Bylo to málem stejně působivé jako kdysi, z břehu Doveru ,to Venclovského: „ Já su tak šťastné...“

Slzící paní Daniela, za asistence veřejnoprávního řezníka s pugetem, při své rozlučce, zcela ve stylu nejúspěšnějších světových gigantů - těsně po rekordu, či získání mistrovského titulu - dojatě děkovala spolupracovníkům, vedení ČT, televizním divákům, rodičům, ba i sourozencům a příbuzným...

Pravda, paní Daniela působila na obrazovce esteticky a taky nebyla z té rodiny veřejnoprávních aktivistů úplně nejhorší, dokonce i úspěšně absolvovala několik kol oblíbené Star Dance.

Jenže, jaksi...mistryně světa to tedy rozhodně, určitě nebyla! : - )