Na světě je jen málo významných lidí, o kterých jsem se,  ve své šťouravosti, nikdy neotřel. V případě pana Jiránka to možná bylo také tím, že jsem ho znal jen a jen z jeho půvabných  kresbiček…

A taky, za  těch cca čtyřicet let si nedokážu vzpomenout, že by mě někdy, nějaký z těch jeho obrázků zarmoutil, naštval - což se rovná takřka zázraku.

Jen proto, že Vladimír Jiránek nyní zemřel, nebudu přehánět, ale také dost dobře nejde jen tak přejít ochod tak výjimečného člověka, který mi těch minimálně čtyřicet let dělal jen radost… 

Nemíním hýřit nabubřelými slovy, ale nikdo, nikdy, mi nevyvrátí, že Vladimír Jiránek celá ta léta svými kresbami, inteligentním, moudrým humorem kultivoval celou  českou společnost. 

Že se to nepovedlo  -   naše společnost je taková, jaká je, rozhodně není jeho vina. Ten současný, nepovedený obraz české společnosti, není z jeho ateliéru!

Obvykle se tomu  říká  -  vis maior!