Úskalí minimální mzdy
Ivo Strejček

Historicky první zasedání tripartity za účasti prezidenta Miloše Zemana podpořilo požadavek odborářů na zvýšení minimální mzdy z 8 000 na 8 500 korun. Takový návrh dlouhodobě překvapivě podporuje i „pravicová“ ministryně práce a sociálních věcí Ludmila Müllerová z TOP 09.

 

Pokud totiž použijeme zdravý selský rozum, snadno objevíme, že minimální mzda je socialistickým nástrojem, který nejvíce poškozuje ty, kterým má pomáhat.

Minimální mzda je vládní administrativní nařízení, kterým vláda ukládá zaměstnavatelům nejnižší hranici mzdy, za kterou mohou zaměstnat pracovníka. Tento nápad pochází z konce 19. století, ale - na rozdíl třeba od sociálního pojištění - není v západním světě standardem. Například v EU má právně zakotvenou minimální mzdu 18 z 27 členských států (minimální mzda neexistuje například v socialisty tak oblíbené Skandinávii nebo v Itálii).

Výše minimální mzdy není konečná částka, kterou zaměstnavatel za zaměstnance platí. Připočítejme k tomu ještě zdravotní a sociální pojištění a zjistíme, že v současné době zaplatí zaměstnavatel za zaměstnance s minimální mzdou 10 720 korun a po zvýšení minimální mzdy dokonce 11 390 (čili o 670 korun více).

Nabízí se proto logická otázka, za kolik dnes zaměstnaných pracovníků s minimální mzdou budou zaměstnavatelé ochotni toto zvýšení zaplatit.

Ekonomická teorie, která je však podepřena velkým množstvím empirických dat a reálných příběhů z celého světa, nám dostatečně průkazně ukazuje, že zvyšování minimální mzdy vede ke zvyšování nezaměstnanosti a vytlačování těch nejzranitelnějších z trhu práce.

Lidé s minimálním vzděláním, mladí lidé a naopak lidé těsně před důchodem či hendikepovaní zaměstnanci často vykonávají práci, která má pro zaměstnavatele mnohdy nižší hodnotu, než je současná minimální mzda. Každé její zvýšení proto vyvíjí tlak na náklady zaměstnavatelů, kteří - konfrontováni s realitou konkurence - budou muset tyto ohrožené zaměstnance propouštět a například služby uklízeček nebo nekvalifikovaných dělníků poptávat dodavatelsky od jiných firem.

Taková úprava nákladů je ze strany zaměstnavatelů naprosto racionální a nemůžeme jim to mít nijak za zlé. Lidé, dnes pracující alespoň s minimální mzdou, se mohou zítra bez svého přičinění ocitnout na úřadu práce. A tam se jim bude nové zaměstnání shánět jen velmi obtížně.

Kdo tedy z této situace těží, když ne ti, kterých se zvýšení minimální mzdy existenčně dotýká? Jsou to lidé pobírající sociální dávky a překvapivě i odboráři!

Část sociálních dávek je odvozená jako koeficient minimální mzdy a toto propojení je očividné. Co už tolik očividné není, je vysvětlení postoje odborů, které v této situaci vystupují jako „bojovníci za práva těch nejhůře placených“.

Troufnu si tvrdit, že odborářů, kteří pobírají minimální mzdu, je zcela mizivé procento. Odborové svazy a firemní odbory si ale při kolektivním vyjednávání se zaměstnavateli (které mnohdy po změně minimální mzdy následuje i „mimo program“ v průběhu roku) často vymůžou navázání vlastních základních mezd jako násobek minimální mzdy.

Zvýšení minimální mzdy pro ně tedy může znamenat takové navýšení vlastních mezd a platů, které vyústí v tlak na náklady zaměstnavatelů. Ti si v důsledku nemohou například dovolit zaměstnat nekvalifikované nebo mladé pracovníky za minimální mzdu.

Je zřejmé, že odboráři své volání po zmírňování sociálních rozdílů a boj za práva těch nejzranitelnějších na trhu práce nemyslí úplně vážně. Pouze tím kamuflují své vlastní, ryze sobecké zájmy.

Vlastní samotnou existencí doplatí na zvýšení minimální mzdy jen ti, kteří za ni pracují.

Pan strejček si zvykl mluvit

Pan strejček si zvykl mluvit za někoho, kdo ho tím nepověřil a o věcech, kterým vůbec nerozumí. Nezná skutečnost, ale tzo mu nevadí uvádět prázdné ideologické argumenty.

