Dostali jsme se opět do politicky vzrušené doby. Vy jste zastával jak funkci prezidenta, tak premiéra. Jak byste se zachoval vy jako premiér, kdybyste měl ve vládě ministra financí a šéfa koaliční strany, který čelí závažným podezřením z krácení daní a zneužívání moci?

Vy jste použil termín vzrušená doba, to je myslím příliš eufemistický výraz pro to, co se u nás děje. Myslím, že to, co se u nás děje, je bezprecedentní. Je to jeden z dalších pokusů o totální rozvrat politických poměrů u nás. Nepodceňuji to a beru to nesmírně vážně, nikoliv jako politik, kterým nejsem, ale jako občan. Je to něco, čeho se bojím, a chtěl bych před tím všechny varovat. Je důležité, aby lidé opět nenaskakovali na něco, co s Borisem Vianem nazývám pěnu dní, aby zůstali v klidu a nedělali nějaké šílené závěry a přemýšleli o prapodstatě toho, co se tady děje.

A tou podstatou je podle vás co?

Podle mě jsme svědky ne nenormálního, ale zcela běžného politického zápasu. Skutečnost, že má specifickou formu a že dnešní doba dala prostor zvítězit děsivému zneužívání techniky odposlouchávání a také justice nebo policie, je věc druhá. Považuji za standardní, že tato krize vypučela, blíží se volby, a to jak do Poslanecké sněmovny, tak ale i ty prezidentské. My jsme byli v systému velké koalice, kterou vytvořily dvě velké, naprosto neslučitelné strany. A ty pochopily, že se před veřejností musí rozhádat, musí jeden útočit na druhého, jinak by jim nikdo nevěřil, proč proti sobě kandidují. Mohlo se to objevit o pár týdnů dříve nebo později, ale to je jádro věci. A teď lomítko! To je stejně důležitý faktor: prvně žijeme v prezidentském systému, po skoku do neznáma, po skoku, který přinesla změna z nepřímé volby do přímé. To úplně změnilo rovnováhu v našem politickém systému. A to myslím, že nikdo nedoceňoval. V systému nepřímé volby by takové vztahy, jaké jsou nyní mezi prezidentem a premiérem, byly absolutně nemyslitelné. To ostatní vidím jako druhotné, tady se ukrývá ten problém. Zároveň v žádném případě nepodceňuji informace, které se objevují o financování toho či onoho, ale to není jádro problému.

Dobře, ale co je pro vás to bezprecedentní na dnešní politické situaci?

My jsme dosud žili v systému, kdy vládla jedna velká politická strana, ke které se přilíply další dvě malé, které se ale v principu nějak identifikovaly s tou velkou, že se kopaly do kotníků, že se snažily získat nějaké výhody, lidovecké, odistické, uniesvobodovské, to všichni známe, ale pořád to bylo jedno stejné zabarvení. Najednou jsme ale v situaci dvou velkých stran, ČSSD a ANO, a to je úplně něco jiného.

Vy byste jako premiér zůstával ve vládě s koaličním partnerem, jehož šéf se potýká s takovými závažnými podezřeními jako Andrej Babiš?

To je vždycky kdybych. Nikdy bych nedovolil, aby byla vytvořena taková vláda, jako vznikla před čtyřmi lety. Všechny ty námitky, které jsou dnes formulovány, samozřejmě nikoliv s detailní znalostí, byly známé a provázely tuto vládu od prvního dne. To není nic nového. Tento střet je nezbytný, nevyhnutelný a prezident Zeman se nechal nalákat do tohoto střetu. Nemůže na tom vydělat, může si tím jenom uškodit, jenom tím ztrácí a věřím tomu, že si to dnes také uvědomuje. Nejsem investigativním novinářem, nezabývám se tím, zda tento odposlech je pravý, či podstrčený. Jsem zásadně proti nepolitickým stranám, jsem pro ideově jasně definované politické strany. A že Věci veřejné a ANO nejsou politickými stranami, to muselo být jasné všem.

Takže s partnerem jako ANO byste vládu nikdy nesestavoval?

Naposledy jsem sestavoval vládu v roce 1996 a tato maličkost by neměla být opomenuta, chápu, že za všechno špatné v této zemi může Klaus, ale pro mě tato debata nepřichází v úvahu. Pouze bych si byl vědom, jaká rizika sestavení této vlády přináší.

