Zaplavení neprávního státu
Jan Suchánek

Snad někdy koukáte v televizi na honičky aut v prázdných kanálech připravených na velkou vodu nebo katastrofické filmy. Velmi často tam je, jak čelí volený představitel ohrožených nebezpečí v nějakém dispečinku, kde odborníci to nebezpečí modelují. Zatracený exprimátor Bém o něčem takovém mluvil, že existoval 3D model zaplavení Prahy. Jenže ani zaskakujícího primátora jsme nad takovým modelem neviděli, ale dokonce ani toho mimořádně akčního premiéra, který jezdil po záplavách a čelil jim opakováním slibu 50ti tisíc každému poškozenému z daní těch ostatních. Tohle všechno je výsledkem volebního systému, který v interní soutěži oligopolu parlamentních stran vybírá party představitelů té podprůměrné sociálně závislé voličské většiny, aby nám tu vládli. Volič se dostal do situace kdy primátor, hejtmani a premiér jsou ze znepřátelených stran, nikdo z nich neodpovídá voličům, ale jen své straně, a povodni společně čelit nemohou, takže vlastně ničemu nečelili.


    Už akceptování vládou a médii toho, že vysoce postavený ministerský úředník vládnoucí volbě presidenta veřejně demonstroval, že neovládá logiku, bylo veřejným přiznáním převládajícího úpadku. Málokomu došlo, že ministr odpovědný za vltavskou kaskádu je úplně mimo mísu, když vedle premiéra národu v jedné větě oznamoval, že problém je v tom, že jinak je to s povodní nad Prahou, kde voda bere kamení, a pod Prahou, kde voda to ukládá na pole, a my nemáme dost vysoušečů. K tomu není co dodat, kdo by takového za své peníze zaměstnal? Takoví jmenují do čela úřadů ještě větší prosťáčky, než jsou sami. A není v tomhle volebním systému obrany. Pak není divu, že se premiér nemůže chlubit, že by před velkodisplejem s modelem od Šumavy po Hřensko ladil odpouštění přehrad s výškou montovaných hrází v Praze a Ústí, nebo aspoň na místě odvolával neschopné odpovědné. Ono se totiž z průzkumů veřejného mínění nedá zjistit, zda by národ počítačové modelování povodní v české kotlině nebo i na moravských povodích vůbec chápal a chtěl. Takhle museli všichni lhát, aby je rybáři z přehrad mohli na Internetu ze lži usvědčit svými svědectvími.


    Tahle země vůbec pod ČT Moravcem a Drtinovou řízeným informačním chaosem, za který národ platí miliardy, se není schopna vůbec učit. Pamatuji, jak jsme v dětství jezdili v Pardubicích na kolech zatopenými ulicemi a jak kamaráda rodičů chata u Labe stejně jako okolní chaty byly na každoroční vytopení připraveny. Dnes je to jen o tom, jak vybrat daně nebo stát zadlužit, aby viny za škody byly odpuštěny štědrou úhradou, sociální dávkou občanu či rozpočtovou pomocí obci. Žádná oslava těch, co nad podvodní dokázali vyzrát a žádné dávky nenárokují, žádná distribuce jejich „know how“. Voleni jsou marxisticky vzdělaní ale ekonomicky, právně a počítačově negramotní. Jejich solidarita zcela zaplňuje veřejný prostor v této zemi, když novináři jsou na tom stejně a nechávají tu negramotnost v médiích pěkně resonovat. Oni pak politici musí, aby byla naděje, že se zvládne aspoň něco, ze státní správy vše „outsourceovat“ a soustředit se jen na provize z toho.