Jaké jsou sktečnosti?

1. Zvýšení minimální mzdy na 8.500 Kč odsouhlasili zaměstnavatelé (kteří rozumějí podnikání lépe než pan Strejček), přičemž jejich návrh byl 8.400 Kč.
2. Zvýšení minimální mzdy na 8.500 Kč odsouhlasily odbory (ale to jsou přece podle blbci, kteří nevědí co činí), přičemž jejich konečný návrh byl 8.600 Kč.
3. Paní ministryně Müllerová (která této problematice rozumí lépe než pan Strejček) navrhla 8.500 Kč a tento návrh byl tripartitou přijat.

V ČR je cca 3,750 mil. zaměstnanců s průměrným platem 24.600 Kč, takže objem měsíčně vyplácených mezd je 92,250 mld Kč.

Mzdu do 8.800 Kč měsíčně pobírá 91.100 zaměstnanců. Takže maximální zvýšení měsíčního objemu mezd bude 45,550 ml. Kč. Takže objem vyplacených mezd se zvýší maximálně o 0,049%. O stejné procento se maximálně zvýší mzdové náklady.

Národní katastrofa ve srovnání s deficitem 100 mld. Kč, kterým nás obšťastní současná bývalá vláda!

A máte zjištěno, jak to

A máte zjištěno, jak to zvedne výdaje státu na sociálních dávkách?

Vážený Jurasi, které sociální

Vážený Jurasi,

které sociální dávky se, podle Vás odvozují od minimální mzdy?

Výdaje na vybrané typy dávek v roce 2012

Státní sociální podpora cca 38 mld
Pomoc v hmotné nouzi cca 6 mld
Dávky pro osoby se zdravotním postižením cca 2 mld

Soicální dávky se odvozují od životního a existečního měsíčního minima

Pro jednotlivce 3 410
Pro první osobu v domácnosti 3 140
Pro druhou a další osobu v domácnosti, která není nezaopatřeným dítětem 2 830
Pro nezaopatřené dítě ve věku do 6 let 1 740
Pro nezaopatřené dítě ve věku 6–15 let 2 140
Pro nezaopatřené dítě ve věku 15–26 let 2 450
Částka existenčního minima 2 200

Minimální mzda má řadu aspektů a celou problematiku je třeba skutečně věcně analýzovat a ne o nich ideologicky blábolit. Mimo jiné se zvýší rozdíl mezi zaručenou mzdou a sociálními dávkami, což by mohlo zvýšit zájem o práci. Ale na to já zase dle mých zkušeností nevěřím.

S pozdravem

Nevím, v problematice

Nevím, v problematice sociálních dávek se moc neorientuju. Někdo to tady psal a já jsem to bral jako fakt.

O čem já vím, tak je to nepřímá závislost přes životní minimum. Po zvýšení minimální mzdy očekávám brzké zvýšení životního minima, od kterého jsou odvozeny některé sociální dávky (přiznání nebo nepřiznání dávky). Výše některých dávek je konstantní, ale nevím o všech. Třeba o podpoře v nezaměstnanosti si myslím, že je odvozena od předchozího platu nezaměstnaného, ale nejsu si tím jist - je možné, že je to odvozeno (i) od minimální mzdy(?).

Vážený jurasi, samozřejmě že

Vážený jurasi,

samozřejmě že všechno souvisí se vším, něco ovšem přímo, něco nepřímo. A je jen velmi těžko exaktně stanovit multiplikační koeficienty pro jednotlivé efekty.

Argumentů může být vela, problém je jejich závažnosti a pravděpodobnosti. Tak mohou proti zvýšení minimální mzdy bojovat argumentem, že když se zvýší minimální mzda, tak si poslanci a senátoři zvýší své platy, zvýší je ministrům, předsedovi vlády (prezidentovi teď asi ne), že o totéž budou žádat soudci atd.

Od toho je tady ale určitý systém, který by měl být schopen takovýmto věcem čelit. Jsou ovšem dvě věci, které jsou nekonečné - vesmír (ale o tom se dá pochybobat) a lidská blbost.

S pozdravem

líbí se mi, že i takový

líbí se mi, že i takový trotlík, jako Jarda Zavadil, má i v této otázce naprosto jasno.....
Tvrdí, že dnes se "vyhazuje" spousta peněz, za jiné nesmysly, tak proč nezvednout plat o pár korun, těm uklízečkám, hajzlbábám atd. (sic)

PS. ...to, že minimální mzda tvoří základ pro výpočet všech soc. dávek a různých podpor a tím tedy, nepřímo přilepší všem nefakčenům, lemplům a cikánům....to už náš odborář zřejmě netuší....????

