Národní galerie

Kauza Národní galerie: omluva Milanu Kreuzziegerovi

Jana Dědečková

V článku Národní galerie: Notoričtí petenti uprostřed léta jsem v pátek 23. července 2010 uvedla:  „Jeden z podepsaných historiků umění, Milan Kreuzzieger, nedávno definitivně prohrál s Národní galerií v Praze pracovněprávní spor.“ Vzápětí mne pan Milan Kreuzzieger upozornil, že tato informace není pravdivá, neboť soudní spor mezi ním a Národní galerií v Praze dosud nebyl pravomocně rozhodnut. (ZDE)

Jiří David: Lžete, lžete, lžete


Reakce Jiřího Davida na text Národní galerie: notoričtí petenti uprostřed léta

Pani Jano Dědečková,
nechci, ačkoliv bych mohl, hned na úvod použít rétoriku pánů Klause a jeho alter Ega pana Knížáka(jež  zjevně nekriticky obdivujete), kteří by na mém místě řekli asi toto:
kdo jste, Vás neznám, nebudu se s Vami vůbec bavit.

Pravdou je, že Vás skutečně neznám, ale lze si Vás stále  ještě najít na Googlu.

Národní galerie: notoričtí petenti uprostřed léta

Jana Dědečková

Notorickým petentům je třeba neustále opakovat, že éra Milana Knížáka v Národní galerii je u konce. Milan Knížák by patrně udělal lépe, kdyby datum svého odchodu stanovil např. na 31. prosince letošního roku, protože by tak vzal podobným peticím vítr z plachet, ale jeho odchod z vedení Národní galerie se tak jako tak neodvratně blíží. Zásadní otázkou v současnosti není, kdo a kdy se stane novým generálním ředitelem Národní galerie, ale co se stane s touto jedinečnou institucí po Knížákově odchodu. Národní galerie totiž nutně vyžaduje nový právní rámec své činnosti, stejně jako novou definici svého poslání.

Související články:

Výběrové řízení na generálního ředitele Národní galerie: ryze česká ostuda s lehkým německým nádechem
Jak dosadit ředitele Národní galerie?
Národní galerie a přátelé z Palachova náměstí
Přátelé z Palachova náměstí II. - komedie pokračuje

Budoucnost Národní galerie nesmí být předmětem zákulisních hrátek!

Jana Dědečková

Série článků, kterou jsem věnovala výběrovému řízení na generálního ředitele Národní galerie v Praze (veškeré odkazy ZDE), měla mimořádnou čtenářskou odezvu. Četli ji v redakcích deníků i odborných časopisů, v muzeích a galeriích, na některých pražských vysokých školách i na ministerstvu kultury. Tato vysoká čtenost měla jednoduchou příčinu: internetový deník Virtually pomáhal prolomit v českých poměrech neobvyklé mlčení, které se rozhostilo po zasedání výběrové komise dne 14. dubna 2010.

Přátelé z Palachova náměstí II. - komedie pokračuje

Jana Dědečková

Kolik kostlivců po Jiřím Fajtovi a Jiřím Gregorovi ještě bude muset vypadnout ze skříní na ministerstvu kultury, v Národní galerii i jinde, než bude konečně tato nedůstojná fraška definitivně ukončena? Nejen Jiří Fajt, ale kterýkoliv z účastníků zpackaného výběrového řízení už je nyní jeho průběhem natolik zdiskreditován, že i kdyby byl jmenován ten skutečně nejlepší, bude jeho mandát kdykoliv zpochybnitelný. Proto je jediným rozumným řešením celé výběrové řízení ukončit a začít znovu.

Národní galerie a přátelé z Palachova náměstí

Jana Dědečková

Podrobnější zkoumání zpackaného výběrového řízení na nového generálního ředitele Národní galerie (podrobnosti ZDE a ZDE) přináší stále nové a zajímavější souvislosti. Tak například: Michal Stehlík a Jiří Fajt spolu nesedí jenom ve správní radě Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze, ale také ve vědecké radě Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. To je rozumné a úsporné řešení, neboť obě školy na Palachově náměstí těsně sousedí, a tak to pánové nemají k reciproční výpomoci daleko.

Jak dosadit ředitele Národní galerie?

Jana Dědečková

Nyní vycházejí najevo podstatné spojitosti mezi pěti členy komise, kteří se pokusili výběrové řízení neregulérním způsobem ovlivnit. Ve skutečnosti jsou dva z těchto pěti členů komise, Michal Stehlík a Radek Špicar, kolegy (respektive podřízenými) údajného vítěze výběrového řízení Jiřího Fajta ve správní radě Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze – VŠUP. Správní rada VŠUP jmenovitě:

Výběrové řízení na generálního ředitele Národní galerie: ryze česká ostuda s lehkým německým nádechem

Jana Dědečková

Když před časem sestavil ministr kultury reprezentativní komisi dvanácti ctihodných žen a mužů, jimž dal za úkol, aby mu doporučili nejvhodnějšího uchazeče na post generálního ředitele Národní galerie v Praze, zdálo se, že se blýská na lepší časy. Zkušenější lidé už tehdy upozorňovali na přílišné utajení: nikdo nesměl vědět, kdo se přihlásil do výběrového řízení, nikdo neměl znát hodnotící kritéria, jimiž se komise bude řídit, nikdo neměl znát postup komise při hlasování.

Syndikovat obsah

Uložit

Uložit