Za ochranu před povodněmi poděkujme také Krčínovi a Rožmberkům
Jan Ziegler

Velká voda, která ničí majetky a někdy i zabíjí je velkou tragédií. Vážíme si hasičů, vojáků, záchranářů a vůbec všech, kdo s ní bojují a pomáhají ostatním. Nicméně nezapomínejme ani na naše předky – rod Rožmberků a vynikajícího rybnikáře Jakuba Krčína z Jelčan. I jejich zásluhou jsou povodňové škody menší, než kdyby nevzniklo jejich skvělé rybnikářské dílo.  

Rybník Rožmberk nechal postavit mimořádně skvělý odborník Jakub Krčín z Jelčan v letech 1584–90. Jde o největší český rybník, který proto bývá také nazýván „Jihočeským mořem“. Rybník měl původně rozlohu asi 1060 ha a zaplavoval louky až k okraji Třeboně. Protože se ale rybám se daří spíše v mělkých vodách, tak bylo rozhodnuto snížit vodní plochu na současných 489 hektarů.

Jeho hráz je dlouhá 2430 m, až 10 m vysoká a u paty 55 m široká. Šířka koruny je 11 m, porostlá 150 až 400 let starými duby. Objem zadržované vody je přibližně 6,2 mil. m3. A o tom, že hráz je postavena opravdu důkladně, svědčí i důkaz z doby nedávné – při povodních v r. 2002 Rožmberk zachytil desetinásobek (asi 70–75 mil. m3) svého objemu, rozlil se na plochu 2300 ha, ale uchránil povodí Lužnice od větších škod. Viz http://www.trebonsko.cz/rybnik-rozmberk

Stejně tak se osvědčil Rožmberk i při současných záplav, kdy jeho hráz opět vydržela nápor mohutného vodního živlu a zabránila tak zatopení rozsáhlých oblastí jižních Čech. Například Veselí nad Lužnicí, které leží na soutoku Lužnice a Nežárky mívá při velké vodě i tak dost problémů, a neumím si představit situaci, kdyby další vodu nezadržel Rožmberk nebo dokonce došlo k protržení jeho hráze. Vodní příval z největšího českého rybníka by v takovém případě ohrozil celé Čechy včetně Prahy.

Nicméně hráz Rožmberka odolává povodňovým vlnám už po staletí. Nezbývá než smeknout před Jakubem Krčínem a rovněž před vladařem Vilémem z Rožmberka, Nejvyšším purkrabím Království českého, který svého regenta podporoval, jeho návrhy schválil, bránil jej před námitkami a pomluvami protivníků a hlavně celou stavbu platil. Je pravdou, že Rožmberk tak jako jiné rybníky je určený hlavně k chovu ryb, nicméně Krčínova genialita nás dodnes chrání před povodněmi. Správce všech rožmberských panství totiž nechal vybudovat unikátní Novou řeku, což je umělý vodní kanál, který odvádí přebytečnou vodu z Lužnice do Nežárky a brání tak Rožmberk před náporem ohromných povodňových mas.

Je dobré ještě dodat, že jihočeské rybníky včetně Rožmberka nebyly z větší části postaveny poddanými, ale specializovanými pracovníky, kteří za svoji práci brali plat. Stavby rybníků vyžadovaly velkou odbornost, a proto by na tento úkol poddaní nestačili. I když Krčín byl prý drsným šéfem, jenomže bez jeho pevné ruky by to asi nešlo. Mimochodem v druhé polovině 16. století za časů Viléma a později jeho mladšího bratra Petra Voka z Rožmberka museli poddaní na rožmberských panstvích robotovat pouhých sedm dnů v roce.   

Tam kde pan Ziegler cituje je

Tam kde pan Ziegler cituje je pravda.

Nová řeka sice odvádí přebytek vody z Lužnice do Nežárky, ale i když Rožmberk zadrží vodu, Veselí to stejně dost odnese, protože tam se stéká Lužnice s Nežárkou i Zlatou stokou.

Základní koncepci Rožmberka navrhl Štěpánek Netolický, projekt vypracoval, rozměřil a stavěl Jakub Krčín, ale před zodpovědností v podstatě utekl, protože první výlovy se, pokud jde o kvalitu a kvantitu produkce ukázaly jako hospodářská katastrofa, protože rybník byl příliš hluboký a studený. Takže výměru bylo nutno zmenšit na cca polovinu a zmenšit i hloubku.

Pokud jde o pracovníky na stavbě Rožmberka, tak se pan Ziegler, jako obvykle, poněkud mýlí. Krčín nebyl laskavý zaměstnavatel bohatě odměňující své zaměstnance, ale tvrdým diktátorem a skrblíkem. Stavbu zahájil modlitbou a postavením šibenice. Rožmberk stavělo cca 800 rybníkářů pod vedením rybníkářského hejtmana Václava Špulíře. Výplata byla na tehdejší dobu docela slušná - 4-6 grošů denní mzdy, půl bochníku chleba a 2 žejdlíky ovesného piva. Krčín věděl, že se mu to bohatě vrátí, a proto hnal své zaměstnance šest dní v týdnu bez ohledu na počasí ke stanovenému cíli.

Proto o nepokoje, zejména pokud jde o tempo práce od nevidím do nevidím, platy a stravu, nebyla, nouze. A jak známo, neváhal Krčín sáhnout i k hrdelním trestům. Oblíbeným rozhodně nebyl. A když se při prvním napouštění hráz pohnula, byly za její opravu zahnány další stovky lidí.

Na stavbě bylo nutno přemístit cca 700.000 m3 zeminy a tato práce byla zajišťována především robotujícími zemědělci s povozy (rybníkáři měli jen kárky tažené osly a občas nějak osel nevysvětlitelným způsobem zmizel). Navíc byla hráz zpevňována neustálým pojížděním povozů plně naloženými kameny. Takže žádná selanka.

Svědčí o tom nakonec i jeho podrobně psaný deník.

Krčínovo dílo má především technickou hodnotu, zejména náhrada štěpánskovských vysokých a těžkých hrází hrázemi dvoustupňovými, lépe řešící problém průsakové křivky. Je nutno vysoce ocenit jeho odvahu při návrhu a realizaci smělých projektů. A ačkoliv se tak mediálně zdá, nebyl sám a měl na koho navazovat.

Lepší než tankista. Já jsem

Lepší než tankista. Já jsem měl 2 minuty.

___________________________________________________________________________________