Virtually - titulní stránka Fotolab Virtually


Poučeni minulostí odmítáme komunismus a komunisty

Miroslava Němcová

Vážená paní předsedkyně, vážené členky a členové Konfederace politických vězňů, vážení vzácní hosté, milí přátelé.
Mám tu čest, že vás mohu oslovit dnes z tohoto místa a spolu s vámi si připomenout jednu etapu dějin naší země a jeden výjimečný lidský osud.

Není to poprvé, kdy se setkáváme. Každé z našich setkání je důležité a není podstatné, zda se nás sejde méně nebo více, zda naše setkání provází slavnostní nebo spíše pracovní atmosféra.Pro mne osobně a pro mé kolegy z Občanské demokratické strany, kterou zde také reprezentuji, je podstatná jiná okolnost. Spojuje nás společný odpor k tomu, co se odehrálo v době komunistického totalitního režimu .


Vy, k nimž nyní mohu mluvit, jste oběťmi a živými svědky režimu, který rozvrátil a zničil osudy miliónů lidí nejenom v naší zemi, nejenom v Evropě, ale v různých částech naší planety. Jste oběťmi komunistů (a komunismu -toto spojení je neoddělitelné), kteří zavírali, mučili a zabíjeli lidi, jenom proto, že měli jiný názor a nebáli se jej říkat. Já, narozdíl od vás, nejsem oním přímým svědkem či onou přímou obětí.Neprošla jsem rukama komunistických zrůd, nestrávila jsem nekonečné roky v komunistických lágrech, komunisté nepopravili někoho z mých nejbližších. Jsem však spolu s miliony našich spoluobčanů obětí nepřímou.


Byl to komunismus a byli to komunisté, kteří vyháněli lidi z jejich domovů, kteří nedovolili mladým lidem studovat a poznávat svět a ukradli nám všem roky života, které nahradit nelze.Ty, které nezavřeli, nepopravili nebo nezahnali za ostnaté dráty nesvobody, jimiž spoutali naši zemi, vyhnali do ciziny.Tyto zločiny v součtu znamenaly nesmírnou ztrátu talentu, inteligence, odvahy, kritického myšlení,hospodářské síly,znamenaly rozvrat venkova a společenského života.S dopadem této politiky jsme se ještě zcela nevyrovnali.


Tím více mě i vás, trápí nejdůležitější otázka: jak je možné, že tak zřejmou, prokázanou a nevyvratitelnou pravdu může brát nemalá část naší veřejnosti na lehkou váhu, jak je možné, že neubývá stoupenců tohoto antihumánního a zločinného komunistického režimu, jak je možné, že většinová část veřejnosti nepozvedá více svůj hlas na odpor a nečinně přihlíží skutkům i slovům dnešní KSČM? Jak to, že komunismus je akceptován a nacismus právem nikoli? Vždyť to byly dvě stejně ničivé morové rány pro lidské společenství, pro ženy a muže, kteří se narodili jako svobodné bytosti. Oba režimy, tedy nacismus i komunismus, jim toto základní právo , tento smysl a podmínku naší existence odepřely.


Tato otázka, stále stejně naléhavá, je až neuvěřitelně spojena se jménem ženy, jejíž život, ale bohužel i její popravu, si dnes připomínáme. Doktorka práv, Milada Horáková, byla vězněm nacistů i komunistů. Vzdorovala násilí zahraničního nepřítele, fašistického Německa, a se stejnou sílou se postavila na odpor proti domácím komunistům, kteří se nedopustili menšího zločinu. I oni likvidovali demokracii a svobodu.


A nakonec to byli právě komunisté, kteří paní doktorku Miladu Horákovou před padesátipěti lety zavraždili. Popravě nezabránily ani hlasy a prosby vynikajících osobností z celého světa.Než k samotné popravě došlo, komunisté Miladu Horákovou věznili, trýznili a ve vykonstruovaném politickém procesu ji soudili a odsoudili. Záznamy z tohoto procesu se zachovaly. Každý z nás zná zvuk hlasu Milady Horákové, každý z nás slyšel její slova, každý z nás si vybaví, co měla na sobě. My, dnešní diváci, vnímáme obrovskou vnitřní sílu této ženy, její klidnou argumentaci, sledujeme výpověď člověka pevného, milujícího. Je to dokument, který vždy znovu otřese naším svědomím.


Připomínáme-li si komunistické zločiny a zvláště tuto tragickou událost,vzdáváme-li dnešním shromážděním čest mimořádné postavě našich dějin, Dr. Miladě Horákové,musíme mluvit i o současnosti.Každý z nás se velmi pozorně a aktivně účastní společenského a politického života. Víme, že dnešní rozhodnutí předznamenávají budoucnost. Poučeni minulostí odmítáme komunismus a komunisty.


Ale stejného odmítnutí se musí dostat těm, kteří jim dnes otevírají dveře k návratu do mocenských pozic.Takovou otevřenou spolupráci zahájil na parlamentní úrovni premiér Jiří Paroubek. Opakovaně ujišťuje, že k prosazení svých cílů se spojí s kýmkoli, s komunisty ba i s Marťany. Dosaďme si dále nacisty nebo aktuální hrozbu, teroristy. Jiří Paroubek je místopředsedou ČSSD. Nikdo z členů ČSSD neprotestuje proti jeho slovům. Nikdo se nevzpírá, tak, jak by se zcela jistě vzepřela Dr. Milada Horáková. Nemá-li sílu k odporu strana premiéra, ČSSD, musíme ji o to více mít my. Já vás velmi prosím o podporu a spolupráci. Společně musíme zabránit tomu, aby vládu nad našimi životy opět převzali komunisté. Pokud by se nám to nepodařilo, byla oběť Milady Horákové marná.



Vážené dámy, vážení pánové, přátelé. Velmi vám děkuji nejenom svým jménem, ale také jménem předsedy ODS Mirka Topolánka a celého vedení naší strany za organizaci tohoto shromáždění, za vaši věrnost demokratickým ideálům i za vaši vitalitu a službu naší společnosti.

V Praze 29. 9. 2005



Miroslava Němcová
místopředsedkyně PSP ČR, mistopředsedkyně ODS a stínová ministryně kultury
Osobní stránky
 
  Přístupy: 1478 Komentář Stáhnout Tisk E-mail
 





Vybrali jsme z tisku
křepelka šmok


ODS
REKLAMA


Hrad
REKLAMA


TOP články
REKLAMA