Virtually - titulní stránka Fotolab Virtually


Platí Rusové akci NE ZÁKLADNÁM? To těžko zjistíme

Karel Pacner

Občas chodím na obědy s některým z bývalých šéfů polistopadových tajných služeb, anebo pokud nebydlí v Praze, tak si mejlujeme. I když už nejsou v činné službě, ze zpravodajské branže neodešli – to není myslitelné. Pořád udržují styky s kolegy doma i v zahraničí, pořád mají co říct.

Před Vánocemi jsem si dal s jedním z nich oběd v oblíbené hospůdce. Přišla řeč taky na americký radar u nás. A protože dopisuju knihu „Atomoví vyzvědači studené války“, musel jsem se zabývat i Íránem. Proto vím, že raketa Šaháb 4, kterou používá jeho armáda, má dolet 2000 kilometrů a okolo roku 2015 bude mít k dispozici Šaháb 6 s dosahem 6000 kilometrů. I my tedy budeme v jejich dostřelu a je jedno, jestli v hlavici ponesou atomové bomby nebo chemické či bakteriologické nálože.

Ruští generálové dobře vědí, že je tyhle dvě stanice nemohou ohrozit. Ale Kreml se pořád cítí vlastníkem téhle části Evropy a nechce připustit, že by ji definitivně ztratil příchodem Američanů.

Původ milionů?

Dostali jsme se k akci Ne základnám. Přítel ze zpravodajské komunity tvrdil, že činnost tohoto společenství musí něco stát a s přibývající aktivitou bude stále dražší. Shodli jsme se na tom, že ji mohou financovat ruské tajné služby, protože Moskva proti radarové stanici u nás a antiraketové v Polsku bojuje všemi prostředky. Ovšem taky jsme si řekli, že na původ peněz, které organizátoři akce Ne základnám dostávají, těžko přijde BIS anebo někdo jiný.
Náhodou jsem vzápětí narazil na internetu na webovou stránku tohoto hnutí – ta nebude zadarmo, uvědomil jsem si. A potom jsem dostal filmovou agitku trvající 22 minut, což byl umně spletený řetěz lží a polopravd. Mezitím mi jeden kamarád vyprávěl, že podél silnici nechali postavit množství billboardů, jeden za 10 a víc tisíc korun měsíčně.

Teď je jasné, že tyhle akce už musí stát miliony.

Manipulování s nevinnými lidmi není ve světě tajných služeb nic zvláštního. Pokud jde o peníze, převádějí se přes několik prostředníků. Nejlepším prvotním zdrojem, kam se sypou miliony, bývají zahraniční nadace. A odtud potom putují různé částky přes další lidi a firmy až ke konečnému adresátovi, který se zpravidla nedozví, odkud pocházejí. Dělaly to tak nejen sovětské-ruské zpravodajské služby, tak i západní.

KGB v pozadí demonstrací na Západě

Teď jsem narazil při čtení znamenité knihy Johna O’Sullivana „Prezident, papež a premiérka“ na zmínku, jak Sověti v osmdesátých letech využívali a zneužívali naivků ze západoevropského nekomunistického hnutí k protestům proti americkým raketám. Na tuhle myšlenku přišel člen východoněmeckého politbyra Hermann Axen. Sovětská KGB a tajné služby zemí Varšavského paktu tato hnutí různým způsobem podněcovaly a finančně podporovaly.
Když jsem v devadesátých letech sbíral podklady pro televizní seriál a knihy o našich výzvědných službách „Československo ve zvláštních službách“, ptal jsem se i tyto věci. Pamětníci a znalci mi potvrdili, že nejméně polovinu těchto protestů inspirovali vyzvědači z východu včetně československých. Detaily neznali.

I O‘Sullivan se o tom zmiňuje opatrně: „Přestože bylo porušením politické etikety naznačovat, že by mírovou kampaň mohli financovat nebo organizovat Sověti, byli přesně z tohoto důvodu vypovězeni sovětští diplomaté a ,novináři‘ z Dánska, Portugalska, Belgie, Holandska a Norska. Jeden z nich neopatrně připustil, že by mohl v ulicích přes noc prostřednictvím svých sítí svolat v Holandsku tisíce protestujících demonstrantů – příznačné bylo, že nešlo o jeho sítě místních komunistů, nýbrž ,odpůrců z důvodů svědomí‘. Mírová hnutí byla v převážné míře dobrovolným podnikem široké levice – Sověti jim pomáhali a manipulovali je, ale neovládali je.“

Mimochodem, americké rakety, které měly být protiváhou sovětských, už dávno instalovaných, tam nakonec přivezli a ve volbách, které všude probíhaly, hladce zvítězily pravicové strany.