    Zase to pěkně demonstroval ten ministr, když prostřednictvím mimo mísu redaktorky vysvětloval svým prostinkým voličům, že přehrada má dole čtyři roury a tak se s regulací musí čekat, až voda přeteče vrchem. A to si představte, že by při skutečném čelení hrozbě povodně museli počítat s pravděpodobnostmi a čtvrtým rozměrem, časem! Ještě že nakonec přišli na to, že vltavská kaskáda nemá chránit ale zavlažovat. Nevím, jestli existují chytřejší voliči, ale celý je to krásným dokumentem, proč ti prostí nebo zkorumpovaní budují sociální stát. Ten je jako přehrada, která shromažďuje daně, a do té přehrady vrtají stále větší díru na sociální výdaje a jsou přesvědčeni, že z té díry poteče, bez ohledu na případné sucho pořád stejně nebo víc. Jenže tento nesmysl, jak příklad s regulací povodní dokumentuje, je nad chápání elit i jejich voličů. Například pro voliče německých socialistů to mělo v minulém století fatální následky, které nic v současnosti nevylučuje.


    Jak někdo připomínal, právě se k té povodňové kalamitě hodí, co říkal před ní Klaus o absenci politiků s vizí. Proto může ČT Moravec a Drtinová dirigovat ten úpadek za naše miliardy beztrestně. A když jsem viděl jednoho z jejich party nedávno v autě za 3 mega před domem za víc než 10 mega, tak mne nikdo nepřesvědčí, že v tom není těžká korupce ze strany zločinných kmotrů. Mne totiž vedle té zoufalé neschopnosti toho odpovědného ministra dát dohromady větu, která by měla hlavu a patu, nazlobila reportáž od chemičky, která na rozdíl od okolí zatopena nebyla. Byl to krásný doklad rozdílu mezi soukromým a veřejným, když to veřejné bylo spojeno s hněvem sousedů, že ta chemička překáží proudu, který pak zaplavuje jejich zahrádky. Jen jsem si představil, co by se stalo, kdyby redaktor řekl, kterému našemu miliardáři na východě narozenému ta chemička patří. To by měl národ šanci mu zatopení přát, bez ohledu na to, že by zelenými chráněné žabičky dole po proudu asi nepřežily.


Pro dosvědčení toho co tvrdím, se snad jediná nemarxistická ekonomická katedra v zemi hroutí kvůli boji za právo učitelů si zvýšit životní úroveň nezdanitelnými náhradami fiktivních nákladů, jako to udělal pan „socdem“ předseda. Proto může Kalousek slibovat a chlubit se, že těm, co se budou potácet v těžkých ztrátách, protože jim voda odnesla dílnu, odpustí daň ze zisku, který stejně mít nebudou. Druzí zase plánují, že zachrání Prahu a Ústí tím, že postaví na horách v Brdech nový poldr. A nikde ani náznakem úvaha o tom, že by se ekonomicky porovnaly možné ztráty ČEZu na přehradních elektrárnách a náklady vytopených nebo s náklady na další regulaci toků. Možná by se vyplatilo zaplatit farmářům náhradu za zatopená pole, na která si v dětství kolem Pardubic taky pamatuji a která by mohla jako poldr jednou za desetiletí sloužit. Nebo by šlo stavět obchvaty obcí či cyklistické stezky, jejichž násep by mohl soužit jako protipovodňová hráz.


Jenže místo jakéhokoliv racionálna jsme předvojem, který sociální stát inovativně podřídil právům neschopných. Tady se neprosadí úvaha, že by věci prospělo, kdyby v našich obcích měli lidé, co bydlí u zaneseného potoka nebo pod narušenou hrází rybníka, svého konkrétního zastupitele. V té solidaritě většinově podprůměrných nikdo nechce, aby u nás vyrůstali noví Baťové Tomáši či Janové nebo Kolbeni a Daňkové. Když se díky tomu, že naši estébaci dokázali při sledování vlastních zisků už za bolševika zaplavit zemi pašovanými počítači, se naše povodněmi a smogem zatápěná zem začala pomalu měnit na evropské „silicon valley“, tak se zvýšili daně, aby přinutili programátory změnit daňový domicil jinam.


