Necelý rok uplynul od zmanipulovaného výběrového řízení na generálního ředitele Národní galerie v Praze (zpravodajství Virtually k tehdejším událostem ZDE). Jaro je tu a další ministr kultury znovu hledá osobnost, která by byla schopna zastávat tuto důležitou funkci. Taková věc se samozřejmě nemůže obejít bez dalšího dopisu Jiřího Davida (ZDE). Protože jsem se už letos 3. března podrobně zabývala otázkou, proč by měl Národní galerii řídit odborník (ZDE), mohu se teď v krátkosti věnovat i pozoruhodnému textu pana Davida.

Dokument: Jiří David píše ministerstvu kultury

     Málokterá tisková zpráva ministerstva kultury je tak podivná, jako ta z 21. února 2011, v níž paní Eva Tichá vysvětluje (ZDE) překvapené odborné veřejnosti, že „Komise ministra kultury pro otázky galerií zřizovaných ministerstvem kultury se po celou dobu své činnosti věnuje koncepčním otázkám týkajícím se dalšího směřování Národní galerie po vypršení mandátu jejího dosavadního generálního ředitele prof. Milana Knížáka. Nepodílí se na výběrovém řízení na nového generálního ředitele Národní galerie v Praze, které vyhlásilo Ministerstvo kultury 11. 2. 2011.“  Bizarní je na ní především to, že zcela popírá samotný smysl celé komise, ustavené s velkou slávou loni v září.

Nesmyslné tahanice o Slovanskou epopej v těchto dnech dosáhly dalšího dosud nevídaného stupně absurdity, když exprezident Václav Havel pocítil nutkání vyjádřit se k této věci. Podle Lidových novin (18. října 2010 pod názvem Stěhování Epopeje do Prahy je podivný a náhlý manévr, míní Havel – ZDE) prý prohlásil: "Já mám dojem, že Milan Knížák nemá čím smysluplným naplňovat velkou spodní halu Veletržního paláce, že nedovede oslovit nejlepší světové umělce, aby se tam střídaly výstavy, a tak chce situaci řešit tím, že tam bude natrvalo viset tato epopej. Možná to je dohad, a křivdím-li mu, tak se mu omlouvám."  Havlova omluva je sice na místě, ale byla by naprosto zbytečná, kdyby buď o celém podniku něco věděl, nebo se nechal svými poradci alespoň informovat. V obou případech by totiž zjistil, že toto tvrzení je nesmyslné od A do Z.

Minule jsem popsala a doložila systematickou manipulaci veřejným míněním, (ZDE) za kterou od počátku, tj. nejméně od roku 2008 stáli zejména Jiří Fajt, Peter Kováč a manželé Machaličtí. Jejím cílem bylo přesvědčit neinformované publikum, že Národní galerie v Praze neplní účel, pro který je zřízena, a stává se provinciální institucí v mezinárodní izolaci.