Kultura

Člověk jako lidský materiál

Josef Mlejnek

Uvedení Havlovy Audience v propojení s Beckettovou miniaktovkou Katastrofa na Sklepní scéně Divadla Husa na Provázku znovu ukázalo, že Divadlo U stolu už dlouho není scénou jednoho muže. Františka Derflera v posledních letech doplňuje Ivo Krobot, který zde patrně nalezl i svůj nejvlastnější dramatický formát. Výmluvně o tom svědčí jeho inscenace Příliš hlučná samota nebo Magor, a rovněž i tato jeho poslední režijní kreace.

Národní galerie a její generální hokynář

Milan Knížák

Všechna muzea umění na světě mají soubor děl, který patří ke kmenovým exponátům a který z nejrůznějších důvodů není půjčován na výstavy mimo muzeum. Některá díla dokonce nejsou stěhována (nebo jen velmi sporadicky i v rámci prostoru muzea), poněvadž každý pohyb, každá změna klimatu či osvětlení jim může ublížit.

Život po životě podle Ladislava Klímy

Josef Mlejnek

Minulou sobotu měla v Divadle v Dlouhé premiéru inscenace hry Ladislava Klímy Lidská tragikomedie. Drama českého filosofa vyšlo knižně dlouho po jeho smrti, ale od roku 1991 se dočkalo už několika inscenací. Režisérka Hana Burešová pozoruhodně uchopila řadu dramat zabývajících se velkými lidskými tématy, ale může se rovněž vykázat mimořádně zdařilými zpracováními veseloherních námětů. K úspěšnému pojednání Klímova díla bylo zapotřebí spojit oba tyto konce jedné hole, přesněji jednoho talentu.

Brněnský nostalgický kruh

Josef Mlejnek

V Městském divadle Brno měla počátkem února světovou premiéru adaptace románu britského spisovatele Simona Mawera Skleněný pokoj, autorem a zároveň také režisérem dramatizace je Stanislav Moša.

Boží pravda zvítězí

Josef Mlejnek

Je podivuhodné, jaký zájem široké veřejnosti vyvolala kniha Miloše Doležala o umučeném katolickém knězi Josefu Toufarovi a o „číhošťském zázraku“. Jako bychom dnes zemřít měli. Navíc kromě čtenářského zájmu inspirovala zhruba dva roky po svém prvním vydání už k druhému scénickému opusu. Po opeře Aleše Březiny Toufar z roku 2013 měla letos v lednu premiéru inscenace Alžběty Michalové a Barbary Herzové z tvůrčí platformy DOK.TRIN Zpráva o zázraku (Josef Toufar).

Krvelačnost i autocenzura médií

František Schilla

Přednost mívají krvavé záběry dopadů kriminality vůči lidem „zámožným“ („well-off“) ze strany „chudých vrstev nebo menšin“. – Takto formuluje ředitelka zpráv požadavek externímu fotoreportérovi v losangeleské komerční televizi ve filmu z prostředí komerčních médií Slídil (Nightcrawler) amerického režiséra Dana Gilroye.

Faust ztracený a zachráněný

Josef Mlejnek

Divadlo F. X. Šaldy uvedlo na komorní scéně Malého divadla dramatizaci klasického Goethova díla Faust v režii uměleckého šéfa Ivana Rajmonta. Inscenace však nijak „komorní“ není.

Konvertuj, nebo kušuj?!

František Schilla

„Asi budu taky konvertovat … Je to dobré pro kariéru,“ mudruje před zákaznicí losangeleský taxikář s ambicemi scénáristickými v satiře ze světa filmového průmyslu Mapy ke hvězdám (Maps to the Stars). Režisér David Cronenberg, herec Robert Pattison (v roli taxikáře) i další zúčastnění se dušují, že všechny dialogy z filmu byly předtím proneseny „v reálu“…

Mikuláškova spektrální analýza Cizince

Josef Mlejnek

Tvůrčí skupina soustředěná kolem Dory Viceníkové a Petra Štědroně se po několika úspěšných sezonách v brněnské Redutě loni přesunula do pražského Divadla Na zábradlí a kromě několika svých úspěšných kusů v pozměněné podobě si s sebou přinesla z minulého působiště svébytný divadelní rukopis a poetiku. To je zjevné i u inscenace Camusova Cizince, poslední premiéry v této sezoně.

Picassův obraz Sedící žena byl nelegálně vyvezen z ČR, tvrdí zdroj z NG

Irena Válová

Slavný Picassův obraz Sedící žena (Sedící akt) už není v České republice. Poslední informace o něm je, že přistál v New Yorku a nacházel se na území USA. Obraz byl vyvezen bez souhlasu české vlády, která musí v případě této kulturní památky vývoz posvětit. Jde o obraz, který se už v roce 2011 pokusil vyvézt galerista Jan Třeštík, avšak byl na letišti v Ruzyni zadržen. Obraz podle posledních informací patří firmě, kterou ovládá matka developera Luďka Sekyry Libuše Sekyrová.

Syndikovat obsah