Miloš Zeman tedy udělal chybu, jak byste postupoval v této situaci vy?

Tak zaprvé k prezidentskému úřadu jsem loajální, a to z principu. A nenechám se, když jsem použil ten termín, nalákat k tomu, abych vydával příkrá prohlášení. Samozřejmě jsem se vždycky snažil negociovat, to je důležité, musím připomenout, že jsem se také zdráhal od premiéra Nečase přijmout demisi Bárty a Dobeše z Věcí veřejných a že jsem kladl také určitou podmínku, že jsem řekl ano, ale že mi jde o stabilitu této země a chci znát, jaký bude další krok, aby byla zachována funkčnost vlády.

Aniž byste ten další krok hodnotil?

Ano, ale musel bych vědět, že vláda může fungovat dál. A musím říct, že přes tisíce sporů, které jsem měl s Nečasem nebo Topolánkem, musím říct, že jsem s nimi jednal, a to asi více, než prezident Zeman jedná s premiérem Sobotkou.

Sledujeme velkou změnu v politice, a to nejen u nás, ve Francii také propadli kandidáti tradičních stran, ve Spojených státech byl zvolen ne zcela typický představitel Republikánské strany Donald Trump. Jak vy hodnotíte působení hnutí ANO v české společnosti?

Problém vzniku nestandardních stran tady máme od roku 1989. V mé terminologii je to spojené s havlismem a jeho různými fóry a hnutími. To, co se dnes odehrává, je jen další verze toho nepřetržitého souboje, který charakterizuje poslední čtvrtstoletí. Všimněte si ale opět, kdo této situace chce využít a nabalit se na současnou situaci na ta náměstí, která se včera objevila plná lidí.

To ale přece není podstatné, lidé na ta náměstí přicházejí, protože jsou nespokojení s tím, co se v naší zemi děje, jakou politiku dělají Miloš Zeman a Andrej Babiš.

Určitě je tisíc a jeden důvod být nespokojen, nicméně kdyby to bylo autentické vyjádření nespokojenosti, to by bylo v pořádku, ale to by z toho nemohla zase vystupovat jména jako Sommerová, Kocáb atd.

Ti tam ale nebyli.

To nevím, já jsem byl v Koreji.

Já jsem tam byl a viděl jsem tam lidi s úplně odlišnými politickými názory a stranickými preferencemi.

Dobře, opakuji, chápu, že lidé jsou nespokojeni s politickými poměry, a já jsem s nimi nespokojený zásadně. Protestuji ale proti tomu, že tato vláda je nejlepší, jakou jsme tady za poslední dobu měli. Jsem přesvědčený, že jde naopak o nejhorší vládu, kterou jsme tady měli. Napáchala snad nejvíce škod ze všech vlád. Přinesla prudký odklon od svobodné ekonomiky, zavedla obrovskou míru regulace. Tato vláda neumí zápolit s Evropskou unií, poslušně scvakává podpatky, a ještě se chodí předradit do Berlína, aby se dozvěděla, co má udělat. Tato vláda nezaujala jasné stanovisko k masové migraci do Evropy a to jí nikdy nemůžeme odpustit. Česká republika je nejslabší článek visegrádské čtyřky. Samozřejmě je tady absurdita s EET, obrovský nárůst byrokracie nebo zavádění inkluze ve školách. To, že se musí zakládat spolky, aby mohla na vesnici existovat hospoda, za to mohou Babišovy absurdní předpisy. To je úplně směšné. Když jsem viděl v Soulu ty stovky stánků, tak jsem se ptal, kde jsou ty bláznivé Babišovy účtenky. Nepopírám, že po sedmileté stagnaci došlo k jistému ekonomickému růstu, ale to nesouvisí s touto vládou.

Rozumím tomu dobře, že vy srovnáváte ANO s občanskými hnutími? Vy v tom nevidíte rozdíl?

Samozřejmě, vidím tam rozdíl, v čele ANO stojí člověk s jinou ekonomickou a finanční mocí.

A také mediální…

Ano, také mediální, ale vy jako Echo24 přece dobře existujete, mě by nenapadlo koupit si MF DNES, raději si přečtu Echo.

