http://konzervativnilisty.cz

Co že to je? Inu, přesvědčení, že (např.) nelze mluvit o židlích obecně, ale vždy jen o konkrétní židli... zobecněno: jde o přesvědčení, že nelze zobecňovat. To přesvědčení svého času (ve středověku) převládlo a důsledky sklízíme dosud. A nejedná se pouze o důsledky teoretické, v nějakých odtažitých intelektuálských disputacích, jsou to důsledky pěkně ostré. Jedním z nich je např. likvidace otců a matek – tedy zatím jenom pojmů „otec“ a „matka“ –a jejich nahrazení výrazy (např.) „rodič 1“ a „rodič 2“. Nevěříte? Jako divák jsem se v úterý 14.5. t.r. v aule Právnické fakulty MU v Brně zúčastnil debaty z cyklu Masarykových debat, kde hrála hlavní úlohu teze „Homosexuální páry mají mít legální nárok na adopci dětí“. Souhlasnou stranu zastupovali Anna Jančaříková a Zdeněk Sloboda, stranu nesouhlasnou pak Ilona Burdová a Roman Joch. Na začátku se od přítomných vyberou lístky, na kterých každý zaznačí, zda s předloženou tezí souhlasí či nikoli (nebo že neví) a na konci se udělá totéž. Která ze stran získala více (či ztratila méně), ta vítězí. Nebudu napínat, zvítězila strana souhlasná, když se jí podařilo o svých tvrzeních přesvědčit o 4% více posluchačů, než tomu bylo na začátku, zatímco strana nesouhlasná získala jen o 3% lepší výsledek (na začátku totiž bylo 11% posluchačů nerozhodnutých). Celkový dojem z diskuse byl obstojný; dalo by se říct: kéž by se o těchto tématech debatovalo alespoň na takové úrovni.

Mně se však nyní jedná o jeden konkrétní detail. Byl to zejména pan Sloboda, který opakovaně tvrdil, že neexistuje žádné otcovství a mateřství, neboť nelze říct, co to přesně je maskulinita či feminita a tedy nelze ani jedno z toho nějak měřit. Až prý mu někdo sdělí, jak se to měří, tak potom budeme moci o nějakém mateřství nebo otcovství mluvit. (Zeptal jsem se totiž, zda se nedomnívá, že příslušné pro děti optimální rozdělení rolí se v heterosexuálních párech objevuje s podstatně větší pravděpodobností, než v párech homosexuálních. Dozvěděl jsem se, že je to „otázka mimo mísu“, neboť...) Podle pana Slobody existuje pouze rodičovství, přičemž příslušné rodičovské role si dokáží mezi sebou rozdělit stejně funkčně páry heterosexuální jako páry homosexuální. Vždyť i u heterosexuálních párů co otec, to jiné otcovství a co matka, to jiné mateřství, takže jaképak zobecňování!

Pokud by pan Sloboda měl pravdu, pak samozřejmě nemůžeme hovořit ani o lidství, protože každý člověk je přece originál... Rád bych se i mýlil, ale mám dojem, že ti, kteří přemýšlejí tímto způsobem a přemýšlejí poctivě a důsledně, k takovým závěrům opravdu dospívají. Ale držme se pana Slobody. Překvapilo mě, s jakou vehemencí bazíruje na přesnosti definic a měřitelnosti, s tím se člověk u lidí vzdělaných v humanitních oborech často nesetkává. Vždyť on tvrdil, že co nelze přesně definovat a změřit, to vlastně ani neexistuje. Správné otázky většinou člověka napadají až je pozdě – jistě to znáte. Musím se přiznat: mám to stejně. Kdybych ale dostal ještě jednu šanci, zeptal bych se pana Slobody, co třeba láska, dobrá vůle, přátelství... dokázal by o tom všem říct, co přesně to je? Dokázal by to vše změřit? Určit, kdo miluje více a kdo méně? A pokud ne, prohlásil by, že nic takového jako láska neexistuje?