Protože vůči solidaritě neschopných lze bojovat jen zde nevídanou nulovou tolerancí a obdivným respektem k úspěchu, tak ti, co na to mají jako Bakala, se stěhují pryč nebo pryč stěhují aspoň své firmy či jejich cenné „know how“. Ti, co na to nemají ale jsou dost chytří, se snaží na opuštění naší kotliny připravit děti. Já se leta snažím poukázat, jak neléčeně, jak kdysi platonicky konstatoval Topolánek, se ta rakovina solidarity těch, co popírají právní stát, šíří justicí. A popisuji, jak ti chytřejší dokáží manipulovat soudci, které nic nenutí opustit bolševické nebo marxistické výklady práva, aby jim legalizovali stamiliónové vývary ze státem organizovaného zločinu. Stamiliónový vývar vzniká v takových souvislostech znehodnocením miliard. A za celým stále stojí ta solidarita, která udržela funkci těm, co řídili volbu presidenta, aniž zvládají základy logiky, udrží funkci těm, co zprasí důchodovou reformu a mrhají miliardami na fiktivní ochranu před povodněmi, těm co, nechají zvedat stavidla nad nikým nevarovanými provozovnami našich podnikatelů, a udrží stejně vládu justiční mafie. Nic z toho nejde řešit samostatně, inovace nižšího řádu vedou k degeneraci systému jako celku, jak je tomu justice vzorem.


Dovolte zas dva příklady. Ten první je o soudci, který jediný v řadě svých kolegů, kteří soudí jen velikostí škody odlišné případy obětí stejné venkovské divize justiční konkurzní mafie, dokázal rozhodnout, že žaloba je po právu. Už jsem tady psal o tom, jak ministr nespravedlnosti prostřednictvím státní správy odvolacího soudu nařídil trojčlennému zkorumpovanému senátu takový rozsudek zvrátit. Ti k tomu popřeli zákony i obrátili význam rozsudků Nejvyššího soudu. Jednání před tím prvostupňovým soudem bylo nařízeno na celé dopoledne. Pak nějakému vlivnému mafiánovi došlo, že ten soudce snad chce řádně věc projednávat, a zakročil. Nařízené bylo zrušeno a nově nařízeno za půl roku na konec pracovní doby soudu. Tam soud udělal to, co mohl bez jednání, jednání odložil o dalšího půl roku, protože neuznal digitální podpis, odmítl podepsání na místě. Chtěl originál podání s reakcí žalobce na ten soud odvolací, ne to z datové schránky. Proto prý odmítl podpis na místě. Když to pak psal písemně, došlo mu, že to je nezákonná blbost, a tak chtěl jen znovu do datové schránky, když neuznání podpisu ověřeného certifikační autoritou nevysvětlil. Nedávno přišel dopis, že se státní správa soudu omlouvá a že proškolí úřednice, které datovou schránku soudu obsluhují. Chudinky mají malý za zlomek platu soudce a za jeho korupční jednání to ještě odnesou.
Jenže zajímavější je to, co dokumentuje zvukový záznam ze soudní síně z toho pozdního odpoledne:    
Žalobce, oběť justiční konkurzní mafie:
„Nemůžete se řídit nezákonnými pokyny. Přece odvolací soud vám nemůže nařídit, abyste nerespektovala právní řád tohoto státu.“
Soudce:
„Pro mě je to můj nadřízený soud a já ho musím respektovat.“
Žalobce, oběť justiční konkurzní mafie:
„Vždyť už nemáme třídní právo, platí jiná Ústava …“
Soudce:
„Takže pane žalobče, o tom nebudeme debatovat. Pak můžete ty své úvahy třeba aplikovat na jiné půdě. V tuto chvíli já jsem vázána právním názorem soudu vyšší instance ...“


Jak u takového soudu můžete realizovat své právo na důvěru v nestranný a spravedlivý soud? Kde je v této zemi ta jiná půda, kde se lze psaného práva dovolat, když jí není soudní síň a soudce ví, že ministr nespravedlnosti ani Nejvyšší soud či Ústavní soud mu v jeho nezákonnostech bránit nebudou?


    Druhý příklad je, když firma žalovala svého advokáta a člena představenstva, že její aktivum s ročním ziskem 7 miliónů korun daroval jiné firmě, v které také byl členem představenstva. Protože to byl bývalý vojenský prokurátor, osobní přítel spousty stávajících prokurátorů a soudců, soudy po dlouhých letech rozhodly, že žádnou škodu hradit nemusí. Firma žalovala znovu, tentokráte pro zmatečnost předchozích řízení, kdy jednající soudci spáchali trestný čin, kterým umožnili, aby žalovaný podvod mohl být dokonán. No teď je okradená firma sama v konkurzu, protože to okradení nepřežila.

