Ohňostroj populismu

Jiří Vambera

Obama, Sarkozy a další světoví politici se předhánějí v plánech, jak překonat strašlivou hospodářskou krizi. Podle nich a různých žurnalistů je ta krize nejhorší za posledních padesát až sto let a bude trvat od půl roku do deseti let. Principem řešení je, že se vezmou peníze daňových poplatníků - tedy těch, kdo za to nemohou – a dají se krachujícím bankám (protože je politici nutili půjčovat i těm, kdo nemají na splácení), které za to můžou. Logika, co.

Podle stejného vzoru probíhá v naší zemi boj sociálnědemokratických krajů o regulační poplatky. Ten, kdo využívá krajské zdravotnické služby a má být veden k uvážené spotřebě, dostane od kraje nabídku úhrady a nic ho už od plýtvání neodrazuje. Ten, kdo se chová podle zákona a poplatky vybírá, jako například soukromá lékárna, spěje ke krachu. Je jen otázkou času, kdy dopadnou stejně i pediatři, ambulantní specialisté a další. Vtip je v tom, že se rozdávají peníze daňových poplatníků. Takže ten dárek od hejtmana není z jeho kapsy, ale z vaší vlastní, milí spoluobčané.

A stejně nyní radí u nás v krají lidovec Derner – asi to je nakažlivé - aby parkování v Hradci Králové vyřešilo město tak, že koupí firmu Atol a parkovací dům převede na kraj. Zbytek by pak obsluhovaly Technické služby. Město koupí Atolu dlouhodobě prodělá, protože bez rozvoje dopravního systému včetně parkovacích míst se doprava v něm zhroutí. Bude nutně muset platit z vlastního rozpočtu to, co by jinak investovala firma Atol ze svého zisku. Tedy, pokud by se rozhodlo parkovné snížit. To ovšem může udělat už zítra, protože výši poplatků stanovuje městská rada. (Tak co by koupí Hradec získal?) Rozhodně by vydělal krajský úřad, protože za parkování úředníků a zastupitelů by už nemusel platit nájemné, ale ještě by příjmy zbytku míst v parkovacím domě pomohly živit bumbrlíčka Regiocentrum. Je opravdu žádoucí, aby parkovné bylo hodně levné? Nemá Hradec Králové vzornou veřejnou dopravu, síť cyklostezek a dobré životní prostředí, které bychom si už nechtěli dál ničit? Mají všichni bez rozdílu – chodci, cyklisté i řidiči – přispívat ještě větším dílem než dosud na pohodlí nás pohodlných vyvolených?