Moudrost lidového přísloví mi vlastní zkušenost natolik vrchovatě potvrdila, že před nadcházejícími volbami do sněmovny PČR se o ni nemohu nepodělit.

Před časem do mojí advokátní kanceláři v Praze vpadlo „komando“ Obvodního soudu pro Prahu 10. Šest exekutorů, dva policisté a dva příslušníci Justiční stráže. Veškeré kancelářské vybavení oblepili nálepkami „EXEKUČNĚ ZABAVENO dne 11.7.2007“. Pro pohledávku 200.000 Kč „zpravomocněnou náhradním doručením“.

Někde na internetu jsem narazil na blog pana ministra Peciny. Tam se přihlásil k tradici levicových socialistických ekonomů, kterou tady udržují téměř všechny politické partaje, ale ta Pecinova zvlášť výrazně. Jejich základní tezí je, že „naše civilizace je založena na spotřebě“ a za tím účelem, protože „potřebujeme stimulovat vlastní poptávku“ je nutno prostřednictvím socialistických politiků vzít zisky „bohatým, zámožným podnikatelům, manažerům s vysokými platy, majitelům firem“.

Ono je to zatím nepravomocný, ale hlava mi to nebere. Proč by ten soudce Berka měl jít do basy, když já mám tolik rozsudků, proti kterým je opravným prostředkem jen emigrace, že mnou zažití konkurzní soudci mohou krást, podvádět, zkreslovat účetnictví a neplatit daně nebo se na těch konkurzním spisem dokumentovaných trestných činech účastnit, protože proti jejich jednání je jediný možný opravný prostředek a tím je odvolání někdy po dlouhých mnoha letech, kdy škody jsou promlčeny, proti konečné zprávě, kterou podle jiného zákon vykládajícího neopravitelného rozhodnutí nelze schválit a tudíž se ani proti ní odvolat.

Jako by mi chtěl dát příležitost, abych ještě lépe odůvodnil svou kritiku jeho komentátorského stylu a úrovně, vydal Petr Uhl v Právu z 6.dubna 2010 pod názvem „Dávno už nejde jen o Čunka“ další článek na jeho oblíbený námět „Čunek a justiční mafie“. Je třeba jej číst společně s textem „Čtyři podání Petra Uhla“, uveřejněný v Britských listech z 3. dubna 2010, obsahujícím jeho podnět k obnově řízení proti  Jiřímu Čunkovi, dvě trestní oznámení proti němu pro nové trestné činy, a trestní oznámení proti státním zástupcům Renatě Vesecké, Petru Coufalovi a Arifu Salichovovi, popř. „proti dalším státním zástupcům“.