Prvostupňový krajský soud po ní chtěl zaplatit soudní poplatky, přestože už v insolvenci byla a je zřejmé, že firma nic mít nemůže nebo to, co jí zbylo, má insolvenční správce. No a obrazem dnešní doby, proč to píšu, je, že na odvolacím soudu ti stejní soudci, kteří jsou označeni jako pachatelé trestných činů k dokonání toho podvodu, se neprohlásili za podjaté a odvolání v žalobě proti nim samým odmítli. Zákonným důvodem je, že u nich samotných je to pro žalobce bezúspěšné uplatňování práva. Oni vědí, že žádný advokát nebude mít odvahu podepsat dovolání k Nejvyššímu soudu, kde by možná za tři roky sjednali nápravu. Dokonce zločinně vymysleli, že člena představenstva může žalovat jen insolvenční správce a že za firmu nesmí jednat prokurista, když v žádném zákoně to není a jiní nezkorumpovaní soudci to již potvrdili.


    Jak říkal klimatolog a geolog Václav Cílek, ono vlastně moc nepršelo. To naše tolerance k neschopnosti zaplavuje kontaminovaným bahnem naši zemi, to námi tolerovaná zkorumpovaná justice vyhání podnikatele z této země, aby výsledkem bylo, že zatímco ostatní bohatnou, my se přidáváme k řeckému chudnutí. Teď se asi připojíme ke kyperskému, tam to k tomu konci dovedli národem zvolení komunisti. Jen tak mimochodem, representant státní správy na tom konkurzním soudu byl ministrem nespravedlnosti povýšen šéfovat těm, co se necítili být podjatými, protože věděli, že solidarita vyznavačů třídního práva je nerozbitná a to ukradené aktivum s ročním výnosem 7 mega byl jen malý úplatek za zprostředkování krádeže stokrát větší. To vše za emigrace či resignace těch, co by byli schopni lidem dát práci, z které zdanění by mohlo zaplatit důchody i těm zkorumpovaným soudcům.


    Úplně nakonec mi nedá, abych neučinil poznámku k církevním restitucím. Jak se prokazuje, že nějaká dnešní fara zřízená v 50tých letech bolševikem v Sudetech má něco společného s náboženskou obcí, které tam vlastnila nemovitosti a byla z nich odsunuta? Vrátí se to, co stát sudeťákům vzal, a prolomí se tím Benešovi dekrety? Řešil to Ústavní soud? Nebo jak církevní žadatelé o vydání nemovitostí prokáží, že jimi požadovaná nemovitost není proplácena v hotovosti? Nebo je vůlí Boží, abychom nebyli právní stát? Nebo je to tím, že církve a naši vládní křesťané toho moc společného s Kristem, synem Božím, nemají?

zní to, jako paradox....ale

zní to, jako paradox....ale dalo by se říci : povodně 2013 = ekonomický růst!!!
Všechno se bude opravovat, bude se modernizovat, lidé budou muset nakupovat. Povodně rozhýbou investice a pozvednou ekonomiku. Bude to jako v roce 2002, bude se utrácet! Bude práce! Nadšení z povodní coby hybatele ekonomiky neberou konce.....
Žně bude mít pár velkých stavebních firem, které dosáhnou na dotace. Pak pojišťovny, autobazary, lichváři, podvodníčci… Ale že by přírodní katastrofa v podobě povodní přinesla Česku kýžený ekonomický růst? To se teprve uvidí.........

PS. ...osobně bych to P. Nečasovi velmi přál, zvláště před těmi volbami. Zatím si vede naprosto bezchybně. Opět klesla nezaměstnanost a inflace. Snad to voliči patřičně ocení.....???

Dobře vám tak, Kajane, a všem

Dobře vám tak, Kajane, a všem odeesákům. ////

Co se týče České republiky, nedělejte si zbytečné starosti. Voda se nad ODS zavře hned po příštích volbách. ////

___________________________________________________________________________________