Při slavnostním otvírání mostu v Chrastavě na Liberecku vystřelil šestadvacetiletý muž z bezprostřední blízkosti sedm výstřelů z plastové pistole na prezidenta Václava Klause.

Pohyboval jsem se s prezidentem a jeho ochrankou dost dlouho. V té době jsem policisty z prezidentovy ochranné služby viděl ve službě dnes a denně. Dva z nich poznávám na záběrech. Domníval jsem se, že jsou to profesionálové. Nevěřil bych, že by někoho pustili tak blízko k prezidentovi a dovolili mu vytáhnout pistoli, sedmkrát vystřelit a odejít.

Pachatel byl zadržen několik desítek metrů od místa incidentu. Před tím si ještě stačil zapálit cigaretu a dát rozhovor novinářům.

Šéf prezidentova ochranného teamu Jiří Sklenka tvrdí, že prezidentovi nehrozilo nebezpečí, že pachatel střílel z několika metrů.

Není to pravda, videozáznam incidentu (na serveru Novinky) zřetelně zobrazuje pachatele, jak přikládá pistoli k prezidentově boku a střílí z bezprostřední blízkosti. Je slyšet sedm cvaknutí, sedm výstřelů plastické pistole. A jak se zdá, prezident byl jediný, kdo si jej všiml. Kdyby ta pistole byla opravdová, nebo kdyby pachatel použil nůž, bylo by to to poslední, co viděl. Je vidět, jak se prezident rozhlíží, dívá se na pachatele a obrací se k těm, kdo by jej měli chránit. Další dva členové ochranné služby pomalu přicházíí k místu, kde stál pachatel. S úsměvy na rtech a jeden se žvýkačkou v ústech.

Jediný, kdo budí dojem, že situaci vnímá a správně hodnotí, je prezident, který zůstal chladný a ironicky se stal velitelem vlastní ochranky.

Videozáběry by měly být používány jako instruktážní film s titulkem "Jak vystavit chráněnou osobu smrtelnému nebezpečí."

Muž své jednání zdůvodnil tím, že "politici jsou slepí a hluší k nářkům lidu". To je v našich mediích velmi populární téma a tak se jistě dočkáme moudrých hlav na televizních obrazovkách vysvětlujících nám, že jeho čin je upozorněním na strašlivý stav české politiky, že je projevem názoru, že jde o politický protest a že pachatel je vlastně bojovníkem za svobodu projevu a očistu české politiky.

Já se ve shodě s panem prezidentem domnívám, že ten muž je magor, který by zasloužil pár facek.

Nedostane ani ty. Nestane se mu nic. Do pondělka budou policisté z místního oddělení policie v Chrastavě a státní zástupce přemýšlet o kvalifikaci jeho činu a pak jej s nejvyšší pravděpodobností propustí na svobodu. Jeho sedm výstřelů bude klasifikováno jako přestupek. Ta pistole nebyla opravdová, prezidentův život nebyl ohrožen a airsoftové pistole nejsou zakázány.

Nemáme zákon na ochranu republiky. který zavedla první republika po atentátu na Aloise Rašína, a který na útoky proti ústavním činitelům pamatoval. Zrušili jej komunisté (v roce 1948), kteří jej nahradili Zákonem na ochranu lidově demokratické republiky, který ovšem nechránil republiku, ale režim. Ten byl zrušen po roce 1989, aniž bychom se vrátili k nějaké zákonné formě ochrany státu a od té doby žádný zákon na ochranu ústavních činitelů ani republiky samotné nemáme.

Airsoftové zbraně jsou podle zákona o zbraních považovány za "zbraně kategorie D“. To znamená, že je spolu s odpovídajícím střelivem smí vlastnit, držet a nosit každá svéprávná osoba starší 18 let, aniž by musela mít zbrojní průkaz či jiné povolení.

Nesmí s ní střílet na místě, kde by tím mohla ohrožovat ostatní osoby nebo poškozovat majetek.

Celý incident bude velmi brzy považován za originální politický protest a jeho pachatel oslavován jako svérázný, ale kladný politický aktrivista, hrdina boje lidu proti těm, kdo nenaslouchají jeho nářkům.

Něco u nás dosud neznámého. Má to snad být náznak toho, že atentáty, únosy a teror mají být něčím co bude součástí i naší politické scény? Pravda, byla to jen plastická pistole. Ale to, že se to vůbec stalo, je něčím nad čím mrazí v zádech.

Znamená to, že volání po jednoduchých řešeních nalézá i takovéto ohlasy a že nenávist v politice už není jen něčím, s čím se setkáváme v internetových diskuzích.

Nenávist, která otrávila náš virtuální prostor jej začíná opouštět a začíná pronikat do reálného života.