AIDS z amerických laboratoří

Když v polovině osmdesátých let propukla smrtelná nemoc AIDS, převalila se postupem času z USA i do Evropy a bez ohledu na železnou oponu i do našich krajin včetně Sovětského svazu. KGB v té době tajně vlastnila indický list Patriot, který se tvářil jako nezávislý, a využila ho k zákulisní špinavé hře. Do Patriotu umístila článek, podle něhož AIDS není přirozeného původu, nýbrž to je virus, který unikl z tajných amerických vojenských laboratoří.
Z prakticky neznámého indického plátku převzala tuhle lež sovětská tisková agentura TASS a pustila ji do světa. Samozřejmě to přetiskly všechny noviny v zemích sovětského bloku a levicové na Západě. Ve východním Německu se ujal propagace téhle představy jakýsi profesor Segal, agent KGB, u nás nikdo.

Nicméně stokrát opakovaná lež se stává pravdou, jak hlásil nacistický propagandista Joseph Goebbels. V mnoha afrických zemích, stejně jako mezi americkými černochy, převládala tahle představa ještě ke konci minulého století. A není vyloučeno, že tam platí dodnes.

„Marshallův plán pro mozek“

Před několika léty mi vyprávěl jeden známý – český exulant s cizím pasem –, jak americká výzvědná služba CIA za studené války financovala posílání nejrůznější literatury do zemí sovětského bloku. Nadace, přes kterou tekly tyhle peníze, byla někde v Africe. O podrobnostech se nechtěl šířit. Jenom podotkl: „Jel jste někdy přes západní Německo vlakem? Ti mládenci, kteří házeli do vašich kupé Tigridovo Svědectví a další literaturu, byli ode mne.“
Nicméně když loni zemřel vysoký důstojník CIA George C. Minden, poslal mi jeho nekrolog vystřižený z britských novin s poznámkou, že to byl ten člověk, který peníze na tuhle akci pro Československo zajišťoval. Na internetu jsem našel o Mindenovi další podrobnosti. Program, o němž se dnes mluví jako o „Tajném západním Marshallově plánu pro mozek“, zahájil Minden v létě 1956. Každoročně se jeho pomocníkům podařilo poslat anebo propašovat přes železnou oponu na 300 tisíc kusů knížek a časopisů s protikomunistickým obsahem, dohromady asi 10 milionů.

Někdy je přikládali k odborné literatuře na adresu různých výzkumných ústavů, vysokých a středních škol, dokonce i na komunistické sekretariáty či na Vysokou školu ÚV KSČ. „I oni si to s chutí přečetli,“ smál se můj exulantský přítel. Jindy třeba zastrkali do kabátů členů Moskevské filharmonie, která hostovala na Západě, těsně před odjezdem miniaturní výtisky Solženicynova „Souostroví Gulag“ v ruštině – a oni si toho všimli v letadle.

Leninovi „užiteční idioti“ u nás

Něco podobného může probíhat i u nás. Vedle starých bolševiků jako je starosta z Trokavce, který mlčel, když měl za humny sovětské bojové rakety namířené na západní Evropu, se k iniciativě Ne základnám připojili i poctivci, kteří budoucí význam těchto základen zatím nechápou. A taky někteří levicově intelektuálové, které bolševik Lenin trefně nazýval „užiteční idioti“ – totéž jsou dnes někteří zanícení antiamerikanisté a pacifisté. Představitele těchto „užitečných idiotů“ občas vídáme i v naší televizi.
Se všemi těmihle lidmi patrně manipulují prodloužené ruce Moskvy. Jenže vykládat jim je marné.



Karel Pacner
Ing. Karel PACNER
novinář, spisovatel
 
  Přístupy: 1860 Komentář Stáhnout Tisk E-mail
 





Vybrali jsme z tisku
křepelka šmok


ODS
REKLAMA


Hrad
REKLAMA


TOP články
REKLAMA