Vážený petrofe, odboráři mají

Vážený petrofe,

odboráři mají velmi dobrý ekonomický analytický útvar, jehož publikované výsledky lépe odpovídají skutečnostem než výsledky NERVu (ten se teď nějak rozpadl) a podstatně lépe než výsledky ministerstva financí pod vedením pana Kalouska.

A ujasněte si laskavě, které dávky se odvozují od minimální mzdy a které od životního minima. Ale nebuďte smutný - vynikající "ekonom" pan Strejček o tom mnoho neví.

Je logické, že tradičně

Je logické, že tradičně strukturovaný analytický ekonomický abteilung odborů se lépe dopracuje k reálným výsledkům, než orgán mnoha expertů s převážně rozdílnými názory sdružených do NERVu, kteří nemají žádné ideologické ukotvení a často jde o souboj ambiciozních individualit. Přiznat odborářským ekonomům více profesionality než ministerským analytikům je ovšem jen fixní ideou, která je založena na ideologických sympatiích hodnotitele. Ministerské analýzy jsou kvůli rozpočtovému deficitu více pozitivní, zatím co ty odborářské naopak, skeptické. Je jasné, kam patří pan Hrbek.

Vážený Gardnesi, máte plnou

Vážený Gardnesi,

máte plnou pravdu v tom, že můj základníživotní názor je skepse a dodám i kritičnost. Mojí životní strategií je minimalizace ztrát a ne maximalizace zisku. A mohu být jen příjemně překvapen.

Pokud jde o hodnocení jednotlivých analýz a prognóz, tak souhlasím s Maem, že význačným kritériem je praxe. Můžete mi to klidně vytkout.

Plně souhlasím s Vaším hodnocením NERVu. Skrytě uvádíte, že MF vědomě lže směrem k pozitivním výsledkům a odboráři k výsledkům negativním. Je ovšem rozdíl v míře lži. Jestli MF při návrhu rozpočtu počítá s růstem HDP (což je podle mne značně zkreslující ukazatel vynalezený "ekonomy") ve výši + 4% a skutečnost je - 4% a jiní počítají pro ternto případ s + - nulou, tak je to přece jen určitý rozdíl. A podobně tomu bylo v řadě dalších případů. To ovšem neznamená, že někdy nemají odboráři pravdu a má ji MF.

Máte ale pravdu i v tom, že patřím k těm, které nemají rádi nestoudně lživé informace. I lhát se musí umět. A s přípustnou mírou, která není ve svých důsledcích nebezpečná.

S pozdravem

Na obranu MF bych pouze

Na obranu MF bych pouze uvedl, že míra ekonomické stagnace Evropy byla neobvyklá a zcela nečekaná, vč. prolongace vlivu krize.

Vážený Gardnesi, o

Vážený Gardnesi,

o nastupující ekonomické krizi věděl na přelomu roku 2007/08 každý praktický ekonom. A teoretik si mohl nezaujatě přečíst Krugmanna.
Začalo to Dánskem, pokračovalo Francií a pak pro nás důležitým Německem. Ale ještě v III. čtvrtletí vykříkovali "ideologičtí ekonomové" Topolánek, Kalousek, ale např. i Pavel Kohout (o převlečených marxistech typu Ševčíka nebo Mejstříka nemluvě), že u nás žádná krize není a nikdy nebude, protože na EU nejsme závislí. Dokonce i největší z ekonomů připustil, že by nějaká krizička mohla být, ale bude to jen jako chřipčička trvající léčená týden a neléčená 7 dní.

Jenonmže bylo nutno lhát a lhát, jak nakonec přiznal pan Topolánek.

S pozdravem

Ehm, tak nějak...

Ehm, tak nějak...

A na co by nestačila

A na co by nestačila minimální mzda, proto ještě určitě vzápětí zvednou životní minimum. Tím stoupnou odvody do dalších sociálních dávek, o něco více lidí se svými příjmy nedosáhnou na hypotéky a jiné úvěry a opět se sníží celková prosperita. Aby měl stát na vyšší objem sociálních dávek, bude muset zvednout daně...

Problém je, že nnikdo, kdo něčemu "nějak" rozumí, nepozná, že tomu zas tak moc nerozumí a že mu vlastně nedochází věci do důsledků.

___________________________________________________________________________________