Nechci polemizovat s Václavem Klausem o tom, zda je správnou pravicí ODS, nebo uskupení kolem paní Bobošíkové, ani spekulovat o důvodech, které ho ke skupině lidí kolem bývalé prezidentské kandidátky KSČM připoutaly.

Nechci ani zpochybňovat jeho tvrzení, že nechce zasahovat do předvolebního boje, protože všichni víme, že svým vstupem do mediálního prostoru ho vědomě ovlivňuje. Rád bych ale komentoval jeho názor, že by Česká republika měla opustit Evropskou unii.

Překvapilo mě a nesouhlasím s ním. Již dříve jsem vyjádřil své přesvědčení, že Václav Klaus svými výroky (nikoliv samotnou kritikou fungování EU, s níž vesměs souhlasím) obrazně řečeno zraňuje ODS, jejíž voliči jsou sice k evropské integraci kritičtí, ale jejich pohled není v zásadě protievropský. Zároveň jsem opakovaně upozorňoval, že tím zakrývá realistickou a z mého pohledu správnou politiku, kterou ODS v posledních letech vůči EU uplatňuje.

Evropská unie je bezpochyby ve vážných potížích. Ještě donedávna mnoho vrcholných evropských politiků věřilo, že dluhovou krizi vyřeší urychlená integrace směrem k evropské federaci. Václav Klaus ale vystupuje se svým radikálním názorem v době, kdy i tito lidé svůj postoj přehodnocují. Nejlépe to dokládá i určité názorové sblížení Velké Británie a Německa. Zatímco ještě donedávna zůstával David Cameron oponující eurofederalistům se svou vizí flexibilní, chcete-li vícerychlostní, Evropy sám jako kůl v plotě, dnes už jeho názory rezonují napříč celou Evropou, včetně Berlína. Minimálně jako předmět vážné diskuze.

Jsem přesvědčen, že Česká republika by měla i nadále přistupovat k evropskému projektu kriticky, ale zároveň konstruktivně. Podle mého názory totiž výhody, které Česká republika čerpala a čerpá ze svého členství v EU, stále převažují nad nevýhodami. Zásadně nesouhlasím s tím, že právě EU může za veškeré zlo. Příliš často jsem byl totiž svědkem toho, jak horliví čeští úředníci vycházeli byrokratickým unijním nesmyslům naproti. Jinými slovy, sami máme máslo na hlavě. Zájmem České republiky by měla být hlubší reforma Evropské unie, která zajistí její lepší konkurenceschopnost v globální ekonomice a v jejímž rámci bude lépe prosperovat i česká ekonomika. Musíme mít ambici tuto reformu ovlivnit, osobně vidím jako východisko právě názory formulované britském premiérem Cameronem. Česká diplomacie by měla postoje České republiky formulovat včas a hledat pro ně v evropském prostoru silnější spojence.

Do včerejška jsem považoval Václava Klause za silnou osobnost, která může svými názory, ať už je přetavuje do sebeostřejších vět, do této debaty přispět. A že může podobu reformy Unie a jejích institucí významně ovlivnit. Dnes už si to nemyslím, protože svým radikálním postojem se z této debaty sám vyřadil.