: Veletržní palác od Batlinera k Pištěkovi

Jana Dědečková

Nechtěla jsem se poslední dobou vyjadřovat k dění v Národní galerii, které jsem v uplynulých letech věnovala velkou pozornost. Pro posouzení podstatných změn takto velké a dlouhodobě plánující instituce je totiž zapotřebí minimálně jednoho, ale spíše dvou let, aby byly vidět reálné výsledky, za které nese odpovědnost současné vedení. 

První rok bez Milana Knížáka

Hana Šauerová

Právě před rokem jmenoval, dnes již za majetkové nesrovnalosti odvolaný ministr kultury Jiří Besser do vedení Národní galerie ekonoma Vladimíra Rösla, který tak po dvanácti letech vystřídal ve vedení Milana Knížáka. Celé výběrové řízení, jehož prvním iniciátorem byl Besserův předchůdce Václav Riedelbauch, bylo od počátku vyvoláno občanskou iniciativou „Čas na změnu“, která se několik let snažila o sesazení Milana Knížáka z vedení galerie.

Ostrovy odporu - odpad globalizace

Hana Šauerová

Již zcela pod taktovkou nového vedení otevřela počátkem března Národní galerie dlouho očekávanou výstavu současného českého umění: „Ostrovy odporu. Mezi první a druhou moderností 1985 – 2012“.

       Výstava zabírající dvě patra Veletržního paláce má být mimořádně komplexní a zasvěcený pokus o zhodnocení českého postmoderního umění posledních dvou desetiletí. Národní galerie hostí projekt, na kterém pět let pracovalo Vědecko – výzkumné pracoviště Akademie výtvarných umění. Výběr téměř dvou stovek exponátů sedmdesáti autorů ovšem prezentuje jen výrazně omezenou selekci, jíž kurátoři, manželé Ševčíkovi a Edith Jeřábková, vysvětlují zájmem o ta díla, která zásadně ovlivnila české umění první dekády našeho století.

O Národní galerii, GASKu a názorových veletočích Jiřího Fajta

Jana Dědečková

     Česká výtvarná scéna se svou dramatičností poslední dobou téměř vyrovná té politické. Po dlouhé době však není středem pozornosti dění kolem Národní galerie v Praze, i když ani ono nepostrádá různé záhadné zákruty, ale vývoj jedné soukromé války v kutnohorské jezuitské koleji, respektive  v Galerie Středočeského kraje, známější pod zkratkovým slovem GASK.

Národní galerie: pokus o kvadraturu kruhu (a Rathovo čarování s Picassem jako bonus)

Jana Dědečková

Loni koncem října jsem se musela zasmát výkladu Václava Havla, jak Milan Knížák nemá co dát do Veletržního paláce a proto chce nechat z Moravského Krumlova přivézt do Prahy Muchovu Slovanskou epopej (ZDE). Svým článkem jsem tehdy chtěla naznačit, že by si politici měli ověřovat alespoň základní fakta, když už cítí nutkání vyjadřovat se k záležitostem, které zrovna nejsou jejich parketou. Václav Havel je však – i když tu a tam hlásá nesmysly - alespoň kultivovaný starý pán ve srovnání s hejtmanem Davidem Rathem, jemuž zjevně zákony této země ani etická pravidla mnoho neříkají.

Národní galerie v Praze: hledá se honák pro dvouhlavé tele...

Jana Dědečková

  Čím déle se zabývám Národní galerií v Praze, tím zřetelněji pozoruji jednu věc: dobrého ředitele pro ni prakticky nalézt nelze. Důvod je evidentní: v roce 1942 byla k tehdejší čerstvě postátněné Obrazárně Společnosti vlasteneckých přátel umění, v té době působící pod oficiálním názvem Českomoravská zemská galerie, rozhodnutím zastupujícího říšského protektora Kurta Daluege přičleněna někdejší Moderní galerie, .....

Co v plagiátorské aféře Jany Šorfové dosud nezaznělo: projekty Národní galerie a GASKu – podobnost vskutku náhodná?

Jana Dědečková

Víc než diskrétním způsobem vypsal středočeský hejtman David Rath 21. prosince 2010 na webových stránkách svého úřadu konkurz na ředitele či ředitelku GASKu. Uzávěrka přihlášek byla za pouhé tři týdny, 11. ledna 2011. Už 18. ledna 2011 pak zasedala výběrová komise, v níž vedle dvou zástupců krajského úřadu a dosavadního ředitele GASKU Jana Třeštíka, který vzápětí vyvolal pozornost veřejnosti svou pašeráckou kauzou, (ZDE a ZDE) usedli renomovaní historici umění Milena Bartlová, Jiří Fajt a Karel Srp.

Národní galerie: konkurz opět ve slepé uličce

Jana Dědečková

Ministr kultury Jiří Besser udělal ve středu 13. dubna 2011 po několika měsících ve věci Národní galerie velmi rozumnou věc: odtajnil výběrovou komisi a oficiálně potvrdil jména přihlášených. Ukázalo se, že i nepotvrzené zprávy mívají v Čechách přinejmenším v odborných kruzích ke skutečnosti často velice blízko: ...

Výběrové řízení na generálního ředitele Národní galerie: tajemství čtvrté obálky - Besserova divoká karta?

Jana Dědečková

Dostala jsem zvláštní e-mail, který se týkal mého posledního článku o výběrovém řízení na generálního ředitele Národní galerie v Praze (ZDE). „Tentokrát jste s tím konkurzem na ředitele NG vedle oba, nejen Jiří David, ale i vy, paní Dědečková,“ napsal mi čtenář, který se podepisuje Josef Klanec a na stejné jméno má  i schránku elektronické pošty. Jenže Josef Klanec je, jak jsem se ujistila, pouze literární postava z jedné starší české detektivky.

Národní galerie: přátelé z Palachova náměstí znovu v akci!

Jana Dědečková

 Necelý rok uplynul od zmanipulovaného výběrového řízení na generálního ředitele Národní galerie v Praze (zpravodajství Virtually k tehdejším událostem ZDE). Jaro je tu a další ministr kultury znovu hledá osobnost, která by byla schopna zastávat tuto důležitou funkci. Taková věc se samozřejmě nemůže obejít bez dalšího dopisu Jiřího Davida (ZDE). Protože jsem se už letos 3. března podrobně zabývala otázkou, proč by měl Národní galerii řídit odborník (ZDE), mohu se teď v krátkosti věnovat i pozoruhodnému textu pana Davida.

Dokument: Jiří David píše ministerstvu kultury

Syndikovat obsah

Uložit

Uložit