Národní galerie

Národní galerie v Praze: konkurz na ředitele zrušen, jak dál? (5. a prozatím závěrečná část)

Jana Dědečková

Necelé dva týdny po ukončení nedůstojné frašky s výběrovým řízením na generálního ředitele Národní galerie, vypsaným koncem letošního února, jmenoval 25 srpna 2010 ministr kultury Jiří Besser svůj nový poradní sbor s oficiálním názvem Komise ministra kultury pro otázky galerií zřizovaných MK,  jehož složení je (ZDE). Nutno říci, že postupoval uvážlivěji a kvalifikovaněji než jeho předchůdci, když trval na zachování kompetenčního principu při jmenování členů této komise, o čemž vypovídá i „obecný algoritmus koncipování poradního orgánu,“  na jehož základě byla komise ustavena.

Národní galerie v Praze: konkurz na ředitele zrušen, jak dál? (4. část)

Jana Dědečková

Minule jsem popsala a doložila systematickou manipulaci veřejným míněním, (ZDE) za kterou od počátku, tj. nejméně od roku 2008 stáli zejména Jiří Fajt, Peter Kováč a manželé Machaličtí. Jejím cílem bylo přesvědčit neinformované publikum, že Národní galerie v Praze neplní účel, pro který je zřízena, a stává se provinciální institucí v mezinárodní izolaci.

Národní galerie v Praze: konkurz na ředitele zrušen, jak dál? (3. část)

Jana Dědečková

Ještě dlouho potrvá, než bude možné objektivně zhodnotit klady a zápory působení Milana Knížáka v Národní galerii. Jsem přesvědčena, že vhodná chvíle nenastane dřív než deset let po jeho odchodu z čela této instituce, protože nejbližší nástupci se vůči němu budou zcela jistě vymezovat. Může se stát, že budou ve svých názorech stejně nestálí jako Lenka Lindaurová, která 30. června 1999 vítala na stránkách MF DNES Knížáka při jeho nástupu do funkce generálního ředitele Národní galerie slovy: ........

Národní galerie v Praze: konkurz na ředitele zrušen, jak dál? (část 2.)

Jana Dědečková

Původně jsem měla v úmyslu napsat na téma Národní galerie v Praze už jen dvě krátké glosy o požadavcích, které měli na jejího generálního ředitele aktivisté kolem petice Čas na změnu I. a II. a o tom, jaká by měla být jeho profesní charakteristika z hlediska veřejné správy. Mezi oběma představami je totiž propastný rozdíl způsobený tím, že před bezmála sedmdesáti lety byly v předchůdkyni dnešní Národní galerie sloučeny dvě značně odlišné instituce.

Národní galerie v Praze: konkurz na ředitele zrušen, jak dál?

Jana Dědečková

Od února probíhající výběrové řízení na generálního ředitele Národní galerie v Praze skončilo. Současný ministr kultury navíc při jeho zrušení slíbil, že bude při vypsání nového konkurzu na tuto pozici postupovat uvážlivěji a systematičtěji, než jeho předchůdce. Zdálo by se tedy, že lze na poněkud trapné okolnosti, které provázely pokus o dosazení předem vybraného zástupce skupiny výtvarníků a teoretiků kolem pražské VŠUP do čela Národní galerie, s klidem zapomenout. Nemyslím si, že by to bylo moudré.

Kauza Národní galerie: omluva Milanu Kreuzziegerovi

Jana Dědečková

V článku Národní galerie: Notoričtí petenti uprostřed léta jsem v pátek 23. července 2010 uvedla:  „Jeden z podepsaných historiků umění, Milan Kreuzzieger, nedávno definitivně prohrál s Národní galerií v Praze pracovněprávní spor.“ Vzápětí mne pan Milan Kreuzzieger upozornil, že tato informace není pravdivá, neboť soudní spor mezi ním a Národní galerií v Praze dosud nebyl pravomocně rozhodnut. (ZDE)

Jiří David: Lžete, lžete, lžete


Reakce Jiřího Davida na text Národní galerie: notoričtí petenti uprostřed léta

Pani Jano Dědečková,
nechci, ačkoliv bych mohl, hned na úvod použít rétoriku pánů Klause a jeho alter Ega pana Knížáka(jež  zjevně nekriticky obdivujete), kteří by na mém místě řekli asi toto:
kdo jste, Vás neznám, nebudu se s Vami vůbec bavit.

Pravdou je, že Vás skutečně neznám, ale lze si Vás stále  ještě najít na Googlu.

Národní galerie: notoričtí petenti uprostřed léta

Jana Dědečková

Notorickým petentům je třeba neustále opakovat, že éra Milana Knížáka v Národní galerii je u konce. Milan Knížák by patrně udělal lépe, kdyby datum svého odchodu stanovil např. na 31. prosince letošního roku, protože by tak vzal podobným peticím vítr z plachet, ale jeho odchod z vedení Národní galerie se tak jako tak neodvratně blíží. Zásadní otázkou v současnosti není, kdo a kdy se stane novým generálním ředitelem Národní galerie, ale co se stane s touto jedinečnou institucí po Knížákově odchodu. Národní galerie totiž nutně vyžaduje nový právní rámec své činnosti, stejně jako novou definici svého poslání.

Související články:

Výběrové řízení na generálního ředitele Národní galerie: ryze česká ostuda s lehkým německým nádechem
Jak dosadit ředitele Národní galerie?
Národní galerie a přátelé z Palachova náměstí
Přátelé z Palachova náměstí II. - komedie pokračuje

Budoucnost Národní galerie nesmí být předmětem zákulisních hrátek!

Jana Dědečková

Série článků, kterou jsem věnovala výběrovému řízení na generálního ředitele Národní galerie v Praze (veškeré odkazy ZDE), měla mimořádnou čtenářskou odezvu. Četli ji v redakcích deníků i odborných časopisů, v muzeích a galeriích, na některých pražských vysokých školách i na ministerstvu kultury. Tato vysoká čtenost měla jednoduchou příčinu: internetový deník Virtually pomáhal prolomit v českých poměrech neobvyklé mlčení, které se rozhostilo po zasedání výběrové komise dne 14. dubna 2010.

Přátelé z Palachova náměstí II. - komedie pokračuje

Jana Dědečková

Kolik kostlivců po Jiřím Fajtovi a Jiřím Gregorovi ještě bude muset vypadnout ze skříní na ministerstvu kultury, v Národní galerii i jinde, než bude konečně tato nedůstojná fraška definitivně ukončena? Nejen Jiří Fajt, ale kterýkoliv z účastníků zpackaného výběrového řízení už je nyní jeho průběhem natolik zdiskreditován, že i kdyby byl jmenován ten skutečně nejlepší, bude jeho mandát kdykoliv zpochybnitelný. Proto je jediným rozumným řešením celé výběrové řízení ukončit a začít znovu.

Syndikovat obsah

Uložit

Uložit

Uložit