Kultura

Zmrhaný božský talent

Josef Mlejnek
V letošním nabitém premiérovém programu ostravské Komorní scény Aréna nelze přehlédnout inscenaci dramatu Baal. Jméno božstva známé z biblického světa má u ústřední postavy celovečerní scénické prvotiny Bertolta Brechta z roku 1918 zdůraznit bezuzdný „pohanský“ hédonismus a imoralismus.

Doc. Jiří Fajt a akademická svoboda lhát a podvádět

Jana Dědečková

Stala se počátkem května tohoto roku zábavná věc: prezident České republiky Miloš Zeman odmítl jmenovat tři vysokoškolské profesory. V minulosti starší i nedávné byla totiž etická stránka jejich počínání podle jeho mínění v rozporu s tím, co lze právem od vysokoškolského profesora očekávat. Nastolil tak zajímavou otázku: má prezident právo mít názor na to, co z titulu svého úřadu podepisuje?

Otevřený dopis profesora P. Preisse rektorovi UK


Obracím se na Vás jako člen akademické obce Univerzity Karlovy v Praze a jako její „emeritní“ profesor dějin umění ve věci prozatím neuskutečněného jmenování doc. PD Dr. et Ing. Jiřího Fajta, Ph.D., profesorem téhož vědního oboru.

Pláč na špatném hrobě

Josef Mlejnek

Během představení Camusova dramatu Caligula v Tylově divadle v Plzni si můžeme přímo názorně uvědomit, co především geniální juvenilní dílo francouzského filosofa a dramatika není. Opravdu nejde, jak patrně naopak míní režie, o divácky vděčnou historickou hru o císařském zvrhlíkovi z prvního století po Kristu, a není to ani vysoká politická moralita na téma, že veškerá moc korumpuje a že absolutní moc korumpuje absolutně.

Člověk jako lidský materiál

Josef Mlejnek

Uvedení Havlovy Audience v propojení s Beckettovou miniaktovkou Katastrofa na Sklepní scéně Divadla Husa na Provázku znovu ukázalo, že Divadlo U stolu už dlouho není scénou jednoho muže. Františka Derflera v posledních letech doplňuje Ivo Krobot, který zde patrně nalezl i svůj nejvlastnější dramatický formát. Výmluvně o tom svědčí jeho inscenace Příliš hlučná samota nebo Magor, a rovněž i tato jeho poslední režijní kreace.

Národní galerie a její generální hokynář

Milan Knížák

Všechna muzea umění na světě mají soubor děl, který patří ke kmenovým exponátům a který z nejrůznějších důvodů není půjčován na výstavy mimo muzeum. Některá díla dokonce nejsou stěhována (nebo jen velmi sporadicky i v rámci prostoru muzea), poněvadž každý pohyb, každá změna klimatu či osvětlení jim může ublížit.

Život po životě podle Ladislava Klímy

Josef Mlejnek

Minulou sobotu měla v Divadle v Dlouhé premiéru inscenace hry Ladislava Klímy Lidská tragikomedie. Drama českého filosofa vyšlo knižně dlouho po jeho smrti, ale od roku 1991 se dočkalo už několika inscenací. Režisérka Hana Burešová pozoruhodně uchopila řadu dramat zabývajících se velkými lidskými tématy, ale může se rovněž vykázat mimořádně zdařilými zpracováními veseloherních námětů. K úspěšnému pojednání Klímova díla bylo zapotřebí spojit oba tyto konce jedné hole, přesněji jednoho talentu.

Brněnský nostalgický kruh

Josef Mlejnek

V Městském divadle Brno měla počátkem února světovou premiéru adaptace románu britského spisovatele Simona Mawera Skleněný pokoj, autorem a zároveň také režisérem dramatizace je Stanislav Moša.

Boží pravda zvítězí

Josef Mlejnek

Je podivuhodné, jaký zájem široké veřejnosti vyvolala kniha Miloše Doležala o umučeném katolickém knězi Josefu Toufarovi a o „číhošťském zázraku“. Jako bychom dnes zemřít měli. Navíc kromě čtenářského zájmu inspirovala zhruba dva roky po svém prvním vydání už k druhému scénickému opusu. Po opeře Aleše Březiny Toufar z roku 2013 měla letos v lednu premiéru inscenace Alžběty Michalové a Barbary Herzové z tvůrčí platformy DOK.TRIN Zpráva o zázraku (Josef Toufar).

Krvelačnost i autocenzura médií

František Schilla

Přednost mívají krvavé záběry dopadů kriminality vůči lidem „zámožným“ („well-off“) ze strany „chudých vrstev nebo menšin“. – Takto formuluje ředitelka zpráv požadavek externímu fotoreportérovi v losangeleské komerční televizi ve filmu z prostředí komerčních médií Slídil (Nightcrawler) amerického režiséra Dana Gilroye.

Syndikovat obsah