Jakou roli má podle vás na současné politické situaci selhávání státních institucí, úniky z policejních spisů, zasahování státního zastupitelství do politického života? Budou to čtyři roky od pompézního policejního zásahu na Úřadu vlády, ze kterého není žádný relevantní výstup.

Odposlechy jsou hrůza hrůz. Moc jsem si nepovolával ministry, ale udělal jsem to v případě, kdy jsem si předvolal Ivana Langera, kdy se poprvé něco takového začalo objevovat. Žádal jsem ho, aby tomu udělal přítrž. Odposlechy jsou pro mě naprostá děsivá hrůza, protože takhle se politika dělat nemá. A to, co se stalo před čtyřmi lety na Úřadu vlády, je naprosto zásadní ohrožení demokratického vývoje. Od té velké protikorupční revoluce se u nás naprosto zásadně změnil politický systém. Ne že by k tomu nebyly nákroky, byli premiéři, kteří leželi v tajných zprávách BIS, aspoň se to o nich traduje, třeba Vladimír Špidla. Mě tyto věci nikdy nezajímaly, já jsem nikdy dokument BISky nevzal do ruky.

Nicméně čelíme rozpadu tradičního politického systému a nástupu podivných hnutí. Vidíte z toho nějakou cestu?

To musí vyřešit samotné politické strany, které jsou ohroženy. A teď nemyslím odposlechy, ale ohrožuje je prázdnota, nevýrazné výroky, nepřesvědčivé prohlášení, necharismatičtí politici. Tím jsou ty strany děsivým způsobem ohroženy, nejen v Evropě, ale i u nás. To, co se děje u nás, je produktem toho, že naše politické strany strašlivě zeslábly. A samozřejmě musím zmínit, že u nás chybí silná pravicová politická strana. Musím klást vinu ODS, jež svou roli, kterou hrát měla, nemá. ODS dostala touto dnešní situací neuvěřitelný dáreček, jaký dostává politická strana jednou za několik let, a to, že nestojí v čele a nebojuje, je strašlivá škoda. To by ale ti politici museli být přesvědčiví. Dostali jedinečnou šanci, aby je lidé poslouchali. A strašně mě mrzí, že toho nevyužili.

Jak hodnotíte kroky premiéra Sobotky, který trvá na odchodu ministra Babiše z vlády, i když nejprve koketoval s myšlenkou demise celé vláda, ale pak změnil strategii?

Poslední věc, co bych chtěl dělat, je hájení premiéra Sobotky. On je právě jeden z těch prototypů nepřesvědčivých, necharismatických politiků, jejich nepřerušovaný tok řeči je něco, co musí každého z voličů totálně odrazovat. Ale myslím, že ten tah, když přišel s myšlenkou, že by odstoupila vláda, je nejchytřejší tah dosavadní Sobotkovy politické kariéry. Nechápu, že to média podobným způsobem nehodnotila. Sobotka předvedl mimořádně dobrý tah, nazval jsem to dlouhým odkopem od vlastní branky po několikaminutovém obléhání, přenesení hry na druhou stranu hřiště a donucení druhé strany k tomu, aby druhá strana jednala. Sobotka udělal velmi překvapivý tah a v momentu, kdy prezident Zeman naznačil, že nebude odvolána vláda, ale jen premiér, musel tedy udělat něco jiného. Já si myslím, že nebylo možné odvolat jen premiéra.

Jak byste tu partii dál hrál vy?

Byla zásadní chyba dostat se do této situace, když už jste v té zoufalé situaci a přišel jste o věž a střelce, tak děláte zoufalé tahy. Pořád si myslím, že při všem zjednodušení v této chvíli není na tahu Sobotka, teď musí táhnout prezident Zeman.

A výsledkem by mělo být co? Jak by to mělo skončit?

Vím, že to budete brát jako odrzlou odpověď, ale moc bych prosil, aby byla pochopena v té podstatě – myslím, že je to jedno. Mluvíme o uspořádání vlády na poslední čtyři měsíce, ta vláda by stejně už nic neudělala, ta musí jen potichounku dovládnout. Je jedno, co se stane do voleb, důležité je minimalizovat chaos ve společnosti a co nejméně poškozovat reputaci republiky.

Dalibor Balšínek, publikováno na serveru Echo24.cz dne 11. května 2017.