Ekonomika
Státní plánovací komisi najdete Na příkopě
13.11. 2013
Vilém Barák
Je těžké rozhodnout, zda po oznámení měnové intervence měli do sídla České národní banky vyrazit policejní těžkooděnci nebo MUDr. Chocholoušek se svým týmem. Navrhuji, aby se tam vydali společně.
Satanské prémie
08.07. 2010
Pavel Kohout
Namísto amatérského příštipkaření s platy bankéřů by evropští činitelé udělali lépe, kdyby se ponořili do studia kanadské ekonomiky. Kanada bankovní krizi nezažila už téměř celé století. Jenže lid nerozumí detailům kanadské a evropské bankovní regulace.
Co se stalo s Irskem?
24.05. 2010
Pavel Kohout
Keltský tygr je nejzadluženější zemí Evropy. Ještě zadluženější než Řecko. Jak se to stalo?
Z kdysi chudé země se během 80. a 90. let stala respektovaná ekonomika. Irové zachytili trend informačních technologií. Snížení daní v 80. letech nastartovalo hospodářský růst. Inteligentní nastavení podmínek pro podnikání vytvořilo z Dublinu další finanční centrum Evropy se specializací na kolektivní investování.
Vyhlášení války ekonomickému uzdravování
26.04. 2010
Tomáš Munzi
V průběhu nejtvrdší ekonomické světové recese za poslední dekády slyšíme od mnoha politiků spousty totálně šílených návrhů a receptů jak urychlit proces oživení. Většina z nich přitom vychází z naprosto špatné diagnózy příčin a je neuvěřitelné kam až absurdnost návrhů může dospět. Už koloritem ekonomických debat se stalo například šrotovné, jehož se může někdo zastávat snad už jen z lobbyistických zájmů. Chudší lidé jsou jím asociálně motivováni k tomu, aby se v průběhu dluhové krize ještě více zadlužili a stali se tak de facto ještě chudší; automobilky zase k tomu, aby díky časovému posunu v poptávce odložili nutný proces strukturálního přizpůsobení. A ten by zrovna v případě české automobilové velmoci byl o to potřebnější.
Rovná daň, nebo rovný důchod?
20.04. 2010
Lubomír Lízal
Ústavní soud ohlášeným zrušením současného systému výpočtu penze de facto nařídil urychlenou penzijní reformu. Jak je to možné? V kostce nález soudu říká, že výše důchodu se má odvíjet od výše plateb do systému v minulosti. Jinými slovy, jelikož odvody do systému penzí jsou dnes proporcionální výši příjmů (do takzvaného zastropování odvodů sociálního pojištění před několika lety šlo vlastně o rovnou daň), má být i penze obdobně proporcionální výši odvodů.
Kolik stojí stávka?
08.03. 2010
Jan Procházka
Po dvoutýdenní diskuzi, která ze stran sporu o zaměstnanecké benefity má pravdu, si pojďme položit otázku, kolik nás případná stávka, jejíž hrozba stále není zcela zažehnána, vlastně může stát?
V případě stávkujících v německé Lufthanse se ekonomové dopočítali čísla 25 milionů eur za jeden den.
Tvoje HDP na moji hlavu aneb Naše anabolika
19.02. 2010
Tomáš Sedláček
Pokud klíč k demokracii spočívá na uvědomělém občanovi, pak zázrak tržní ekonomiky spočívá na uvědomělém spotřebiteli. Ekonomika má asi tolik seberegulačních mechanismů, jako demokracie sama. Tedy málo. Pokud se lid rozhodne upálit všechny zrzky, pak se to prostě stane. Pokud se lid rozhodne v létě protopit zimní zásoby dřeva, stane se to také.
Řecko: jak splatit dluhy svého otce?
16.02. 2010
Miroslav Zámečník
Chceme-li porozumět dnešnímu fiskálnímu rozvratu Řecka, nemůžeme pominout postavu Andrease Papandrea, otce dnešního řeckého premiéra Jorgose Papandrea (běžně též "George", neboť se narodil v USA, měl americké občanství a jeho matka byla Američanka).
"Andy", sám syn významného řeckého politika Georgiose Papandrea, fascinuje dodnes svojí proměnou.
Z klidného a na fakultě oblíbeného amerického profesora ekonomie v tvídovém saku, který působil na řadě dobrých amerických univerzit včetně Harvardu, kde vystudoval, po definitivním návratu do Řecka vyrostl populistický socialistický politik. A jaký!
Systémová nejistota
15.02. 2010
Ladislav Tajovský
Česká ekonomika si nyní může zakládat na podobné problémy jako americká ve 30. letech.
V listopadu 1932 se v USA konaly prezidentské (a souběžně parlamentní) volby v situaci, kdy již dle všeobecného přesvědčení nemohlo být hůř. Vrcholila hospodářská krize a nejsilnější ekonomika světa stála na prahu již čtvrté krizové zimy v pořadí. Volby skončily vítězstvím naděje na změnu, jako již od té doby několikrát. Přesto se v následujících měsících hospodářská situace ještě zhoršila a v době inaugurace nového prezidenta počátkem března 1933 se mnohá ekonomická čísla ocitla na samotném dně.
ČSSD sníží lidem příjmy nebo připraví o práci 10 tisíc lidí
14.02. 2010
Martin Kocourek
Socialisté žijí mimo ekonomickou realitu. V době ekonomické krize chtějí zaměstnancům zvýšit sociální pojištění o 1,5 procenta. Zaměstnanec s hrubým příjmem 20 tisíc korun by měsíčně kvůli tomuto opatření měl o 300 korun menší plat. ČSSD tak ve svém dokumentu Cesta z krize jde o krok zpátky.

___________________________________________________________________________________